359

vičku v zh: zhodit, zhnit; v Kunšt., Dačicku
a Telči mění se u výslovnosti v sch: schon
m. shon, schod' ho m. shoď. Brt. D. II. 111.,
232., 288.

Sháčkovati. Naraz sa s-val (zamyslil, zpě-
til). Phľd. XII. 204.

Shamovať. Všade ho dačo s-lo (zdržovalo
a p.). Phľd. 1895. 65.
Shánivý = přičinlivý. Sterz. I. 476. a.
Shánlivosť. Čiłá s. Pečírkův Kalendář.
1896. 64.

Shánlivý. Pečírkův Kalend. 1896. 64.
Shasinadlo, a, n. Ott. VIII. 777. b. Elek-
trické s. KP. VIII. 169.

Shasiti. Vápenici shasil. Půh. VI. 221.
Sherry, angl., čti šery, jinak xeres, dobré j
špaň. víno. Vilím. Cenník.

Shluk kovů, je-li mohutnosť jich veliká,
ale rozsáhlost do délky a šířky malá. Ott. XI.
593.

Shluken, knu, m. = první doba tvoření-se
koulotvarů. Am. Orb. 84. Cf. Svoren (3. dod.).
Shnilý. S. zimnice — břišní tyfus. CT.
Tkč.

Shnojiti. Mohls je (tyto lži) v řiti s sebou
s., leže v hrobě. Břez. Font. V. 475.

Shoda. Jak je s., to se dva i na šindele
vyležo (vyleží). Slez. Nov. Př. 113.
Shodenie = shodnutí. 01. Lev. 27. 15.
Shon. Debet metere per quatuor dies de
messe, quae shon dicitur. Eml. Urb. 158.,
159. — S. Na shon zvěř honiti (sháněti, střel-
cům naháněti). Bl. Gr. 310.

Shonlivě. Holky s. se obracely (rychle).
Světz. 1895. 354. c.

Shonlivosť, i, f. S. po užitku (zisku). Světz.
1895. 11.

Shonlivý. Člověk s., stržnický. Světz. 1895.
10.

Shonné. Eml. Urb. 55., 58. a j.
Shonobiti. Roky trvá, kým shonobia (prac-
ně dobudou), čo plameň zhltol v okamihu.
Phľd. 1893. 544. Co sme si pri vernej práci
s-li (pracně dobyli). PHd. XII. 694.

Shořalý = pohořelý. Je mi svědomo, že
Jiřík kovář není s-lý. Arch. XIII. 364.

Shovárať sa s kým = umlouvati. Phľd.
1895. 405. Shováraj sa s ním, a s kobylou sa
modli, to je jedno. Slov. Nov. Př. 568.

Shověrčivý = shovívavý. Bol s. Phľd. 1893.
317.

Shověti čemu. A když jest neshověl ne- i
moci jeho. Chč. m. s. III. 48.
Shovorčivosť. Phľd. 1896. 477.
Shovorčivý = hovorný. Phľd. XII. 413.
shř m. sř: shřezati m. sřezati. Dal. J. 37. —
Gb. II. ml. I. 465.

Shrabek, bku, m. S. obilí. Ott. XI. 723.
b. Cf. Shrabky v III. d.

Shřáti. Nikdy oka na ňom neshreje. Slov.
Nov. Př. 560.

Shrbilý. S. baba. Lobk. 101.
Shrbolcovati. A on s-val do hlbokej prie-
pasti (spadl). Slov. NZ. VI. 45.

Shrkotati. Pričapil dvere, až obloky s-ly
(se třásly). Phľd. XII. 681. Cf. Přičepený.
Shunt, u, m. Magnetický s. Vstnk. III. 21.
Shyb. Chceš-li, abych ti sukni podriapal
a dieru v tvých shybiech učinil? 1607. Phľd.
1894. 5.

seh m. sk (k v ch): schořice. Dšk. Jihč.
I. 30.

schl. Za schl je ski: zeskla m. zeschla.
Slov. Gb. H: ml. I. 461.

Schladněti ke komu. Kolc. 137.

Schlapna = kvapně. S. se napiti. Dšk.
Jihč. I. 25.

Schlop, u, schlopec, pce, m., vecúch, výlet
= vikýř ve střeše. Brt. D. II. 431. — Schlo-
pec = cimbal, hazucha, słanina, darmovis,
łypač = široký obojek na zádech slovenské
haleny. Brt. D. II. 468.

Schlupacený. S. ježek. 1594. Zbrt. Tan.
158.

Schmatiti = schmatnouti. Phľd. 1896. 236.

Schmuřený. S. tvář. Vrch. Rol. I.—VI. 79.

Schnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
86. O tvarech vz ib. 176.

scho. Za scho je sko: skovati m. schovati.
Vz Gb. II. ml. I. 461.

Schopný. Člověk na všecko s. Phľd. 1893.
689.

Schoř ze tchoř; tschoř, schoř. Gb. H. ml.
I. 487.

Schořovati, tchořovati = krásti obilí. Vz

;hoř. Dšk. Jihč. I. 19.

Schořový. S. čepice = tchořova. Dšk.
Jihč. I. 19.

Schoulivec, vce, m., armandillo, škeble.
Am. Orb. 104.

Schovanice, e, f. = schovanka. XV. stol.
Wtr. Krj. I. 117., Arch. XIII. 473.

Schovánky, pí., m. Nanynka byla z mlsných
a na s-ky od lepšího si ji panímáma brzy zvykla
(Žďár). Brt, D. I. 383.

Schovati. Myslil sem, aby to dietě nebylo
schováno (vzchováno, ut nullo modo nutrire-
tur). Alx. Nách. k 5. — jak. Aby každý
rytíř v odění svém schován byl = pochován.
GR. Nov. 140. 6.

Schozelý = obnošený. S. šat. Světz. 1895.
39., Wtr. Živ. c. II. 554., Wtr. St. Pr. 50.

Schožovat = sužovati (Jevíčko). Brt. D.
II. 113.

Schrániti. S-nil čagan (schoval). Vck. Poh.
86.

Schrupnutí, n. = spánek. Řádné s. Slad.
Žen. 17.

Schudnutý = schudlý. Phľd. 1893. 43.

Schudobněti. NZ. IV. 412.

Schumáčený. S. vlasy. Phľd. 1894. 266.
Cf. Chumáč.

schv. Za schv je skv: naskvál m. naschvál.
Vz Gb. H. ml. I. 461.

Schytiti. Vadili se, až se na se zchytili.
Arch. XIII. 513.

si- mění se v Brnensku a Litonicku v se- :
serotek, sela. Brt. D. II. 161., 155. — si- mění
se v si: nositi — nosič. Brt. D. I. 106.

Siaš = moč. Vel. Revúce. Phľd. 1893. 373.

Sica = sice. Mor. Brt. D. I. 62.

Sice = jinak. A siceť jest zachovalý. Arch.
XIV. 232.

Sici sg. nom. místo sic Papež jest chud
a sic, talis. Mart. 30. b. O jmenném skloňo-
vání vz List. fil. 1895. 326.

Sídený = sejitý, sešlý. Hostia (hosté) sú
už s-ní. Slov. PHd. 1896. 307.

Sidliště. Stará s. hrazená na mor. Slov.
Vz NZ. III. 554.