Předchozí (363)  Strana:364  Další (365) |
|
|||
364
|
|||
|
|||
Skotati, vagari, lascivire. Mz. v List. lil.
1893. 17. Cf. Skotačiti. Skotňa, ě, f., trať u Leskovce na Frýdecku.
Věst. op. 1894. 17. Cf. Draha (3. dod.). Skotnica, e, f., trať u Šenova na Frýdecku.
Věst. op. 1894. 17. Cf. Draha (3. dod.). Skotúlit sa — skotáleti se, svaliti se po-
malu a beze škody. Vých. Mor. Brt. D. II. 331. Skoukal, byl rybník v Poděbr. NZ. IV. 100.
Skoula, y, f., vz. Lišta (3. dod.).
Skoup, a, m. = skupec. Protivní skoupové.
Lerm. II. 64. Skoupe. S. smlouvo i. ale poctivě plať. NZ.
IV. 389.
Skoupozvukosť Čechů. Zbrt. Tan. 3 i8.
Skoupý. Kdo je s., tomu spadne hrob.
Skoupej, do pekla koukej. CT. Tkč. Skúpy dva razy platí. Phľd. 1895. 357. Skoupý haní cizí hodiny a přece na ně chodí. Mor. NZ. V. 543
Skovran. O pův. cf. Krok 1893. 54.
skr, skř. Z nich se s odsouvá: krz, kři-
van, křipec, Dšk. Jihč. I. 40., křídlice, křeček, křítek. Gb. H. ml. I. 489. K nim j;; s při- suto: dolnobeč. skřepílka, Brtch., u Skrálova m. u Králova, skřeniti se. Dšk. Jihč. I. 41. Cf. Gb. H. ml. I. 487. — skř mění se v škř: skřemen — škřemen. Gb. H. ml. I. 488. Skracovač, skracovatel, e, m. = kraič,
Abkürzer. Sterzľ6. Skráně. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33.,
Mz. v List. til. 1893. 20. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 36. Skřapnouti = umříti. Kdybych mu skřap-
la. Brt, D. II. 262. Skrbiti, z skbrb. Gb. H. ml. I. G3.
Skrblačiti = skrbiti. Phľd. 1896. 245.
Skrbloš, e, m. = skrblík. Phľd. 1895. 72.
Skrček = polňák, passer moutanus. Cf.
Skřeček. Brt. 1). II. 495. Skrčeň, čně, f. = nadávka dítěti šesti-
nedělce od strigy podvrženému. Phľd. XII. 642. Skřečeti. Vz Mz. v List. lil. 1893. 22.
Skřeckovatí se = stavěti se jako křeček,
zlobiti se. Přerov. Brt. D. II. 384. Skřečník = pištec. GR. Nov. 51.
Skřéhniť se. Nebudu se s ním s., křiče
se hádati. Val. Brt. D. II 384. Skřehot zubóv, starší než skřípení. Vz
Vondrák. Spuren. 14. Skřehtati. Meč z helma skřehce (řinče).
AlxV. 1689. Skřecht. Tu, kdež pláč a s. zubový. XIV.
stol. Mus. 1894. 84. Skřek. Mz. v List. til. 1893. 22.
Skřekavý. S. žába. Vck. Val. I. 138.
Skřencovitý. S. dřevo = skřenec, hou-
ževnaté, neštípne. Jevíčko. Brt. D. II. 384. Skřenčovatět. Brambory s-lv, ztvrdly od
vody, dešťův. Záp. Mor. Brt, D. II. 384. Skřenec, cf. Skřencovitý (3. dod.).
Skřeniti se = ceniti se, šklebiti se. Cf.
skř (3 dod.). Dšk. Jihč. I. 41. Skřenka, y, f. = střenka. Dolnobeč. Brtch..
V Chromči. List. lil. 1894. 92. Skřép, skřepy = poleo na strmé stráni, ka-
menité, nesjezdné. Jevíčko. Brt. D. II. 385. Skréš, e, m.= skrýše. Zábřežsko. Brt. D.
II. 284. |
Skříbec, bce, m., Equisetsäure, ť. Am.
Orb. 69. Skříbice, o, f.= skříb, přeslička, equi-
setum, rostl. Am. Orb. 93. Skřínkový. S. steh. Čes. 1. V. 227.
Skřipadla = krpadla, zastupují váhu u
pluhu, který tahají voli. Val. Brt. D. II. 448. Skřipec. Cf. Mz. v List. fil. 1893. 23.
Skřípí (sfkripye), ciperus, rostl. 1440. List,
til. 1893. 394. A špižírna — jakoby skřípím vytřel po té svadbe. Bl. Gr. 293. Skřipka, y, f. = chřipka. Dšk. Jihč. I.
4L, 35. — S. = smyčcový nástroj o třech stru- nách. V Polensku. Vykl. Svat. Skřítek. Cf. Zbrt, Pov. 71., 104., Duf. 312.,
Phľd. XII. 36. — S. = upískané, střapaté a ne- dbalo zaodeté diete. Phľd. XII. 36. Skřivan. O pův. slova cf. Krok 1833. 54.,
Mz. v List. fil. 1893.18. Skřivánek: lesní ka- nárek, linduška (i v Cech.), křivánek, škřivá- nek, škrobánek (val., laš.), škrovánek, škobrá- nek (slez.), škobruněk (Frýdce), škorvánek (St. Hrozen.), škrobránek (Frenšt.), škovrá- nek (Přer), škorlánek (Strání). Brt. D. II. 492., Mtc. 1893. 306. Je jako skřivánek (ranná, veselá, švitořivá). Žďársko. Nár. list. 1894. č, 155. odp. feuill. — S. Uvázati šněrovačku pentlemi na ramenou do skřivánků. NZ. VI. 86. Skrivodník, a. m. = křivdič. Pliľd. 1896.
248. Skrkvati = zmačkati. S. list. Phľd. 1894.
276. Skrmět = posedávati (o nemocném). Sedí
skrměný. Zlín. Brt. D. II. 385. Skrojka, y, f. = skrojek. Brt. D. II. 284.
Skrotnutý = skrocený. Phľd. 1896. 595.
Skroucený. S. srdce říkají někteří místo
zkroušené. Bl. Gr. 278. Posud ve středn. Cech. Mus. 1895. 182. Skroutiti co čím. Řetězy je skrútivše
(svázavše). Břez. Font. V. 353. Skrsnouť. Z tohoto händlovanä skrslo väc
porokadžjal. Ratková. Phľd. 1894. 191. — 1892. 371. Skrúpiť = nadělati krup. Jednému sa
zomele, druhému sa skrúpi (podaří — nepo- daří; jeden ujde ku př. trestu, druhý neujde). Phľd. 189 5. 701. Skrušinka, evonymus, rostl. Také: kva-
drátky, panáčkovy čepičky, krušinka, mutka. (laš.). Brt, D. II. 503. Skrut, u, m. = otáčka. Na skrute (cesty).
Phľd. 1895. 371. Skrutek. Zlaté skrutky vlasu. Phľd. 1896.
24. Skrútnuť sa s kým = zatočiti se, za-
tančiti. Phľd. 1895. 406. Skrych, u, m., druh truhly. S. na zboží
(obilí) v kopanič. chalupě. Nár. list. 1894. č. 324. feuill. Skrýš. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 26.
Skrytec, tce, m., cryptobium, brouk. S.
zlomenozobý, c. fracticorne. Vz Klim. 216. Skrytík, u, m., lanhanium, prvek. Am.
Orb. 59. Skrytník, a, m., lathnmaeum, brouk. S.
černohlavý, 1. melanocephalum, černý, fuscu- lum, žlutohnědý, atrocephalum. Vz Klim. 251. Skrývač, e, m., lathrobium, brouk. S. bledý,
1. pallidum, černochodidlý, atripalpe, červeno- |
||
|
|||
Předchozí (363)  Strana:364  Další (365) |