371

a vyhrávají, poněvadž takové vejce se ne-
snadno rozbíjí. U Roušína. NZ. IV. 824. Vz
Smolák.

Smolka, y, f., jm. koně. 1532. NZ. III. 103.

Smolník, u, m., potok v Gemersku. Phľd.
XII. 338.

Smolnomluno, a, n. Am. Orb. 59. Cf. násl.
Smolovina.

Smolobarvý protáhlík, šídlec (brouci). Vz
Klim. 170. Cf. Šídlec (3. dod.).

Smolohnědý lejnomil, brouk. Vz Klim.
206.

Smolokřídlý. Vz Svižnonožec (3. dod.).

Smolonohý hlubinník, korník (brouci).
Vz Klim. 90., 161.

Smološtítý lesklohlavec, brouk. Vz Klim.
197.

Smolovina, y, f. Blesková síla ze smolo-
vin vytřená. Am. Orb. 8.

Smosúravený = nepřívětivý, omrzlý, ne-
chutný. V Liptove. Phľd. 189 k 84 Cf. násl.

Smosúrený. S. čelo = povráskané. Phľd.
1894. 309. Cf. předcház.

Smoud (cmoud) z koř. smend- m. svend-.
Cf. Gb. H. ml. I. 430.

Smrad. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 33.,
64., 78. Zkapal, len s. (zlá pověsť) zostal po
ňom. Phľd. 1894. 258.

Smraďák = žid. 1604. Zbrt. Tan. 213.

Smradavec, vce, m. Vz Am. Orb. 60.

Smradlena, y, f. = smradina. Dšk. Jihč.
I. 7.

Smradutý = smrdutý. Zlín. Brt. D. II. 11.

Smrákati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
33., 77.

Smraštiti se. Nevolky sa s-til (zamračil).
Phľd. 1893. 594.

Smrčina, dial. smrečina, svrčina. Gb. H.
ml. I. 64.

Smrčník, u, m., vrch u Baň. Bystřice.
Phľd. 1894. 633.

Smrděti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
64., 78. Keď má s., nech smrdí. Phľd. 1894.
442. — komu. (Ten) jako mrtvý smrdí světu.
Chč. m. s. III. 16.

Smrdirobota, y, m. = lenoch. Jicko. Brt.
D. II. 386.

Smrdlavý křen, anthemis cotula, rostl.
Brt, D. II. 499.

Smrdlivý. Nohy potlivé, s-vé. Wtr. Krj.
I. 496.

Smrdza, y, f. = smrad. Slov. Zvolen.

Smrečina. Pod S-nou, trať na Frýdecku.
Věst. opav. 1894. 20.

Smrek, vz Smrk (3. dod.), Gb. H. ml. I.
298.

Smrk, smrek (val. laš.), švrk (laš.), mřek
(Tršice). O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 64.

Smrknouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I. 61., 77.

Smrkovina, laš. svrčina a švrčiní. Brt.
D. II. 498. — S-ny, les, hora a potok na Frý-
decku. Věst. opav. 1894. 18.

Smrsk, u, m. = trhlina, po níž se zemské
vrstvy sešinuly. Mtc. 1895. 318.

Smrsknouti se. O pův. slova cf. Gb. H.
ml. I. 64., 78.

Smrštiti. Smrštil (srazil) mu hlavu. Chč.
S. 170.

Smrštivosť, i_; f. S. svalů. Am. Orb. 99.
Cf. Smrštnosť.

Smrštivý. S. vlákno. Am. Orb. 99. Cf.
Smrštný.

Smrť, z mbr, koř. mer. Cf. Gb. H. ml. I.
62., 64., 70., 77. O tvarech cf. Gb. H. ml. I.
177., Gb. Km. -i. 37., 5. Co s. neudáví, tož
jenom pokazí. Heršpice. Rous. — A) Frase,
když nemoc smrtí se končí. Brzo půjde do Hajan
(zemře). Světz. 1893. 101. (Rais). Išiel morky
pásť. Phľd. 1894. 60. Hodil krpcom = zemřel.
Phľd. 1893. 475. Nebude viac kašu dúchať
= zemřel. Phľd. 1894. 127. Prestal podšívať
(švec umřel); Mrdol fúzom; Kňaz dokázal;
Na mrcha koni sedí (umře); Knězovi do no-
havic, do vačku hledzí (umírá). Ib. 193. Už
je het, fuč; Vytrčil kopytá; Krpcami striasol;
Zaspal na večnosť; Usnul v Pánu; Vyvalil sa;
Už je stuhlý, stuhnutý, studený; Už je na
daske (desce, prkně) vystretý, vytiahnutý; Už
je hore znak, hore znakom, hore bradou; Už
mu je ameň; Už mu popol na nos sedá; Už
umrčinou razí, do zeme hľadí; Už mu s. za
chrbty stojí; Nos sa mu končí; Mohol by ho
na velký piatok v kapustnici zésť; Je na
pravdě božej; Už je tam; Vzal ho Boh (k se-
be); Čert ho vzal; Už je boží; Na druhý svet
išiel; So sveta sišiel; Ta (tam) šiel, odkiaľ sa
nevráti; Ztratil sa so sveta; Zpomedzi nás sa
ztratil; Minul; Vyvzdychal; Už sa rozsypal.
Ih. 372.—373. Chodí už na ostatných (skoro
umre); Už je na ostatných stupkách. Ib. 376.
Už mu duša na jazyku sedí (dodělává). Ib.
442. Keď mu je s. na pažeráku (na jazyku).
Ib. 678. Šiel na dolniu zem s doskami; Šiel
k Abrhámovi morky pásť (umřel). Slov. Nov.
Př. 593. Již je na boží milosti. Bl. Gr. 298.
Dluh smrti zaplatil. 1526. Snm. I. 99. Táh-
nouti k smrti. Alx. Nách. k. XI. Došly mu
roky. Brt, D. II. 379. Už mlátí z posledního.
Šml. VIII. 46. Bude hlídat vrabce (umře).
Dšk. Jihč. I. 24. — B) PH pohřbu a po něm.
Odišiel s doskami na Dolní zem (pochován).
Phľd. 1894.258. Už v hrobe hnije; Už sa roz-
sypal; Už je se zemou smiešaný; Už ho není,
verú; Už je tam, kde loj kopú (v hrobě). Ib.
372.—373. — Do smrti nám nic není, neboť
jsme-li my, není smrti, a je-li s., není nás.
Epikur. Ztk. 17. (3. vyd.). S. nepreberá; Po
smrti sa je zle modliť a na starosť vandrovat.
Slov. Nov. Př. 318., 320. Ľepši kopa za života,
ež po smrči dvě. Mor. Čes. l.V. 421. S. po-
maly již hnízdo vláčí. Kat. z Žer. II. 324. —
Zvyky při smrti dítěte na Mor. Vz Duf. 31.
nn. Co všecko věští na Slov. s. ? Vz Phľd.
1894. 712. nn. Horí-li svieca pri ňom (ne-
mocném) temno, umre. Phľd. 1894. 712. Jiné
pověry vz v Zbrt. Pov. 134., 135., 166., Vck.
Val. I. 131. nn., Phľd. 1895. 16. nn. — S.
Vynášení Smrti. Vz NZ. III. 235., V. 584.,
Vck. Val. I. 77., Ces. 1. V. 184. nn., Oestr.
Mon. (Böhm.) I. 441. Cf. Smrťka (i dod.).

Smrtedlný, -dlen. Gb. H. ml. I. 164.

Smrteldný m. smrtedlný. Dač. Pam.

Smrtelný. Je-li na s-nou neděli pěkně,
podaří se len. CT. Tkč.

Smrtiti. Mohou s. Chč. S. 166. — S. =
chodili se Smrtholkou na smrtnou neděli.

Smrťka. Na Poličku. Cf. NZ. IV. 334. Kto
zo zasnúbených umre, stane se Smrtko¹,!. V Sar-