364

Skotati, vagari, lascivire. Mz. v List. lil.
1893. 17. Cf. Skotačiti.

Skotňa, ě, f., trať u Leskovce na Frýdecku.
Věst. op. 1894. 17. Cf. Draha (3. dod.).

Skotnica, e, f., trať u Šenova na Frýdecku.
Věst. op. 1894. 17. Cf. Draha (3. dod.).

Skotúlit sa — skotáleti se, svaliti se po-
malu a beze škody. Vých. Mor. Brt. D. II. 331.

Skoukal, byl rybník v Poděbr. NZ. IV. 100.

Skoula, y, f., vz. Lišta (3. dod.).

Skoup, a, m. = skupec. Protivní skoupové.
Lerm. II. 64.

Skoupe. S. smlouvo i. ale poctivě plať. NZ.

IV. 389.

Skoupozvukosť Čechů. Zbrt. Tan. 3 i8.

Skoupý. Kdo je s., tomu spadne hrob.
Skoupej, do pekla koukej. CT. Tkč. Skúpy
dva razy platí. Phľd. 1895. 357. Skoupý haní
cizí hodiny a přece na ně chodí. Mor. NZ.

V. 543

Skovran. O pův. cf. Krok 1893. 54.

skr, skř. Z nich se s odsouvá: krz, kři-
van, křipec, Dšk. Jihč. I. 40., křídlice, křeček,
křítek. Gb. H. ml. I. 489. K nim j;; s při-
suto: dolnobeč. skřepílka, Brtch., u Skrálova
m. u Králova, skřeniti se. Dšk. Jihč. I. 41.
Cf. Gb. H. ml. I. 487. — skř mění se v škř:
skřemen — škřemen. Gb. H. ml. I. 488.

Skracovač, skracovatel, e, m. = kraič,
Abkürzer. Sterzľ6.

Skráně. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 33.,
Mz. v List. til. 1893. 20. O strč. skloň. cf.
Gb. Km. -a. 36.

Skřapnouti = umříti. Kdybych mu skřap-
la. Brt, D. II. 262.

Skrbiti, z skbrb. Gb. H. ml. I. G3.

Skrblačiti = skrbiti. Phľd. 1896. 245.

Skrbloš, e, m. = skrblík. Phľd. 1895. 72.

Skrček = polňák, passer moutanus. Cf.
Skřeček. Brt. 1). II. 495.

Skrčeň, čně, f. = nadávka dítěti šesti-
nedělce od strigy podvrženému. Phľd. XII. 642.

Skřečeti. Vz Mz. v List. lil. 1893. 22.

Skřeckovatí se = stavěti se jako křeček,
zlobiti se. Přerov. Brt. D. II. 384.

Skřečník = pištec. GR. Nov. 51.

Skřéhniť se. Nebudu se s ním s., křiče
se hádati. Val. Brt. D. II 384.

Skřehot zubóv, starší než skřípení. Vz
Vondrák. Spuren. 14.

Skřehtati. Meč z helma skřehce (řinče).
AlxV. 1689.

Skřecht. Tu, kdež pláč a s. zubový. XIV.
stol. Mus. 1894. 84.

Skřek. Mz. v List. til. 1893. 22.

Skřekavý. S. žába. Vck. Val. I. 138.

Skřencovitý. S. dřevo = skřenec, hou-
ževnaté, neštípne. Jevíčko. Brt. D. II. 384.

Skřenčovatět. Brambory s-lv, ztvrdly od
vody, dešťův. Záp. Mor. Brt, D. II. 384.

Skřenec, cf. Skřencovitý (3. dod.).

Skřeniti se = ceniti se, šklebiti se. Cf.
skř (3 dod.). Dšk. Jihč. I. 41.

Skřenka, y, f. = střenka. Dolnobeč. Brtch..
V Chromči. List. lil. 1894. 92.

Skřép, skřepy = poleo na strmé stráni, ka-
menité, nesjezdné. Jevíčko. Brt. D. II. 385.

Skréš, e, m.= skrýše. Zábřežsko. Brt. D.
II. 284.

Skříbec, bce, m., Equisetsäure, ť. Am.
Orb. 69.

Skříbice, o, f.= skříb, přeslička, equi-
setum, rostl. Am. Orb. 93.

Skřínkový. S. steh. Čes. 1. V. 227.

Skřipadla = krpadla, zastupují váhu u
pluhu, který tahají voli. Val. Brt. D. II. 448.

Skřipec. Cf. Mz. v List. fil. 1893. 23.

Skřípí (sfkripye), ciperus, rostl. 1440. List,
til. 1893. 394. A špižírna — jakoby skřípím
vytřel po té svadbe. Bl. Gr. 293.

Skřipka, y, f. = chřipka. Dšk. Jihč. I.
4L, 35. — S. = smyčcový nástroj o třech stru-
nách. V Polensku. Vykl. Svat.

Skřítek. Cf. Zbrt, Pov. 71., 104., Duf. 312.,
Phľd. XII. 36. — S. = upískané, střapaté a ne-
dbalo zaodeté diete. Phľd. XII. 36.

Skřivan. O pův. slova cf. Krok 1833. 54.,
Mz. v List. fil. 1893.18. Skřivánek: lesní ka-
nárek, linduška (i v Cech.), křivánek, škřivá-
nek, škrobánek (val., laš.), škrovánek, škobrá-
nek (slez.), škobruněk (Frýdce), škorvánek
(St. Hrozen.), škrobránek (Frenšt.), škovrá-
nek (Přer), škorlánek (Strání). Brt. D. II.
492., Mtc. 1893. 306. Je jako skřivánek (ranná,
veselá, švitořivá). Žďársko. Nár. list. 1894. č,
155. odp. feuill. — S. Uvázati šněrovačku
pentlemi na ramenou do skřivánků. NZ. VI. 86.

Skrivodník, a. m. = křivdič. Pliľd. 1896.
248.

Skrkvati = zmačkati. S. list. Phľd. 1894.
276.

Skrmět = posedávati (o nemocném). Sedí
skrměný. Zlín. Brt. D. II. 385.

Skrojka, y, f. = skrojek. Brt. D. II. 284.

Skrotnutý = skrocený. Phľd. 1896. 595.

Skroucený. S. srdce říkají někteří místo
zkroušené. Bl. Gr. 278. Posud ve středn. Cech.
Mus. 1895. 182.

Skroutiti co čím. Řetězy je skrútivše
(svázavše). Břez. Font. V. 353.

Skrsnouť. Z tohoto händlovanä skrslo väc
porokadžjal. Ratková. Phľd. 1894. 191. —
1892. 371.

Skrúpiť = nadělati krup. Jednému sa
zomele, druhému sa skrúpi (podaří — nepo-
daří; jeden ujde ku př. trestu, druhý neujde).
Phľd. 189 5. 701.

Skrušinka, evonymus, rostl. Také: kva-
drátky, panáčkovy čepičky, krušinka, mutka.
(laš.). Brt, D. II. 503.

Skrut, u, m. = otáčka. Na skrute (cesty).
Phľd. 1895. 371.

Skrutek. Zlaté skrutky vlasu. Phľd. 1896.
24.

Skrútnuť sa s kým = zatočiti se, za-
tančiti. Phľd. 1895. 406.

Skrych, u, m., druh truhly. S. na zboží
(obilí) v kopanič. chalupě. Nár. list. 1894. č.
324. feuill.

Skrýš. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 26.

Skrytec, tce, m., cryptobium, brouk. S.
zlomenozobý, c. fracticorne. Vz Klim. 216.

Skrytík, u, m., lanhanium, prvek. Am.
Orb. 59.

Skrytník, a, m., lathnmaeum, brouk. S.
černohlavý, 1. melanocephalum, černý, fuscu-
lum, žlutohnědý, atrocephalum. Vz Klim. 251.

Skrývač, e, m., lathrobium, brouk. S. bledý,
1. pallidum, černochodidlý, atripalpe, červeno-