362

Skalka, hora, potok a paseka na Frýde-
cku, Věst, opav. 1894. 17.; klášter u Trenčína.
Phľd. XII. 338. — S. = hromada kamení,
kámen. So skalky na skalku poskakujúc. Phľd.
1895. 8.

Skalní. S. holub, columba, livia. Ott. XI.
512. b.

Skalník, a, m., vz Bělořit (3. dod.).

Skalnitá, é, f., trať u Dobré ve Slez. Věst.
op. 1894. 17.

Skalopevnosť, i, f. S. láskv. Phľd. 1894.
265.

Skálosloví či horninosloví, n., Petrografie,
f. Vz Ott, XI. 612.

Skalovrt, u, m. = kamennický nebozez.
Nár. list.

Skapali, a, m. = zdochliak (nadávka).

Skapanec, nce, m. = skapan (3. dod.).

Skapaný = skapán (3. dod.).

Skapolith, u, m., vz Gabbronit, Ott. IX.
8C5.

Skarasený = skroucený. S. strom. Mtc.
XVIII. 199.

Skarb, u, ra. = harampátí. Celý jeho s.
plával. Phľd. 1895. 146.

Skärovať = zarejdovati, zahnouti. Ne-
vedel ako s. do koľaje. Phľd. XII. 201.

Skasalka, y, f. = stahoračka. Sterz. I.
456. a.

Skatindla v tarokách. Han. Hrt. D. II. 364.

Skeřupina = skořepina. Bibl. Cf. Dob.
Dur. 872., 375.

Skiarg. Celá jeho suďba urobila s. (zří-
tila se). Pbľd. 1895. 683.

skj mění se v šč a to v dialekt. v šf: plášč
nč. plášť z plaskjb. Mkl. Etym. 248.

skl m. schl: sklostivý = lektivý. Dšk.
Jihč. I 36. — V skl s přisuto: sklouzat. Dšk.
Jihč. I. 41.

Sklabina, y, ť., území v Turci. Phľd. XII.
74., 553. — S. míst, im. v Turčan. stol. Phľd.
1894. 120.

Sklad. Zle ze skladu lámať, když nezlomí
hůlky. Mor. Nov. Pr. 220. — S. = převah. Cf.
Ruchadlo (3. dod.). — S. = seno koním za
žebřík založené (Jevíčko). Brt. D. II. 334. —
S. = nastrojení, výmysl. AlxBM. 73.

Skládanka z pentliček. Vck. Val. I. 38. —
S. — skládání-se na uhrazení útrat gazdo-
vých při svatbě. Vz Pbľd. 1896. 121.

Skládce, e. m. = strůjce, kdo něco vy-
mýšlí. AlxBM. 2.

Skladitý. S. prsten = skládací (dvojitý,
trojný, čtveru ý skládaje se ze dvou až čtyř
kroužků tak, že se stisknutím, pošoupnutím
rozložily). Wtr. Krj. I. 525.

Skládka, y, f. = fald. Phľd. 1893. 201. —
S. u kašového mlýnce dřevěný šroub připev-
něný na přední střední příčce šrákův. Mor.
NZ III. 225.

Skládkový. Vz Rovnoštítec (3. dod.).

Sklápěcí, Klapp-. S. most (sklopný). Ptrl.
10.

Sklapoušený (-póšený) klobouk = schlíplý.
Záp. Mor. Brt. D. II. 384.

Sklár, a, m. = kdo sází skla do oken;
sklenár prodává sklenné nádobí. V Liptově.
Zátur. Jinde značí sklenár obé. Zátur.

Sklásti, vz Složiti. Aby zbraň skladli. Břez.
Font. V. 369.

Sklbnouti co = škubnouti, trhnouti čím.
Phľd. 1895. 290.

Sklektati. Kteréžkoli bludy sklekcí v ra-
dách. Chč. S. 213.

Skleňák, u, m. = fěrtoch (sukně) z ten-
kého plátna, vyleštěný. Vz Fěrtoch (3. dod.).

Sklenár, a, m., vz Sklár (3. dod.).

Sklenařina, y, f. = sklenářske řemeslo.
Sterz. I. 1106.

Sklenatka, vlastně: skelnatka. Krok 1892.
369.

Skleněný. S. jablka, NZ. V. 522.

Sklenice destillační (kolby), erbovní, pivní,
stonkové, vinné atd. Vz Mrš. 262. Hádání ze
sklenic. Vz Zbrt. Pov. 87. S. na Slov. = láhev.
Zátur.

Skleniční popel — ze sklenice. GR. Nov.
134. 27.

Sklenka, y, f. Věc (více) se jich utopia
ve sklence, ež v řiče (řece). Slez. Nov. Př. 142.

Sklenobýl, vz Nadbradec.

Sklenulík, a, m., hypocyptus, brouk. S.
deskovitý, h. discoideus, díouhorohý, longi-
cornis, hladký, laeviusculus, semenný, semi-
nulus, vejčitý, ovulus. Vz Klim. 178.

Sklený. S. polévka: z česneku, soli, másla
a chleba. Vz Duf. 254.

Sklep. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 83. —
S. = krám. Kabt. 6. — S. = komora, pří-
stěnek. V Domažl. Ott. VIII. 8. b.

Sklepenný = sklepní. S. izba. Phľd. XII.
410.

Sklepničiti. Nár. list. 1894. č. 237.

Sklepnutý. S. kosa (bez kosiště). Chod.
NZ. III. 395.

Skléra, y, f. = bělima. Čas. čes. lék.

Sklerosovaný = ztvrdlý. Čas. čes. lék.
1888. 53.

Sklerotie hub = těliska pevná chovající
v sobě látky výživné. Vz Ott. XI. 688. a.

Sklí, n. = sklené nádobí. Žďár. Brt. D.
II. 252.

Sklíčidlo. Pružné s. u elekt. svítilen. KP.
VIII. 155.

Skliditi koho z cesty. Slovesa skliditi, po-
kliditi, ukliditi má Bl. Gr. 323. za slova ni-
čemná.

Sklípek chleba = skrojek. U Žleb. NZ.
II. 694., Ces. 1. V. 233.

Sklípený m. schlíplý. Vz kl. Dšk. Jihč.
I. 36.

Sklivcový. S. prostora v oku. Schb. Nád.
5., 32.

Sklivý prvek (skla poskytující). Am. Orb.
55

Sklo. O pův. slova cf. NZ. III. 166., Dob.
Dur. 437. S. sprosté, barvené, lité, kopové,
tabulové, zrcadlové atd. Vz Mrš. 262. Hádání
ze skla. Vz Zbrt. Pov. 87., 90.

Sklomluno, a, n. Am. Orb. 30., 59.

Sklona, ě, f. = domečkovitá posada, na
krmení kapounů, stěhování drůbeže. Čejč.
Hledík.

Skloňování. S. jmen v Chromecku. Vz
List. fil. 1894. 266. nn. S. jmen ve Spišsku
na Slov., vz Phľd. 1893. 433. nn., v Gemer-
sku. Ib. 563. S. substantiv na Kroměříž., Ko-
jetín, a Přerov. Vz Brt. D. II. 18. nn., 17.
V Morkovicích a v okolí. Ib. 63. nn. V By-
střičku. Ib. 74. nn. V Týnecku. Ib. 93. Na