355

Sběř. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 77.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 20.

Sběrací. Elektrický s. kartáč. KP. VIII. 83.

Sběračka, y, f. = pokladnička, do které
se sbíraly při svatbách dárky pro kuchařky
a p. Vykl. Svat. 66.

Sběradlo. S. elektrické (kollektor). KP.
VIII. 83., 32., 5.

Sberba = sběř. Phľd. 1895. 36.

Sbermo. Kasanica má sbermá (rance). My-
java. Phľd. 1895. 446.

Sbijedlo, a, n., Annagelmaschine. Sterz.
I. 188.

Sbíreční, Sammlungs-. S. truhlička a al-
mužní. XV. stol. Wtr. Živ. c. I. 478.

Sbociti co kam. Tam emir sbočí vojsko
své (svede). Kub. Rol. 124.

Sbor. 0 pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 70.,
77. Cf. Zbor (3. dod.).

Sboř. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 20.

Sborník. Cf. Zborník. V XVI. stol. také
= buřič, člověk podvratný. Wtr. St. nov. 171.

Sbouranina, y, f., Abbruchmaterial, n.
Ptrl. 5.

Sbožie, spodobením zboží. Gb. H. ml. I.
323.

Sbožný, spodobením zbožný. Gb. H. ml

I. 323
Sbranka, y, f., os. jm. žen. Sdl. Louň. 16.

Sbřeznouti = březí se státi. Která klisna
nechce s. NZ. III. 327.

Sbytie, n. Aby (sládek) slíbil za věrnosť
a s. (svého tovaryše). Arch. XIV. 467.

se (sts) mění se v sť: deska, dat. desce,
slov. (místy) deste vyslov. desťe. Gb. H. ml.
I. 501.

Scánky. Cf. Mz. v List. fil. 1892. 255.

Scápati = chytiti. On ma na dvore scá-
pal. Phľd. 1894. 344.

Scáti. Cf. Mz. v List. fil. 1892. 255. Re-
zala to (podhoděnce), až z toho krev scala
(tekla). NZ. IV. 524.

Scavka, y, f., diabetes. Cf. Mz. v List. fil.
1892 255

Scavý. Cf. Mz. v List. fil. 1892. 255.

Scena, y, f. = stěna. Také mor. Mtc.
1894. 334.

Scestně. Jestliže by se čím s. zastieral
(omlouval). Arch. XII. 174.

Scestovalý. S. tovaryš (který mnoho van-
droval). Mus. 1894. 498.

Scet = chtíti, h odsuto. Místy na Mor.
Vz Brt. D. II. 167., 187.

Sciatika, y, f., nemoc. Dnes sem pouštěla
žilou na noze proti tý s-ce. Kat. z Žer. II 98.

Seina, y, f., obec v Albauji. Phľd. XII. 76.,
552.

Scince, obec v Nitransku. Phľd. XII. 76.,
552.

Scinka, y, f. = stinka, ť se mění v c.
Brt. D. II. 278.

Scisk, u, m. = stisk, ť se mění v c. Slov.
Phľd. 1894. 192.

Sziziti po Scirky oprav v: Sciziti.

Scohno, a, n. = stehno. Opav. Gb. H. ml.
I. 150.

Séona, y, f. = stěna. Opav. Gb. H. ml. I.
150.

Scvaknouti = skvaknouti. Já bych tě
scvak. Dšk. Jihč. I. 30.

Sczyny. Quamdiu in locis (in aurifodinis)
prius elaboratis in labore se oceupant, quod
vulgariter s. vocatur. Eml. Urb. 89.

sč mění se v šč: sčastný — ščastný a to
dále v šťastný. Gb. II. ml. I. 479.

Sčasný m. časný, s přisuto. Dšk. Jihč. I. 41.

Sčědie. Cf. Gb. H. ml. I. 104., 176.

Sčekati se. Břez. Font. V. 387.

Scestně, strč. = šťastně. Pulk. 35. b., Št.
Ř. 40. b. (Gb. H. ml. I. 105.). Cf. sč (3. dod.).

Sčípanie v žaludku. Hojení ho na Slov.
vz v Mtc. XVIII. 208.

Sčrbák (fezrbak), alias mleczye, rostl. 1440.
List. fil. 1893. 394.

Sčugár, u, m. = střapec? Čapor (bič) sču-
gárom sa končiaci. Slov. NZ. III. 484.

Sčuknouti — škytnouti. Mor. Nár. list.
1896. č. 224. odp. feuill.

Sdačkaný. S. forma básnířská. F. Hřib.

Sde, spodobením zde. Gb. H. ml. I. 323.

Sděliti. Máte-li tam co nového, sdělte to
se mnou; Děkuji, že jste se mnou se (o pstru-
hy) s. ráčily. Kat. z Žer. I. 99., 85. a j., II.
14., 48. Cf. Zmínka. — se komu čím. Že
se mým zbožím sdělili. Půh. VI. 67.

Sdieti v Rkk. Cf. Mus. 1896. 266., 363.,
List. fil. 1896. 349.

Sdobřiti. Po přízni tělesné sdobříce se
S lidem zlým. Chč. S. 277.

Sdôveriť sa = svěřiti se. Slov. Phľd. XII.
713.

Sdraví, spodobením zdraví. Gb. H. ml. I.
324.

Sdřebení, n., catalepsis, nemoc. Am. Orb.

Sdřebilec, lce, m. catalepticus. Am. Orb.
53.

Sdrmati co komu. Sdrmal mu šticu
(zdrchal a p.). Slov. Phľd. XII. 201.

Sdruženostatový. S. soustava lesní. Vz
Ott. XL 667. a.

Se. O skloňování na Kroměřížsku, u Ko-
jetína a Přerova, v Bystřicku, v Tišňovsku,
v Krumlovsku, Žďársku vz Brt. D. II. 24., 50.,
79., 192., 216., 255. — Se u sloves: báti se.
Cf. Bl. Gr. 109. O užívání se a svůj v češt.
Vz Kla. Sklad. 35. nn. Odchylky ib. — Se
a on. A čím více otec nebeský dá duch dobrý
prosícím sebe. Ev. seit. 24. Luc. 11. 13. Když
plní zákon sobě daný od Boha. Chč. S. 171.
Počiješ osudek náš nad sebú vydaný. 1487.
Krok 1895. 46. Když král tak pole s městy
a se pány sebe přidržícími držali, Žižka. . .;
Pohleď, že pán bojícím se sebe dá svou sva-
tou pomoc. Břez. Font. V. 471., 532. K žá-
dosti stavů přednesené sobě po poslích král
slíbil... Tk. X. 159. Teprv noci druhého dne
kati z rozkazu sobě daného mrchu odvlekli.
Ib. 227. — K sebe = na levo; od sebe = na
pravo (na levo, na pravo tam neznají). Na
Píle na Slov. Phľd. 1894. 745. — se = sem.
Co se platil. Dšk. Jihč. I. 23. — Se vlkem,
šp. m. s vlkem. Gb. H. ml. I. 156. Cf S se
vokalisuje.

-se mění se v -si: v kosi. Cf. Brt. D. II.
62. Cf. ě.

Sebälubivý. S. šteklivosť. Phľd. 1896. 470.
Vz Sebä.

Sebecký = sobecký. Phľd. 1895. 134.