361

Siřee, řce, m. = síra, má-li v sobě tři
podíly kyslíku. Am. Orb. 61., 62., 63. Cf. Sir-
natec.

Sirev, Schwefelwasserstoffgas, n. Am. Orb.
64.

Siřitec, tce, m., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

Siřivý. S. prvek (k síře podobný). Am.
Orb. 56.

Sirka = žlutý bob. CT. Tkč. —S. = zá-
palka. Se s-kami není dobře bráti. Šml. VIL
250.

Sirnatec, tce, m. = síra, má-li v sobě
jen jeden podíl kysliku. Am. Orb. 62., 63. Cf.
Siřec (3. dod.).

Síromředil, u, m., Sulphocyan, m. Am.
Orb. 66.

Sironoc, míst. jm. ve Spišsku. Phľd. XII. 75.

Síronohý kvapník (brouk). Vz Klim. 60.

Sirotek = kámen do prstenu vsazený.
XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 534. — S. Sirotci.
Vz Vlč. Lit. 137.

Sirotka = ocún, naháč. Brt. D. II. 501. —
S. = polní maceška, viola (ricolor arvensis;
také bětka. Brt. D. II. 508., NZ. IV. 446.
(slez.). — S. = iskerka, čačenka, čečetka, če-
čétko, šešétko, kráska, sedmichrástka, jarní
bída, buši kvitek (opav.), bellis perennis, rostl.
Brt. D. II. 500.

Sírotrestil, u, m., v lučbě. Am. Or. 67.

Sirotský. S. otec. Phľd. 1894. 514.

Sirucek, čka, m., jm. koně. 1532. NZ. III.
103.

Sirvatok, tku, m. = sirotek. Vel. Revúce.
Phľd. 1893. 554.

Sisati (sésati) = nahlížeti. Han. Brt. D.
II. 384.

Síseł, slu, m. ?, síslo, a, n. ? = ? Ten se
mosí vetchať do sísla na chalupe proci vý-
chodu sunka. Mtc. 1894. 22.

Sisí, n. = koniklec. Heršpice. Eons.

Sit. Sije = mrholí, pokrápí. Kunšt. Brt,
D. II. 384.

Síť, sítí, šáší, šašina, juncus. Brt. D. II.
504. — Sítí, Ostrava, scirpus, rostl. Brt. D. II.
507.

Síť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 40. Vše-
cka sítí (pl.) jsou složené. Háj. Herb. 315. a.

Síti, z séjati. O přehlas. cf. Gb. H. ml. I.
100. Ovos do blata, jačmeň do prachu a žito
do hrud síti. Slov. Nov. Př. 429. Obili šej na
střelcu, to ho zajici nesežeru. Slez. Ib. 429.
V košeli sij oziminu a v kožuchu jarinu. Slez.
Ib. 432.

Sitina, y, f., potok ve Slez. Věst. opav.
1894. 1.

Sitná, é, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70.

Sítnicový. S. gliom. Vz Schb. Nád. 3.

Sitno = podzemská propast. Jakoby se
bol do sitna propadol. Phľd. 1893. 55. — S.,
vrch v Hontě. Vz o něm v Phľd. 1893. 170.
Je popsal And. Kmet'. V Ružomberku. 1893.
Str. 186.

Síto. Sítem nabíral z Labe (marně doufal,
pracoval a p.) Šml. VII. 197.

Sitonka, y, f., trať u N. Vsi na Frýdecku.
Vz Věst. op.1894. 17.

Síťoštítý obloštítec, okrouhlořiťník (brou-
ci). Vz Klim. 55., 300.

Síťový, Netz-. S. karta. Věst. 1896. 34.

Sivák, sivek, vz Mz. v list. fil. 1893. 3.

Sivěnka, glaux. Vz Ott, X. 181.

Sivěti, sivka, vz Mz. v List. fil. 1893. 3., 4.

Sivobradý, sivohlavý, sivolist ý, vz Mz.
v List. fil. 1893. 4.

Sivokřídlý. S. holub. Lerm. II. 135.

Sivookosť, i, f. NZ. IV. 259.

Sivooký. Vz Mz. v List. fil. 1893. 4. S-ocí
v Čech. Vz NZ. IV. 249., 258.

Sivovraný, sivý, sivýš. Vz Mz. v List. til.

1893. 3., 4.

Sivožlutý. S. tráva. Osv. 1896. 130.

Síž. Co jest uvedeno z Kt,, to jest z Šf.
Strč. ml. 80.

sj mění se v š: nositi, nosjenb, nošen;
v nářečích východních často se nemění: obe-
sený, vyprosený atd. Vz Gb. H. ml. I. 477.

Sjednaně. Tak s. srdce mé v tvú chválu
veda. Rúd. 26. b.

Sjednotičník, u, m., Einigungspunkt, m.
Sterz. I. 761.

Sjechati se = sejíti se. Pras. Těš. 67.

Sjet, u, m. = svět. Zábřeh. Brt, D. II. 129.

Sjezdovištč, ě, n. = sjezdiště. Mus. 1893.
450.

Sjíhati (sjízeti). Inhed svú moc sjíže =
spojuje, sbíraje, shromažďuje. AlxBM. 143.
(dle Krok. 1893. 208.).

sk m. stk, t odsuto: sklo, strč. stklo, od-
pusky; také v obec. mluvě: šveska, tryska.
Vz Gb. II. ml. I. 397. — sk m. sch: skovat
m. schovat. Dšk. Jihč. I. 36. — sk mění se
v ck: Sasko — Sacko. Cf. dsk, Isk, msk, nsk,
rek, tile, vsk, žsk, Gb. H. ml. I. 480. Klášter-
ský, nom. pl. m. klášterscí. Tišňov. Brt. D. II.
186. Panský — pansci, moravský — moravsci.
V Kruml., Kunšt., Žd'ársku. Brt. D. II. 209.,
234., 250. Deska — desce, Polsko, v Polsce;
v podružném sk mění se jen k: písek —
v pisce. Gb. H. ml. I. 418. — sk mění se
v šč: tisknuti — tiščen atd. Kdy? Vz Gb. H.
ml. I. 447., Brt. D. II. 186. V Chromecku,
Koj et,, Zábřež.: český, nom. pl. m. češči (če-
ští). List. fil. 1894. 277., mušči, češči, uheršči.
Brt. D. II. 47., 130. — V sk s přisuto: sko-
peček m. kopeček. Dšk. Jihč, I. 41.

Skabinat. Městský s. byl povolán na rad-
nici. 1726. Pras. Rem. 54.

Skácať = skákati. Slov. Zátur.

Skačany, dle Dolany, statek v Trenčín.
Phl'd. XII. 74., 552.

Skad. Jg. Ztrac. ráj. — S. v Rkk. Vz List.
fil. 1896. 340.

Skade, a m. u. Pastr. L. 65.

Skákal, a, m., Springer, Tänzer, m. Kald.
31. Hra na s-la: kluci skáčou přes záda ji-
ných. Mor. NZ. III. 23.

Skákavá, vz Tanec čes. (3. dod.).

Skála. I na skále zeleň vyroste (zlé po-
měry se někdy zlepší). Nár. list. 1894. č. 182.
odp. feuill. Hrubá Skála v Rkk. V ruk. prý
stojí: hrubá skála. Vz Osv. 1896. 363.

Skaláček, čka, m. = cejn, ryba, Nár.
list. 1896. č. 128.

Skalica, e, f., míst. jm. v Nitran. Phľd.

1894. 60., 338.

Skaličan. Posměšky činěné S-nům na Slov.
Vz Čes. 1. V. 34.

Skaličník, a, m., přítok Ostravice na Frý-
decku. Věst, opav. 1894. 17.

Skalínek, nka, m., vz Bělořit (3. dod.).



	361

	Siřee, řce, m. = síra, má-li v sobě tři podíly kyslíku. Am. Orb. 61., 62., 63. Cf. Sir- natec. Sirev, Schwefelwasserstoffgas, n. Am. Orb. 64. Siřitec, tce, m., v lučbě. Vz Am. Orb. 63. Siřivý. S. prvek (k síře podobný). Am. Orb. 56. Sirka = žlutý bob. CT. Tkč. —S. = zá- palka. Se s-kami není dobře bráti. Šml. VIL 250. Sirnatec, tce, m. = síra, má-li v sobě jen jeden podíl kysliku. Am. Orb. 62., 63. Cf. Siřec (3. dod.). Síromředil, u, m., Sulphocyan, m. Am. Orb. 66. Sironoc, míst. jm. ve Spišsku. Phľd. XII. 75. Síronohý kvapník (brouk). Vz Klim. 60. Sirotek = kámen do prstenu vsazený. XVI. stol. Vz Wtr. Krj. I. 534. — S. Sirotci. Vz Vlč. Lit. 137. Sirotka = ocún, naháč. Brt. D. II. 501. — S. = polní maceška, viola (ricolor arvensis; také bětka. Brt. D. II. 508., NZ. IV. 446. (slez.). — S. = iskerka, čačenka, čečetka, če- čétko, šešétko, kráska, sedmichrástka, jarní bída, buši kvitek (opav.), bellis perennis, rostl. Brt. D. II. 500. Sírotrestil, u, m., v lučbě. Am. Or. 67. Sirotský. S. otec. Phľd. 1894. 514. Sirucek, čka, m., jm. koně. 1532. NZ. III. 103. Sirvatok, tku, m. = sirotek. Vel. Revúce. Phľd. 1893. 554. Sisati (sésati) = nahlížeti. Han. Brt. D. II. 384. Síseł, slu, m. ?, síslo, a, n. ? = ? Ten se mosí vetchať do sísla na chalupe proci vý- chodu sunka. Mtc. 1894. 22. Sisí, n. = koniklec. Heršpice. Eons. Sit. Sije = mrholí, pokrápí. Kunšt. Brt, D. II. 384. Síť, sítí, šáší, šašina, juncus. Brt. D. II. 504. — Sítí, Ostrava, scirpus, rostl. Brt. D. II. 507. Síť. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 40. Vše- cka sítí (pl.) jsou složené. Háj. Herb. 315. a. Síti, z séjati. O přehlas. cf. Gb. H. ml. I. 100. Ovos do blata, jačmeň do prachu a žito do hrud síti. Slov. Nov. Př. 429. Obili šej na střelcu, to ho zajici nesežeru. Slez. Ib. 429. V košeli sij oziminu a v kožuchu jarinu. Slez. Ib. 432. Sitina, y, f., potok ve Slez. Věst. opav. 1894. 1. Sitná, é, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 70. Sítnicový. S. gliom. Vz Schb. Nád. 3. Sitno = podzemská propast. Jakoby se bol do sitna propadol. Phľd. 1893. 55. — S., vrch v Hontě. Vz o něm v Phľd. 1893. 170. Je popsal And. Kmet'. V Ružomberku. 1893. Str. 186. Síto. Sítem nabíral z Labe (marně doufal, pracoval a p.) Šml. VII. 197. Sitonka, y, f., trať u N. Vsi na Frýdecku. Vz Věst. op.1894. 17. Síťoštítý obloštítec, okrouhlořiťník (brou- ci). Vz Klim. 55., 300. Síťový, Netz-. S. karta. Věst. 1896. 34. Sivák, sivek, vz Mz. v list. fil. 1893. 3.	Sivěnka, glaux. Vz Ott, X. 181. Sivěti, sivka, vz Mz. v List. fil. 1893. 3., 4. Sivobradý, sivohlavý, sivolist ý, vz Mz. v List. fil. 1893. 4. Sivokřídlý. S. holub. Lerm. II. 135. Sivookosť, i, f. NZ. IV. 259. Sivooký. Vz Mz. v List. fil. 1893. 4. S-ocí v Čech. Vz NZ. IV. 249., 258. Sivovraný, sivý, sivýš. Vz Mz. v List. til. 1893. 3., 4. Sivožlutý. S. tráva. Osv. 1896. 130. Síž. Co jest uvedeno z Kt,, to jest z Šf. Strč. ml. 80. sj mění se v š: nositi, nosjenb, nošen; v nářečích východních často se nemění: obe- sený, vyprosený atd. Vz Gb. H. ml. I. 477. Sjednaně. Tak s. srdce mé v tvú chválu veda. Rúd. 26. b. Sjednotičník, u, m., Einigungspunkt, m. Sterz. I. 761. Sjechati se = sejíti se. Pras. Těš. 67. Sjet, u, m. = svět. Zábřeh. Brt, D. II. 129. Sjezdovištč, ě, n. = sjezdiště. Mus. 1893. 450. Sjíhati (sjízeti). Inhed svú moc sjíže = spojuje, sbíraje, shromažďuje. AlxBM. 143. (dle Krok. 1893. 208.). sk m. stk, t odsuto: sklo, strč. stklo, od- pusky; také v obec. mluvě: šveska, tryska. Vz Gb. II. ml. I. 397. — sk m. sch: skovat m. schovat. Dšk. Jihč. I. 36. — sk mění se v ck: Sasko — Sacko. Cf. dsk, Isk, msk, nsk, rek, tile, vsk, žsk, Gb. H. ml. I. 480. Klášter- ský, nom. pl. m. klášterscí. Tišňov. Brt. D. II. 186. Panský — pansci, moravský — moravsci. V Kruml., Kunšt., Žd'ársku. Brt. D. II. 209., 234., 250. Deska — desce, Polsko, v Polsce; v podružném sk mění se jen k: písek — v pisce. Gb. H. ml. I. 418. — sk mění se v šč: tisknuti — tiščen atd. Kdy? Vz Gb. H. ml. I. 447., Brt. D. II. 186. V Chromecku, Koj et,, Zábřež.: český, nom. pl. m. češči (če- ští). List. fil. 1894. 277., mušči, češči, uheršči. Brt. D. II. 47., 130. — V sk s přisuto: sko- peček m. kopeček. Dšk. Jihč, I. 41. Skabinat. Městský s. byl povolán na rad- nici. 1726. Pras. Rem. 54. Skácať = skákati. Slov. Zátur. Skačany, dle Dolany, statek v Trenčín. Phl'd. XII. 74., 552. Skad. Jg. Ztrac. ráj. — S. v Rkk. Vz List. fil. 1896. 340. Skade, a m. u. Pastr. L. 65. Skákal, a, m., Springer, Tänzer, m. Kald. 31. Hra na s-la: kluci skáčou přes záda ji- ných. Mor. NZ. III. 23. Skákavá, vz Tanec čes. (3. dod.). Skála. I na skále zeleň vyroste (zlé po- měry se někdy zlepší). Nár. list. 1894. č. 182. odp. feuill. Hrubá Skála v Rkk. V ruk. prý stojí: hrubá skála. Vz Osv. 1896. 363. Skaláček, čka, m. = cejn, ryba, Nár. list. 1896. č. 128. Skalica, e, f., míst. jm. v Nitran. Phľd. 1894. 60., 338. Skaličan. Posměšky činěné S-nům na Slov. Vz Čes. 1. V. 34. Skaličník, a, m., přítok Ostravice na Frý- decku. Věst, opav. 1894. 17. Skalínek, nka, m., vz Bělořit (3. dod.).