372

vaši na Slov. Phľd. 1894. 718. Nošení Smrtky
(Smrtholky). Cf. Duf. 129. nn. Na moste sišly
sa dve smrtky (zimnice a osýpky). Phľd. XII.
728. Vz Smrť, Smrtholka.

Smrtný. S. neděle. Cf. NZ. III. 235., Vck.
Val. I. 77., Z časů dávných a našich. F. Vy-
koukal. 1893. Samostatné spisy o s. neděli a
výklady obyčeje vůbec. Vz NZ. II. 552. nn. —
S. svojba = hostina po pohřbě svobodného
n. svobodné. Prostěj. Brt. D. II. 386.

Smrtonosný. O tomto slově praví Bl. Gr.
335., že jest to ficta locutio. S. učení, pestifera
doctrina. Břez. Font. V. 430.

Smryć = smrť. Laš. Brt. D. I. 104.

Smrž, smrža, smrha (horň.), kočičí pa-
zúrky, majůvka, morchella, houba. Brt. D.

II. 512. Má obličej jako smrža (od neštovic
poďubaný). Nár. list. 1894. č. 169. odp. feuill.

Smrža, vz Smrž (3. dod.).

Smudic, e, m. Fotel pletený zo s-ča. Phľd.
1893. 275.

Smuděnka, y, f. = smrďénka. Brt. D. II.
438.

Smuhlý. S. tvár (slncom osmahlá). Phľd.
XII. 479.

Smut, u, m. = smutek. Dět. Jež. 3. a. —
Gb. H. ml. I. 177.

Smutecký = smuteční. S. rouška. 1601.
Wtr. Krj. I. 381.

Smuteční. S. šat u starých Čechů, vz NZ.

III. 6.-7., na Mor. vz Brt. D. II. 471. Cf.
násl.

Smutek holé nezdraví. Vz Zbrt. Tan. 246.
Cf. Smuteční (i dod.).

Smutkový = smuteční. Šat s. a vdoví
v XV. stol. Cf. Wtr. Krj. I. 637., 291.

Smutnosť. Tu jest nějaká s. Kld. III. 184.

Smutnožertovný obrázek. Osv. 1896. 191.

Smutný. S-ní vypovídají se z Mutic přes
Útěchovice do Veselíčka. NZ. III. 229. — Na
Smutném, míst. jm. v Slezsku. NZ. III. 162.

Smúvať sa = smlouvati se, hovořiti. Mor.
Mtc. 1894. 339.

Smyca, e, f., fragaria elatior, rostl. Brt. D.
II. 503.

Smýčiti. Smyči se (táhne se) jak smola.
Slez. Nov. Př. 646. — S. Aby lesy plundro-
vány a smýčeny nebyly. XVI. stol. Mtc. 1895.
276. — Arch. XIII. 137.

Smyčkování, n. Obšívání a s. látky. NZ.
VI. 33.

Smýd, u, m., Fuselöl, n. Am. Orb. 68.

Smýdil, u, m., Amyl. Am. Orb. 68.

Smyk. Smyky = vłáky u pluhu. Slez. Brt.
D. II. 449. — S., a, m. = tulák. Ty smyku!
Brušp. Hledíková.

Smykat se = potulovati se. Brušp. Hle-
díková.

Smyslitel. S. regule. Bl. Gr. 69.

Smysliti. Kdo si umí smyslit, nemusí se
nadělat. Mor. NZ. V. 542.

Smyslník, a, m. = smyslný člověk. GR.
Nov. 70. 33.

Smyt = prsť. Bl. Gr. 349.

Srnyvadlo. Maria, s. hříchu. Mnč. v Evang.
seit. a víden. V.

Smyvky = splašky. Mtc. 1894. 21.

sn m. stn, t odsuto: šťasný, šesnáct. Cf.
Gb. H. ml. I. 307. Pocesnej, radosně. Dšk.

Jihč. I. 20. Za cizí sn, šn je čes. šň: šňůra,
šňorek, šňupka. Vz Gb. H. ml. I. 376.

Sna = snad, d odsuto. Dšk. Jihč. I. 17.

Snahditel, e, m. = strážný, vigil. O tomto
slově a o snabditi praví Bl. Gr. 175., že jsou
zastaralá.

Snadlo = snadno. Dšk. Jihč. I. 7.

Snadný, snadší. Háj. Herb, index. Byl pře-
nesnadný pustiti, co míti chtěl. 1559. Wtr.
Živ. c. I. 475.

Snaha. Starší doklady vz v Seyk. Ruk.
135. Cf. ,o snaze'. Krejč. Psych. 33.

Snacha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 58.,
18.

Sňatek = sněm, sbor. Já vezde učil v sňatce
a v chrámě. Čtení zimn. času. Joan. 19. 20. —
S. = obilí na stojato. Prodali sňatky a pole
pronajali. Kojetín. Brt. D. II. 386.

Snažiti se. Byť se na tě veškeren svět
snažil (sápal). Rokyc. (Vlč. Lit. 190.).

Snaživec, vce, m. = člověk snaživý, be-
strebsam. Světz. 1895. 259. c.

Snědek = jídlo. S. k nasycení těla. Chč.
Mik. 490. — S. = catarrhus ventriculi. Lé-
čení ho na Slov. Vz Mtc. XVIII. 207.

Sněm. O pův. slova cf. Krok. 1892. 268.
0 tvarech cf. Gb. H. ml. I. 177. S , olim senm,
saltem in obliquis pro sněmu efferri potuit.
Dob. Dur. 225.

Snět = peň bez haluzí (slov.). Brt. D. II.
510. Cf. Houba (3. dod.).

Sněžinka bavlníku. Ml. Hüb. 62.

Sněžinkový. S. klk, Schneeflocke, f. Am.
Orb. 81. S. pořadí (v hlatenství). Ib. 89.

Sněžnice = kusle, norvežsky sky. Vz
Z říše vědy a práce. II. 11. nn.

Sněžnicový sport = se sněžnicemi. Z říše
vědy a práce. II. 12.

Sniať. Dal sa s. (zobraziti a p.), keď po-
stúpil na kaprála, Phľd. 1892. 578.

Snice vozu mezi násadem a poduščicou.
Vz Brt, D. II. 444. S. saní. Brt. D. II. 451.
S. nebo sničky = ramena ojky plužné, jež
na příč spojuje podyžďka, podýma (St. Hro-
zen.). Brt. D. II. 447.

Sníček, čku, m. = podivení (han.), asple-
nium trichomanes. Brt, D. II. 500.

Snídaňa = snídaní. Žďár. Brt. D. II. 386.

Snídati. Cf. Gb. H. ml. I. 380.

Snieti, n vsuto. Gb. H. ml. I. 380.

Sníh. V snězích. V. Kal. 342. Řeč má byla
sněhem na parném slunci. Šml. VII. 286.
Mnoho sněhu, mnoho sena, ale málo žita a
ovsa. Vck. Val. I. 162. Hádanka o sněhu. Vz
NZ. III. 39.

Snihovica, e, f. = sněhová voda. Zlín.
Brt. D. II. 386.

Sním m. stn-jimb, ni změněno v h. Gb. H.
ml. I. 530.

Snímkov(it)ý, faesimileartig. Sterz. I. 272.

Snísti, n přisuto. Brt. D. II. 380.

1. Sníti m. sjíti, n vsuto. Gb. H. ml. I.
379., 380., 530.

2. Sníti. Komu sa sníva so smrťou (o smrti),
bude dlho žiť. Phľd. 1895. 123. a j.

Snížené prositi. Kat, z Žer. II. 21.

Snop. Holka jako s. = tlustá. Žďár. Nár.
list. 18:4. č. 2.19. odp. feuill. Kdo se svalí přes
snop₇ tomu říkají, že s. snopu se neuhne. Žďár.
Ib. č. 262. odp. feuill. Snop na patře, shoď