354

Samosíla, y, f. Jednoduchá s. Ztk. 32.
(3. vyd.).

Samoslunko, a, n. Am. Orb. 70.

Samospokojný. Bol veselý a s. Phľd.
1895. 359., 1896. 177.

Samostan. Podzemný jask v s-ne. Phľd.
1895. 38.

Samosvítící věc (slunce, stálice). Am. Orb.

Samostříl s obrazem. Cf. Wtr.Krj. I. 282.

(177.).

Samota. S. jest nejlepší družka hlubé
myšlénky. Zvič. Mlt. 20.

Samotečený. S. med (který sám vytekl).
Mtc. 1894. 109., 334. a j.

Samotič = isolator, látka k omezení proudu
elektrického, jako ku př. vzduch. KP. VIII
125. (11.).

Samotinář, e, m., Einzeľhofner, m. Sterz.

I. 785.

Samotíž. Kteří samoschly na kolesách
samotíž vozí. XVI. stol. Čel. Př. II. 409. Cf.
násl.

Samotĺžky = pěšáky, pěší saně. Brt. D.

II. 451.

Samotně. Tu řeč toliko s. (jenom) o mra-
viech mluví. Chč. Mik. 458.

Samotvoření-se lubů (rostlinných). Am.
Orb. 90.

Samoúčelnosť, i, f., Entelechie, f. Sterz.
I. 804., Čas. 1896. 363. b.

Samoúčelný, entelechisch. Sterz. I. 804.

Samour, a, m. = somár (Zábřežsko). Brt.
D. II. 383.

Samoúsilovnosť, i, f. (energie). Ztk. 27.
(3. vyd.).

Samouverenosť, i, f., Selbstbewusstsein, n.
Phľd. 1893. 582.

Samouverený, selbstbewusst. S. obraz-
nosť. Phľd. 1893. 570.

Samovládný. S. rozkaz. List, fil. 1894. 8.

Samozapalovací, selbstzündend. S. ruč-
nice. Wtr. Krj. I. 622.

Samozdrojný, selbsterregend. S. stroj
elektrický. KP. VIII. 78.

Samozlatý. S. čepec = zlatý bez jinačí
zdoby. 1594. Wtr. Krj. I. 383.

Samozvolný. S. zlosyn. Kká. Puš. 29.

Samožertva, y, f. Phľd. 1895. 600., 1896.
83.

Samsony = brambory veliké, žluté a čer-
venkavé, nekazí se. Vck. Val. I. 19.

Samšík, u, m., vz Samšék.

Samuel, e, m. Chč. Mik. 450. Odvozeniny
vz v Kotk. 30.

Samý naznačuje nesmíšenosť. To je samá
voda = jenom voda. Dříve užívali i substan-
tívného sám. Pitelé samo víno (merum vinum)
pijí. Kom. Jan. 821. (Mus. fil. I. 324.).

Sán = sám, Ve Skalnici. Phľd. 1894. 745.

Saň. Strč. skloň, vz Gb. Km. -i. 24.

Sandát, u, m., sanitka, y, f. = cendát, centát
(Podluží), očêca (Náklo), lucioperca sandra.
Brt. D. II. 498.

Saně. Strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 24. O pův.
cf. Jag. Arch. XVI. 3. 4. Heft. 410., Mz. v List.
til. 1892. 245. Popis saní vz v Brt. D. II. 451.
(i obraz). Sáně a dudy! Tkč. V letě struj s.
a v zimě vůz. Mor. Čes. 1. V. 418.

Sanec, lépe: ssanec, kojenec, Säugling. Bl.
Gr. 207.

Sanidin. Ott. IX. 348.

Sanitka, vz Sandát (3. dod.).

Sáňkový. S. přístroj při galvanické bat-
terii. Vz KP. VIII. 60.

Sánky, vehiculum. Cf. Dob. Dur. 90.

Santák, u, m. = žlutý, podlouhlý bram-
bor. ČT. Tkč.

Sapeur, a, m. (sapér) = polní voják že-
nijní. Alb.

Sapie, váleční nástroj, zastr. Bl. Gr. 185.

Sára. Sáry starých čižiem. Phľd. XII. 265.
(1893. 73., 642.). Šuhajom spadlo srdce za
sáru, ale obišli s púhym strachom. Ib. XII. 411.

Saracenský. S. mše, vz Švábský.

Saracká, potok v Tekovsku. Phľd. XII.
74., 552.

Sarkocyt, u, m. = pevná vrstva plasma-
tická pod kožkou gregarin. Vstnk. H. 536.

Sarkospodia, lat. = cizopasníci z rodu
prvoků. Vz Vstnk. II. 543. S. = cizopasníci
ssavců hlavně domácích (ovcí, koní, hovězího
dobytka) v jejich svalstvu. Vz Hlav. Obrz. 10.

Sarmatský. S. vrstvy země. Vz Mtc. 1896.
234.

Sasonovice, trať ve Frýdecku. Věst. op.
1894. 17.

Sassem! sassem-ho (= v levo)! Volání na
voly a krávy. Phľd. 1893. 634.

Sašina, y, f., Mší, n. = sítí, juncus. Brt,
D. II. 504.

Sataš, e, m. = satan. Bl. Gr. 355.

Satanáš m. satan má Bl. Gr. 154. za slovo
nehezké.

Satina, y, f., potok na Frýdecku. Věst. op.
1894. 17.

Satira. Staroč. a středověká s. Cf. Vlč.
Lit. 150., 38. Nesnadno věru jest tu satir ne-
psat. Juven. (Krok 1894. 260.).

Satirickoallegorický. S. báseň. List. fil.
1894. 30.

Satoniti se nač = zlobiti se, popudlivě
k něčemu se chovati. U Žleb. NZ. II. 614.

Satrapa, y, f. = dvofenínové. Dvorská s.
XV. stol. Vlč. Lit. 268.

Saturnism-us, u, m., nemoc. Vstnk. III.
476.

Saturnus. Chodí osupě se jako nějaký s.
Bl. Gr. 231.

Satynka, y, f., sukně ze satynu. Wtr. Krj.
I. 396.

Satyra, vz Satira.

Sau ze sahu a přísahu. Sau Bohu. Pam.
3. 116.

Saul. Odvozeniny vz v Kotk. 35.

Sazený. Kráva starší má mlíko sazený,
mladá zvi. brzy po teleti prudký (Kunštát).
Brt. D. II. 383.

Sázeti. O přehlasovaných tvarech cf. Gb.
H. ml. I. 101.

Sazima. Odvozeniny tohoto jména vz v Kotk.
30.

Sazina, y, f., potok na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 17.

Sazítko = v tiskárně rámec, do něhož se
literky sázejí a v řádky sestavují. Nár. list.
1894. č. 84. odp. feuill. Cf. Loďka (3. dod.).

Sázka, cf. Saďa (3. dod.).