356

Sebechlieby, obec v Honté. Phľd. XII.
338., XIV. 29.

Sebepýcha. Zakrákoral (orel) v s-še. Pokr.
Mrt. z. 84.

Sebeslavec, vce, m., obec v Turci. Phľd.
XII. 68., 158.

Sebevoľa = svévole. To je iba taká s.
Slov. Phľd. 1893. 152.

Sebevolný = svéhlavý, umíněný. Slov.
Phľd. XII. 286.

Sebezáchovačný pud. Ztk. 86.

Sebeznalosť, i, f. Krejč. Psych. 23.

Seborrhoea — mastná sekrecí kůže. Vstnk.
II. 569.

Sebrati. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 77. Kdež
dva nebo třie sberú se v mé jmě. Ev. vid.

Secí stroje. Vz Ott. XI. 661. b.

Seč, e, f. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46.

Sečka. Zakiaľ mal klobúk, nenosieval pod
ním sečku (nebyl hloupý). Phľd. 1896. 214.

Sečovce, děd. v Zemplín. Phľd. 1895. 383.

Sed = sídlo. Kde máš dobrý s., tam seď.
Phľd. 1893. 700.

Seď = zde, hic. Ježúš povědě: Ježíše hle-
dáte a sedě mě máte. Hrad. Um. 241.2. A sedě,
vece, učeník Ježúšev stojí. Ib. 358. (Vz Krok
1892. 257.).

Sedačka, y, f. = sedadlo u krosen. V Lip-
tovsku. Phľd. 1891. 85., 86. — S. = husa,
která sedí na vejcích. Na Zďársku. Nár. list.
1894. č. 127. odp. feuill.

Sedadlo = sídlo. Mnozí (kněží) z vlast-
ních sedadel jsou vyvrženi, Břez. Font. V.
341. — S. = seděni, sessio. (Husa) z úřadu
kněžského v zjevném sedadle (in publica ses-
sione) toto concilium složilo. lb. 338.

Sedalnica, e, f. — náčiní k připravování
lnu a konopí. V Liptov. Phľd. 1894. 85.

Sedánie — souboj. O trestech s. Cf. Cel.
Pr. m. II. 23.

Sedati. — abs. Zemáky sedají = je jich
hodně pod trsem. Zito sedá = je hodně po-
kládek. Když jarka sedne, bývá jí hodně.
Vých. Mor. Brt. D. II. 283. — se. Ani sa
sadlo, ani sa padlo (o tlachalech). Phľd. 1894.
550.

Sedě, vz Seď (i 3. dod.).

Seděni = ta část kalhot, na n.ž se sedí
(dle něm. ksás). Wtr. Krj. I. 481., Brt. D. II.
467. Cf. Pudło. Dle Wtr. Krj. I. 374. také =
velmi krátké nohavice.

Seděti. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 201. —
jak. Ve tři stole s-li. Brt. D II. 288. — komu
v čem. Kdyby chtěl u nás po své vuoli pa-
novati, v tom bychom jemu neseděli (nevy-
hověli a p.). Arch. XIV. 46.

Sedimentarní. S. hornina vzniklá mecha-
nickým usazením pomocí vody. Ott. XI. 613. a.

Sedisko = sedadlo. Také slov. Phľd. 1893.
537.

Sedlák. Nadávky s-kům: búr, darebák,
drnodrap, hundsfut, chlap, opar sedlský, pes,
srch, šelma, všivák, výr, zlá rota, zrádce atd.
Vz NZ. III. 512. Sedlák, když nenaháže (hu-
sto nezaseje), nenaváže. Mor. Nov. Př. 428.
Těší sa na to, ako sedliak na žatvu. Slov.
ib. 533. — S. u kuželny, vz Oploták (3. dod.).

Sedlčany, obec v Nitran. Phľd. XII. 74.,
552.

Sedlec u Kralovic. Pal. Pop. Čech. 407.

Dle Kroka 1892. 304. říká lid vždy jen: Sed-
lice, e, f.

Sedlecký = selský. V Chromči na Mor.
List. fil. 1894. 78.

Sedleka, y, f. = selka. V Chromči na Mor.
List. fil. 1894. 91.

Sedliactvo, a, n. = sedláci. Phľd. 1892.
612.

Sedliacka, y, f. = selka. Phľd. 1892. 689.

Sedliak, a, m. = sedlák. Slov. Ze s-ka
býva mrcha pán (o zpanštělém). Zátur. S-ka
pán, pána žid a žida čert (oklame). Phľd.
1894. 195. To je naše, sedliaci, po robote do
práci. Phľd. 1893. 701.

Sedlina, y, f., vz Tŕasovisko (3. dod.).

Sedlisko = staveniště. Na Hané. Brt. D.
II. 432. — S. = sedadlo. Phľd. 1895. 144.

Sedlnický Václ. z Choltic, čes. spis. 1632.
Vz Vést. op. 1892. 20.

Sedlo. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 87.
Sedla v XVI. stol. Vz Wtr. Krj. L 635. nn.
S. s kostmi = kostmi vykládané (jeleními
rohy etc.). Wtr. Krj. L 2iJ0. Vyhodil ho ze
sedla (vypíchl ho od někud). Us. Slov.: Vy-
hodzil 'o ze sella, Phľd. 1894. 190. U mno-
hého skorej (dříve) s. skáče, ako kôň. Phľd.
XII. 696.

Sedlovní. S. pupen, reitende Knospe. Am.
Orb. 73.

Sedm. O pův. slova cf. Gb. H. ml, I. 311.,
19.

Sedmerobarvý. S. duha. Stč. Kon. 181.

Sedmerodárný, septiformis. 1418. List.
fil. 1896. 106.

Sedmihlásek, íicedula hyppolais: sedmo-
hłasntk (Příbor), devítihlásek (Třebíč), sedmo-
řečník (Slezsko), devaterntk (Budějovice), zpě-
váček (Zábřeh), výščeřák (Zlín.), přeškerák
(val.), pošklebač (Jicko), podřizňák, podřizňok,
meľihuba (val.), zahradníček (záp. Mor.), kolo-
vrátek, kołovrotek (Frýdek), posmívák, pěnice,
premyskáč, pták. Brt, D. II. 294., Mtc. 1893.
304.

Sedmichrástka, y, f., bellis perennis.
Brt. D. II. 500. Vz Sirotka (3. dod.).

Sedmík. NZ. III. 516. Nestojí ani za s.
ČT. Tkč.

Sedmikrásek, sku, m., vz Sirotka (3. dod.).

Sedmikrok. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Sedmikyjový. S-vá = převzdívka nej-
sprostší kořalce. Laš. Brt. D. II. 383.

Sedmilímcový. S. plášť. Osv. 1896. 53.

Sedmilist, u, m., potentilla recta, rostl.
Brt. D. II. 506.

Sedmistvolný. S. píšťala. Kká. Puš. 5.

Sedmnáčník, u, m. = sedmnáctník, 15kr.
Vz NZ. III. 516.

Sedmnásobně. Bezd. Bibl. I. 12.

Sedmohłasník, a, m., vz Sedmihlásek (3.
dod.).

Sedmořečník, a, m., vz Sedmihlásek (3.
dod.).

Sedmoslivkár, a, m. Mám len jednu
škvarku po s-rovi a peňazí mám dosť. Phľd.
1893. 511. — 1895. 358.

Sedn m. sedm. Vz List. fil. 1895. 432.

Sednice, ze: světnice. Vz toto a Dšk. Jihč.
I. 18. (t v ď). — S. = prístěnek, menší izba.
Brt. 1). II. 435. Vz Prístěnek (3. dod.).