365

krovy, rufipenne, dlouhokrový, longipenne,
dlouhý, longulum, dvojbarvý, bicolor, hladko-
krový, laevipernne, hnědonohý, brunnipes, hně-
dý, spadiceum, horský, fulvipenne, jamkovaný,
fovolum, krychlový, quadratum, Letznerův,
Letzneri, mnohotečný, multipunctum, pobřež-
ní, ripicola, podlouhlý, elongatum, slabý, di-
lutum, šírohlavý, geminum, tmavonohý. pici-
pes, tenkorohý, filiforme, určený, terminatum,
úzkorohý, angusticolle, úzký, angustatum. Vz
Klim. 216.

Skrývačka, y, f. = nákres osoby, zvířete,
jména atd. v jiném nákrese skrytě učiněný. Us.

Skrývavý. Vz Velkohlavec, Drabčík (3.
dod.).

Skrze. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 67.
Skrz m. skrze. Cf. Gb. H. ml. I. 206.

skt. Ze skup. skt k se odsouvá: tresktati —
trestati. Vz Gb. H. ml. I. 452.

Skublaný = drchaný. S. sláma, Dšk. Jihč.
I. 67.

Skuckati = pobliti. Skuckal okolo sebe
sedící. Bl. Gr. 147.

Skucký m. skutecký, jako Skuč m. Skuteč.
Mus. 1896. 375.

Skudnosť, i, f. — nepatrnosť. S. dôchod-
kov. Phľd. 1893. 757.

Skuhnět = kňučeti, o dětech, pláčou-li
ze vzdoru bez slz, greinen. Laš. Brt, D. II.
385.

Skukan. Hra na velikého skukana, Kluci
se sehnou a podeprou se rukama o kolena
za sebou stojíce; hoch skokan rozběhne se a
přeskočí je dotkna se rukama zad posledního;
po něm skáče poslední atd. Při hře na ma-
lého s-na přeskakuje kluk ostatní skrčené
rovnými nohama, Mor. NZ. III. 23.

Skulina. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78.

Skulinovitý. S. rýha. ČI. Zrůd. 30.

Skundolený. S. hmla (sbalená a p.). Phľd.
1896. 528.

Skupáň, ě, m. = skupec. Phľd. 1892. 632.,
1893. 456.

Skupáňstvo, a, n. = skoupost. Phľd. 1896.
242.

Skúpaný — skoupany. Tvár s-ná studom
panenským. Phľd. XII. 665.

Skupený. S. samohlásky = dvoj-, troj-
hlásky: dieuča, diouča. Slov. Vz Gb. H. ml.
I. 88., 89.

Skura, y, f. = kůže. Čišmar ma telo (to-
lik) zisku, co nacahne skuru v pysku. Phľd.
1895. 187.

Skústi m. skúbsti a to m. skúbti. S. vlasy.
Pass. 326. Cf. Gb. H. ml. I. 425., 487.

Skutec, tče nebo Skuče, dat. Skutči n.
Skuči a odtud chybný nom. Skuč. Gb. H. ml.
I. 163., 394. Je ze Skutče (kdo pořád skučí).
ČT. Tkč.

Skutek. Skutky se lidé viece hýbají nežli
řečí, verba movent, exempla trahunt. Chč. S.
21. Neskoro, dy s. utek. Slez. Nov. Př. 264.

Skutiti. Lopatka (taková), jako jie zku-
cují voheň. Arch. XIII. 525.

skv m. stkv: skvostný m. stkvostný, skvieti
se m. stkvieti se. Gb. H. ml. I. 397.

Skverkový šindel. Phľd. 1895. 24.

Skvrčeti, svrčeti. O pův. cf. Gb. H. ml.
I. 64.

Skvřieti se, fervere. Cf. Gb. H. ml. I. 28.,
547.

Skvrna. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64,

Skvrnohlavý močálník(brouk). Klim. 144.

Skvrnokrový hbitec (brouk). Klim. 182.

-ský. Adj. v -ský mají v češt. historické
jen složené sklonění (ne jmenné), nikdy: les
je panesk. List. lil. 1895. 303.

Skybka. Dolky uvazují šátek na skybky,
na švajky (náušnice), na dénko (do týla), na
ocas (dlouhý cíp splývá po zádech, zpředu
jsou ušničky), na poľku a na veslanku (oba
konce z týla přes ramena do předu otočené).
Brt. D. II. 466.

Skydati. Práva papežská a práva městská
skydavše s věru. Chč. S. 90.

Skyla, y, f. místo skyva S. chleba; v v 1.
Brt. D. II. 249. (na Žďársku).

Skypidár, u, m. = terpentin, z rus. Mz.
v List. fil. 1893. 7.

Skytalec, lce, m. = poskytoval? Phľd.
1895. 41.

Skýva ze sthněm. sciba. Gb. H. ml. I. 423.
Cf. Krajíček.

sl m. stl: sloup m. stlúp, letorosl, jesli atd.
Gb. H. ml. I. 398.

Slabika. Sklad a rhythmus, dělení slabik.
Vz Gb. H. ml. I. 551. nn. Délka slabik v Ge-
mersku různí se velmi od délky jejich v če-
štině. Vz Phľd. 1893. 557.

Slabikant. 1599. Kutn. šk. 72.

Slabikář. Mluvil moudře jako s. Šml. VIII.
52.

Slabikotvorný. S. r, I, m, n, ň. Vz Gb.
H. ml. I. 89.

Slabina. Našiel mu s-ny (slabou stránku).
Phľd. 1894. 315.

Slábingr, a, m., vz Krepsr (3 dod.).

Slaboěidlosť, i, f. Am. Orb. 109.

Slabocharakterní člověk. Phľd. 1893.743.

Slabolesklý korník, mrvomil (brouci). Vz
Klim. 160., 184.

Slubomechaničnosť, i, f. Vz Am. Orb.
109.

Slaborožec, žce, m., habrocerus, brouk.
S. vláskový, h. capillaricornis. Vz Klim. 179.

Slaboška. Malá S., děd. v Gemer. Phl'd.
1895. 389.

Slabošovce, ves v Gemer. Phľd. 1895. 349.

Slabulinký = slaboučký. S. světlo. Phľd.
XII. 690.

Slabý. Člověk slabý k vědomí, k slepotě
velký. Bráb. 196. — čím. S. vôlou a cha-
rakterom. Phľd. 1895. 152. —jak. Slabý jako
střízlík. Nov. Př. 605.

Slabýhoudek, dka, m., os. jm. Kbrl. Dmžl.
22

Slaéík = smyčec. NZ. IV. 13., Phľd. 1895.
206.

Sládě revalské, jablko. Nár. list. 1896. č.
299. Příl.

Sladec = svlačec. Brt. D. II. 385. Také:
sładěc, slak, slatec, šlatec, žlatec, povoj (laš.),
bičík (laš.), optletník, convolvulus, rostl. Brt,
D. II. 501.

Sładěc, vz Sladec.

Sládek Jos. V. Jeho činnosť posuzuje Kká.
v Osv. 1896. 396. nn.

Sladěný m. slazený. Pastr. — S. (od la-