36t

Slavobažnosť. Phľd. 1893. 582. a j.

Slavofil, a, m. Durich. (Mách. Puch. 22.).

Slavovenec. Vrch. Rol. XXXIV. 179.

Slavozáře, e, f. Nár. list. 1896. č. 64. feuill.

Słávy = blýskavá zrcadélka na věnci sva-
tebním, na mor. Slov.; na Hané: tříslo. Brt.
D. II. 385.

Sľaz, u, m. = jizva od rány. Na mor. Slov.
Brt. D. II. 489.

Slažany, dle Dolany, území v Nitran. Phl'd.
XII. 74., 553.

Sldze = slze. Trenčan. Phľd. 1895. 252.

Sled. V libovolný sled mu cestu volit sama
přenechala; V sled (konečně) zdaří se mu při-
státi; I musil jasně poznati to v sled (kone-
čně). Vrch. Rol. L—VI. 9., XVII.—XXII.
230., XLI. 135. V sled (ku konci) řekl mi.
Kolc. 138.

Sleď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27.

Slední = poslední. S. zvuk. Vrch. Lingg.
100. Mysle na s. sen. Váňa. 60.

Sledník = špehéř. Duchovní s. Cbč. S. 187.

Sledný. S. pes, Spürhund, m. Chč. S. 233.

Sledopis. Bibl. Dob. Dur. 28G.

Slehnouti. Nepovím nic, jakoby se země
nad tím slehla. Šml. VII. 31.

Slech a slych. Gb. H. ml. I. 284. — S.
= výslech. XVIII. stol. NZ. III. 523. — S.
= záušnice. Vck. Val. I. 36.

Slémě, strsl. slêmę; o pův. slova cf. Gb.
H. ml. I. 28. — S. = silný trám upevněný
napříč v úhlech krovů nad hambalky na pod-
poru kalenice. Brt. D, II. 433.

Słepák, a, m. = słopák, piják. Laš. Brt.
D. II. 385. — S. = had. Vz Ott. X. 712.

Slepec. S-ci, georhychidae, hlodavci. Vz
Ott. X. 42. — S., clupea harengus, ryba. Slez.
Brt. D. II. 497.

Slepenina. Opustíc s-ny sektářské přidrž
se víry katolické. 1533. Wtr. Živ. c. I. 95.

Slepice. Rodiče shánějí pro děti jako s.
pro kuřata. Žďársko. Nár. list. 1894. č. 149.
odp. feuill. Ta s. dobrá jest, která všecky i cizí
kuřátka přijímá a neštípe (o dobrém člověku).
Bl. Gr. 305. A dyby sľépka zlaté vajce znésla,
dyž ho vypije, čechmanta po ní. Mor. NZ. V.
543.

Slepiéák, u, m. = a) prst, ukazováček,
též vlezenec, kterým slepicím ohledávají; b)
kurník. Žďár. Brt. D. II. 385. — S., a, m., ho-
lub, columba brevicauda. Ott. XL 511. b.

Slepičář, e, m. = zloděj slepic a vůbec
drůbeže. Prostěj. Brt. D. II. 385. Cť. Slepičák.

Slepičí mluva, Vz NZ. 111. 331. S. kokr-
hání věštbou. Vz Zbrt. Pov. 67. Těžká je smrť
na s-číin peří ležícímu. Vz Phľd. 1894. 716.

Slepičina = slepičí trus. NZ. III. 333.

Slepička, y, f., holubí jm. ČT. Tkč.

Slepičník, u, m. = kurník. ČT. Tkč., Dšk.
Jihč. 1. 21.

Slepitel. Pror. Isa. 29. 16.

Slepovací. S. prostředky, agglutinantia,
Sterz. I. 112.

Slepovadlo, a, n. Sterz. I. 112.

Sleptati. A že ani pokrmuov mohly sú
mieti někdy, ano jim sleptali pohané jako ko-
bylky. Chč. S. 85.

Slepý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42.,
29., 72. S. slepého vede až do jámy. Arch.
XIV. 282. Běžeti po rovině dovede i slepá

kobyla. Sml. VII. 6. S. žebrota (když někdo
úsilnou řečí něčeho se domáhá). ČT. Tkč. —
k čemu: k Bohu. GR. Nov. 60. — S. ryby
= omeletty. Val. Brt. D. II. 481.

Slev. Keď jezero slevy hadzě (vlny). Phľd.
1895. 271. Cf. Slévání, fiuctus.

Slévárna. Staroslovanské s-ny na Mor. Vz
NZ. III. 548.

Sľevek, vka, m. = člověk. Na Pile u Ti-
sovce. Phľd. 1893. 555.

Slezací. S. želízko elektr. montéra. KP.
VIII. 190.

Slezené ze staršího Slezané. Gb. H. ml.

I. 114.

Slezina, strsl. slezena, o pův. slova cf. Gb.
H. ml. I. 28. Naduření s-ny, tumor lienis. Ho-
jeni ho na Slov. Vz Mtc. XVIII. 209.

Slezko, vz Slezsko.

Slezový. S. růže, syrečky, syráčí, seřeček,
malva alcea, rostl. Brt. D. II. 505.

Slezsko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55.,
od hory u Vratislavě Slenza. Věst, op. 1894.
45. Slezko, V. Kal. 129. aj., Slezsko. Ib. 90.
a j. často.

Sležné, ého, n. = porodní útraty, Entbin-
dungskosten. Sterz. I. 803.

Slib. Sľuby tvoje, sľuby, jako na pni huby
(houby); huby odpadajú, sľuby oklamajú. Phľd.
1894. 196. Sluby vyndú na ruby. Slov. Nov.
Př. 93.

Slíbiti. Sľúb iba toľko, čo môžeš. Phľd.
1892. 589.

Slíct m. svléci. Us. Cf. svl.

Slíďák, pavouk. Cf. Ott. VIL 792.

Slíďan, a, m. = slídný (3. dod.). Brušp.
Hledíková.

Slídný = vyběračný v jídle. Brušp. Hle-
diková.

Sliepnať. Otvorem sliepňal slabý plamo-
nok (kmital). Phľd. 1893. 619. Neveselo sliep-
ňaly lampy (blikaly a p.). Ib. 1895. 140.

Slimačí. Vléci sa s-čím krokom. Phľd. XII.
689.

Slimák = hlemýžď. Mor. Bl. Gr. 339. Pře-
tahuj o sa ako s. na dážď. Slov. Nov. Př. 654.

Slimýš. Cf. Am. Orb. 76.

Slimýšovitý. S. medusy, hydromedusae.
Vz Ott. VI1I. 795.

Slina. S-ny mu na to idú = má na to la-
skominy. Phľd. 1894. 493.

Slinec, nce, m. = šlinec, chrchel. Dšk.
Jihč. 1. 38.

Slinka, y, f., zdrobn. slina. Len tak slinky
prežiera (má hlad). Slov. Nov. Př. 596.

Slinoplískač. 1550. Wtr. Živ. c L 440.

Slínovač, e, m. = kdo hnojí pole slínem,
Mergeler, m. Sterz. II. 306.

Slinovati = slínem hnojiti, mergeln. Sterz.

II. 306.

Slípati. Kubice do ní vždycky s-la = ryla,
rýpala, hubovala. Rais. Rod. 117.

Slísati se. Nebo apoštolé Antikristovi s-li
sú se s tóu mocí. Chč. S. 66. A tak sú se s tú
mocí s-li přiezní tělesnú. Ib. 164.

Slisovatelnosť, i, f., Pressbarkeit. Sterz,
II. 583.

Slisovatelný, pressbar. Sterz. II. 583.

Slitek = pokrm z mouky, vajec a mléka,
na pekáči pečený. S. třešňový, borůvkový,
krvavý (dá-li se krev m. mléka). ČT. Tkč,



	36t

	Slavobažnosť. Phľd. 1893. 582. a j. Slavofil, a, m. Durich. (Mách. Puch. 22.). Slavovenec. Vrch. Rol. XXXIV. 179. Slavozáře, e, f. Nár. list. 1896. č. 64. feuill. Słávy = blýskavá zrcadélka na věnci sva- tebním, na mor. Slov.; na Hané: tříslo. Brt. D. II. 385. Sľaz, u, m. = jizva od rány. Na mor. Slov. Brt. D. II. 489. Slažany, dle Dolany, území v Nitran. Phl'd. XII. 74., 553. Sldze = slze. Trenčan. Phľd. 1895. 252. Sled. V libovolný sled mu cestu volit sama přenechala; V sled (konečně) zdaří se mu při- státi; I musil jasně poznati to v sled (kone- čně). Vrch. Rol. L—VI. 9., XVII.—XXII. 230., XLI. 135. V sled (ku konci) řekl mi. Kolc. 138. Sleď. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 27. Slední = poslední. S. zvuk. Vrch. Lingg. 100. Mysle na s. sen. Váňa. 60. Sledník = špehéř. Duchovní s. Cbč. S. 187. Sledný. S. pes, Spürhund, m. Chč. S. 233. Sledopis. Bibl. Dob. Dur. 28G. Slehnouti. Nepovím nic, jakoby se země nad tím slehla. Šml. VII. 31. Slech a slych. Gb. H. ml. I. 284. — S. = výslech. XVIII. stol. NZ. III. 523. — S. = záušnice. Vck. Val. I. 36. Slémě, strsl. slêmę; o pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28. — S. = silný trám upevněný napříč v úhlech krovů nad hambalky na pod- poru kalenice. Brt. D, II. 433. Słepák, a, m. = słopák, piják. Laš. Brt. D. II. 385. — S. = had. Vz Ott. X. 712. Slepec. S-ci, georhychidae, hlodavci. Vz Ott. X. 42. — S., clupea harengus, ryba. Slez. Brt. D. II. 497. Slepenina. Opustíc s-ny sektářské přidrž se víry katolické. 1533. Wtr. Živ. c. I. 95. Slepice. Rodiče shánějí pro děti jako s. pro kuřata. Žďársko. Nár. list. 1894. č. 149. odp. feuill. Ta s. dobrá jest, která všecky i cizí kuřátka přijímá a neštípe (o dobrém člověku). Bl. Gr. 305. A dyby sľépka zlaté vajce znésla, dyž ho vypije, čechmanta po ní. Mor. NZ. V. 543. Slepiéák, u, m. = a) prst, ukazováček, též vlezenec, kterým slepicím ohledávají; b) kurník. Žďár. Brt. D. II. 385. — S., a, m., ho- lub, columba brevicauda. Ott. XL 511. b. Slepičář, e, m. = zloděj slepic a vůbec drůbeže. Prostěj. Brt. D. II. 385. Cť. Slepičák. Slepičí mluva, Vz NZ. 111. 331. S. kokr- hání věštbou. Vz Zbrt. Pov. 67. Těžká je smrť na s-číin peří ležícímu. Vz Phľd. 1894. 716. Slepičina = slepičí trus. NZ. III. 333. Slepička, y, f., holubí jm. ČT. Tkč. Slepičník, u, m. = kurník. ČT. Tkč., Dšk. Jihč. 1. 21. Slepitel. Pror. Isa. 29. 16. Slepovací. S. prostředky, agglutinantia, Sterz. I. 112. Slepovadlo, a, n. Sterz. I. 112. Sleptati. A že ani pokrmuov mohly sú mieti někdy, ano jim sleptali pohané jako ko- bylky. Chč. S. 85. Slepý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 42., 29., 72. S. slepého vede až do jámy. Arch. XIV. 282. Běžeti po rovině dovede i slepá	kobyla. Sml. VII. 6. S. žebrota (když někdo úsilnou řečí něčeho se domáhá). ČT. Tkč. — k čemu: k Bohu. GR. Nov. 60. — S. ryby = omeletty. Val. Brt. D. II. 481. Slev. Keď jezero slevy hadzě (vlny). Phľd. 1895. 271. Cf. Slévání, fiuctus. Slévárna. Staroslovanské s-ny na Mor. Vz NZ. III. 548. Sľevek, vka, m. = člověk. Na Pile u Ti- sovce. Phľd. 1893. 555. Slezací. S. želízko elektr. montéra. KP. VIII. 190. Slezené ze staršího Slezané. Gb. H. ml. I. 114. Slezina, strsl. slezena, o pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28. Naduření s-ny, tumor lienis. Ho- jeni ho na Slov. Vz Mtc. XVIII. 209. Slezko, vz Slezsko. Slezový. S. růže, syrečky, syráčí, seřeček, malva alcea, rostl. Brt. D. II. 505. Slezsko. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55., od hory u Vratislavě Slenza. Věst, op. 1894. 45. Slezko, V. Kal. 129. aj., Slezsko. Ib. 90. a j. často. Sležné, ého, n. = porodní útraty, Entbin- dungskosten. Sterz. I. 803. Slib. Sľuby tvoje, sľuby, jako na pni huby (houby); huby odpadajú, sľuby oklamajú. Phľd. 1894. 196. Sluby vyndú na ruby. Slov. Nov. Př. 93. Slíbiti. Sľúb iba toľko, čo môžeš. Phľd. 1892. 589. Slíct m. svléci. Us. Cf. svl. Slíďák, pavouk. Cf. Ott. VIL 792. Slíďan, a, m. = slídný (3. dod.). Brušp. Hledíková. Slídný = vyběračný v jídle. Brušp. Hle- diková. Sliepnať. Otvorem sliepňal slabý plamo- nok (kmital). Phľd. 1893. 619. Neveselo sliep- ňaly lampy (blikaly a p.). Ib. 1895. 140. Slimačí. Vléci sa s-čím krokom. Phľd. XII. 689. Slimák = hlemýžď. Mor. Bl. Gr. 339. Pře- tahuj o sa ako s. na dážď. Slov. Nov. Př. 654. Slimýš. Cf. Am. Orb. 76. Slimýšovitý. S. medusy, hydromedusae. Vz Ott. VI1I. 795. Slina. S-ny mu na to idú = má na to la- skominy. Phľd. 1894. 493. Slinec, nce, m. = šlinec, chrchel. Dšk. Jihč. 1. 38. Slinka, y, f., zdrobn. slina. Len tak slinky prežiera (má hlad). Slov. Nov. Př. 596. Slinoplískač. 1550. Wtr. Živ. c L 440. Slínovač, e, m. = kdo hnojí pole slínem, Mergeler, m. Sterz. II. 306. Slinovati = slínem hnojiti, mergeln. Sterz. II. 306. Slípati. Kubice do ní vždycky s-la = ryla, rýpala, hubovala. Rais. Rod. 117. Slísati se. Nebo apoštolé Antikristovi s-li sú se s tóu mocí. Chč. S. 66. A tak sú se s tú mocí s-li přiezní tělesnú. Ib. 164. Slisovatelnosť, i, f., Pressbarkeit. Sterz, II. 583. Slisovatelný, pressbar. Sterz. II. 583. Slitek = pokrm z mouky, vajec a mléka, na pekáči pečený. S. třešňový, borůvkový, krvavý (dá-li se krev m. mléka). ČT. Tkč,