357

Sedničkuc. Dítě s. = podruha bydlícího
v sedničce. Chod. NZ. III. 394.

Sedrati. Zdráv sedral (boty). Bl. Gr. 298.
Sedum. Cf. Gb. H. ml. L 265.
Sedym, v Opav. Šb. D. 82. Laš. Gb. H.
ml. I. 186.

Sefír, u, m. = hebká bavlněná látka.
Hlas. nár. 24./5. 1894.

Segyňa, č, f. = hlava. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 519.

Sehár, n, m., navrhováno m. cigarro (ud
shořeti), ale neujalo se. Čern Př. b6.

Séhati = sáhati. Že nám séhá na kostelní
vsi; Séhá mi v mé platy. Půh. VI. 235., 263.

Sej'. Umluvil sej' s lidmi; A jemu s. toho
učiniti nezdálo (1469.); Vím, neb sej' seznal.
Arch. XIV. 151., 176., 202. Tak sej' rozmohla
zlosť lidská. Št.

Sejáč, e, m. = špadón, koncíř, dvojsečný
rovný meč. XVI. stol. Ott. VIII. 753. b.

Sejček, athene noctua: kulich, kuliček,
kaius (laš.), kalousek (Netín), galech (Zábř.),
ťuhýk (slov., val), čuvík (uh., Příbor), stonák
(val), hejsek (Kunšt.). Brt. D. II. 493.

Sejitý = sešlý. Byli tam sejití sousedé.
Mor. Čes. 1. V. 459.

Sejko = kotvrla, alauda arborea. Brt. D.
II. 4)3.

Sejžíci. Dle Flš. má prý býti sžíci.

Sekáč, pták. Vz Chřástel (3. dod.). — S.
= piskoř, ryba. CT. Tkč. — S. na bičisku,
znamení. NZ, III. 481.

Sekačka, y, f. = nástroj k připravování
lnu a konopí. V Liptov. Phľd, 1894. 85.

Sekáčský. S. řemeslo. Vstnk. II. 578.

Sekání = hra o velikonoční vejce. Jeden
drží vejce v ruce, druhý do něho krejcarem
hází. Treťí-li tak, že krejcar do vejce se za-
razí, zasekne, vyhraje, sice prohraje. U Rou-
sala. Vz více v NZ. IV. 324. (II. 602.).

Sekati. Kapkou octa sekne (srazí) sa celý
čbor mlieka. Phľd. 1895. 685. Seká zubama
ako divý kanec. Nov. Př. 555.

Sekavice = krajačky, krajavice, krajo-
vičky, vysoké podkovky u čižem. Brt. D. II.
469.

Sekavý. S. oštěp, Kub. Rol. 48., krok.
Světz. 1895. 547.

Sekera. S. válečná. Vz Wtr. Krj. I. 621.
Hádání ze s-ry. Vz Zbrt. Pov.89. S. v ruce
hřeje lépe než kamna (prací). Žďár. Nár. list.
1891. č. 107. odp. feuill. S. mete síň, seknici
(rychle opakuj). Tkč. — S., vz Tanec mor.
(3. dod.).

Sekerášův. S-šova (drvoštěpova) balta
(sekera) ušetrila brezu (břízu) v hore. Slov.
Phľd. 1893. 753.

Sekerečka, y, f., vz Sekera. — S., vz
Tanec mor. (3. dod.).

Sekeřice, e, f.= čásť halapartny. Vz
Halapartna (3. dod.). Wtr. Krj. I. 277., 615.

Sekerkový jamkatec (brouk). Vz Klim.
269.

Sekerový. S. tresť, z něm. Shäkersaft
Čern. Př. 60.

Seknice m. světnice. Gb. H. ml. I. 392.
(t v k). S. = přístěnek, menší izba. Brt. D.
II. 435.

Sékorka, y, f., vz Parukářka (3. dod.).

Sekrét = prsten největší, ozdobný, jímž
se pečetilo. Vz Wtr. Krj. I. 526.

Sekrka, y, f. = sekyrka, laš. Brt. D. L
104.

Sekrýt, vz Sekrét. — S., locus secretus,
místo oddělené, tajné, záchod. Čern. Př. 48.

Sekt, špaň.. víno, z roman. seco, secco, lat.
siceus suchý, že se z hroznů skoro suchých
lisuje. Čern. Př. 63.

Sekuce, e, f. = exekuce. Mor. Brt. D. II.
512. b.

Sekundárka, y, f., sekundäre Bahn. Nár.
list. 1896. č. 153. feuill.

Sekutor, a, m. = exekutor. Mor. Brt. D.
II. 512. b.

Sekyřice, vz Sekeřice (3. dod.).

Sekyrka, y, f. Vz Sekyra. S-ku nechal za
dveřmi (říkají, když kdo vstoupiv do světnice
nepozdravil). Slez. Nov. Př. 652.

Sekyrník, u, m. = prkénko na dláta, ne-
bozezy, kleště atd. U Kopanič. Nár. list. 1894.
č. 324. feuill. — S., a, m. = sekerník.

Selát m. salát. Kts. 10.

Selec, lee, m., obec v Liptov. Phľd. XII.
74., 552.

Šelenograf, a, m., Selenograph. Stč. P.
př. 134.

Selenoid, u, m. KP. VIII. 140.

Selenový. Bellova buňka s-vá = řada mo-
sazných desk od sebe slídovými vrstvami osa-
mocených a šrouby v jedno těleso stažených.
Vz KP. VIII. 376.

Selepčín, a, m., obec v Tekovsku. Phľd.
XII. 74., 552.

Selhání. A Kavala mu s. dával (říkal, že
lže). Arch. XIII. 417.

Selhati. Jest mu jedno s málo n. hodně.
Nežli málo s., raděj hodně. Tkč. Dyž dobře
zelže, jak dyby pravdu mluvil. Vck. Val. I.
107.

Seliak, a, m. = sedlák. Slov. Bošácky.
Pastr. L. 147., Phľd. 1895. 329.

Selkov, a, m., zaniklá ves na Mor. Mtc.
1896. 120.

Selo = grunt, kde sídlil, sedal sedliak
v obci. Phľd. 1893. 622.

Sémě. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 20.

Semenáč. S. Procův (hruška). Nár. list.
1896. č. 299. Příl.

Semenáček, čka, m., pták. Vz Zvonohlík
(3. dod.).

Semenák, a, m. = holub modré a černé
barvy. Tkč.

Semeňák, a, m., vz Zvonohlík (3. dod.).

Semenář, e, m., vz Zvonohlík (3. dod.).

Semenec. Najprv vtáčik zaspieva, potom
mu semänca nasypú. Slov. Nov. Př. 130.

Semeníček, čka, m., vz Zvonohlík (3. dod.).

Semeniti, vz Špitati (3. dod.).

Semenník, a, m. S. chodí na semenec. Vz
Polňák (pták; 3. dod.).

Semennosť, i, f. Am. Orb. 87.

Semeno. Není vtipného s-na (vtipný). Nár.
list. 1896. č. 77.

Semerlink, u, m., řeznické náčiní. Věst.
opav. 1894. 44.

Semké, vz -ke'. Dial. Gb. H. ml. I. 452.

Semkle m. semhle, h v k. Dšk. Jihč. I. 32.

Semlar, a, m., obec v Tekovsku. Phľd.
XII. 74., 552.