363

Drahansku. Ib. 102. V Letovicku. Ib. 106.
U Litovle, Konic a Jevíčka. Ib. 114., 117.
Na Zábřež. Ib. 131. nn. U Slavkova, Ib. 148.
V Brněnsku. Ib. 167. nn. V Tišnovsku. Ib.
187. nn. V Kruml. a v okolí. Ib. 211. V Tře-
bíčsku. Ib. 225. V Kunšt. 235. V Zďársku.
Ib. 251. U Jemnice. Ib. 270. U Dačic a Telče.
Ib. 279. — S. adjektiv a zájmen v Bystřicku,
vz ib. 78., v Týnecku, 93., u Letovic, 106.,
u Litovle, Konic a Jevíčka 114.—117., v Zá-
břež. 136.; adjektiv, zájmen a číslovek v Brněn-
sku, Brt, D. II. 171.—173., v Tišnovsku,
191.—194., v Krumlovsku 215.—217., v Kunšt.
237.-238., na Žďársku 255.-257., v Jemni-
cku 271.—273., u Dačic a u Telče. 280.—281.

Sklop, vz Scblop. — S. = vikéř. Také
ve Slez. NZ. III. 195. — S. = dvéře nad
schody na půdu, jež se vzhůru otvírají. Brt.
D. II. 434.

Sklopec, vz Sklop, Schlopec.

Sklopný, vz Sklápěcí (3. dod.).

Sklostivý, vz skl (3. dod.), Gb. H. ml. I.
461.

Sklovitý. S. hornina = krystallická. Ott.
XI. 610. b.

Sklovnarč, území v Turci. Phľd. XII. 74..
553.

Sklový. S. tyč (k odvádění elektřinv). KP.
VIII. 10.

Sklučatěný = skrčený. Záp. Mor. Brt.
D. II. 384.

Skmíniti co = ukrásti. Mtc. 1895. 145.

skn m. stkn: směsknati m. směstknati.
Gb. H. ml. I. 398. — Z skn se k odsouvá:
těskný nč. těsný, tieskň a tiesň. Vz Gb. ib. 452.

sko m. isko: kravsko m. kravisko. Mor.
Gb. H. ml. I. 228. — Subst, ukončená v -sko
nepřijímají někdy v gt. pl. pohybného e: hle-
disk a hledisek. Ib. 165. — V Polště. Háj.
Herb. 20., V. Kal. 32. V Lipště, v Slezště,
ve vojště. V. Kal. 4., 59., 161., 222., 27.

Skoba, Haspe, Klammer. Cf. Mz. v List.
fil. 1893. 11.

Skoblice = stolice k očišťování čerstvých
koží dvounohá po jedné straně, druhá strana
leží na zemi; nahoře jest okrouhlá. Vz KP.
VI. 652.

Skoblík, u, m. = strouháč jako podkova
ohnutý. Chod. Vz Koplice, Naseč (dod.). NZ.
III. 21.

Skobza, y, f. = nůž v mírném oblouku
zahnutý, držadly na obou koncích opatřený;
jí se oškrabají čerstvé kůže na vnitřní straně.
KP. VI. 652.

Skočec = tanečník. Již skočce našeho
hlasy ústavnými všichni prosme. 1418. List.
fil. 1895. 433.

Skočiti. Vz Mz. v List. fil. 1893. 12. Skoč
zhůru neb dolů (padni zub nebo voko). 1559.
Wtr. Živ. c. I. 475. Skače jako srna, jako
hřibitko. Slez. Nov. Př. 646.

Skočitý. S. chléb = pěkně nakyslý, vy-
soký pecen (N. Město). Brt. D. II. 384.

Skočný. S. vlny. Kká. Puš. Roz. 90. S.
nota. Bl. Gr. 371. S. vrstva náhlých rozdílů
teplotných, Sprungschichte, f. Vz Mus. 1893.
454.

Skočootáčník (!), a, m. = taneční mistr.
XVIII. st. Cf. Zbrt. Tan. 260.

Skok. Gf. Mz. v List. fil. 1893.12. (o pův.).

Prudké skoky ne vždy sa daří. 1600. Phľd.
1894. 6. Něsmi hněď skokem, aby było potem.
Mor. NZ. V. 543. — S. jelení, dastihlav, ne-
táta (uh.), rváč, lycopodium clavatum. Brt.
D. II. 504.

Skokačky = skokem. S. jíti. Cejč. Hledík.

Skokotati, verb. intens. Mz. v List. fil.

1893. 12.

Skolébať. Nedá s. se těchou hruď. Vrch.
Rol. XVII.— XXII. 107. V klid koho s. J.
Goll v Baudel. 75.

Skolek = dřevený hřebík. CT. Tkč.

1. Skoliti. Mz. v List. fil. 1893. 13.

2. Skoliti = zabiti, poraziti. V Phľd. 1894.
20. odvozeno od kůl, kolem poraziti. Tisíc
jich skolil v boje víru. Vrch. Rol. XVIII.-XXII.
195.

Skoľkoro. My v reči našej máme s. mien
obecných (několikero). Phľd. XII. 176.

Skolomutený = zkormoucený. Phľd. 1895.
683.

Skomírati. Mz. v List. fil. 1893. 9.

Skonání. Zvonia na s. == hodinku. Phľd.

1894. 550. — S. = ukončení něčeho. A když
bez s. rozešli se. Břez. Font. V. 481.

Skončený. Bol s. jurista (ukončil právni-
cká studia). Phľd. 1895. 272.

Skopa, pták, asi z rumun. Mz v List. fil.
1893. 14.

Skopalamin, u, m., zásada. Vstnk. III. 15.

Skopalaminový. S. praeparat. Vstnk. III.
16.

Skopenec, nce, m., aries, znamení ve zví-
řetníku. 1440. Mus. fil. 1896. 261.

Skopné. Neviděloliby se Vám těch rolí
pod to skopni a luka držeti. 1568. Aby nám
čtvrtý snop s-ního a sena dával. 1568. L.
posíl. 51., 54.

Skopový. Má s-vou hlavu (o skoupém).
Slov. Nov. Př. 566.

Skoře = skoro. Skoře-li hlíza přijde. Št.
š. kn. 206.

Skorec vodní, pták, místy na Mor.: vodní
kos, černý rákosník (na Slov. čierny n. velký
rybár). Mtc. 1893. 302.

Skořepa, čerepa, y, f. = kruh čeřením-se
vody, tepla, zvuku a světla vznikající; těch
bývá několik tak, že větší kruhy menší ob-
kličují. Vz Am. Orb. 28.

Skořepitý. S. povrch země, vejce. Am.
Orb. 7., 31.

Skořican, u, m. S. sodnatý. Vstnk. III. 408.

Skořicovitý. S. sloučenina, Am. Orb. 67.

Skořicový. S. letní jablko. Nár. list. 1896.
č. 299. Příl.

Skořistiti co. 1594. L. posíl. 56. — Půh.
II. 125., Dml. List. 15.

Skórka (kůže) na pančochy. 1689. Věst.
op. 1892. 19.

Skorostajka, y, f. -— žena skoro (brzo)
vstávající, líh. Brod. Brt. D. II. 384.

Skorozdři, pl., f., místo skorozři, d při-
suto; odtud kolodře (druh hrušek). Cf. Kaloře
(3. dod.). Gb. H. ml. I. 408.

Skot, z germ. skatta. Gb. H. ml. I. Cf. Mz.
v List. fil. 1893. 17.

Skoták = nezbeda. Cf. Mz. v List. fil.
1893. 17.

Skotař = pastvec skotu. Alx. Nách. k. IV.

Skotařský. Vévoda s. Alx. Nách. k. IV