373

ho, bratře (mlácení čtvermo). ČT. Tkč. Za-
váže-li se snop vróblem o veliký pátek udě-
laným, do toho snopu myši se nedají. Her-
špice. Rous. Svalil se jako snop. Nov. Př. 594.

Snoriaci = slídící. S. pes. Phľd. 1894. 666.

Snoriť. Cf. Phľd. 1893. 378., 492.

Snôtit = smlouvati, snoubiti. Snôtil som
ju s Janom. Phľd. 1893. 14.

Snoubiti. Mnozí k ní jezdili a ji snúbili.
GR. Nov. 74. 7.

Snovadlo. Jeho vyobrazení vz v Brt. D.
II. 4B7.

Snovati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

Snožená, é, f. = přítok Ostravice na Frý-
decku. Věst. op. 1894. 18.

Snubica, e, f. S. u pluhu, cf. Slupice (3.
dod.).

Snubnice, e, f. = místo, kde se kdo snou-
bil. Krs. Moor. 40.

Snuvalo, a, n, = snovadlo. Phľd. 1894.
85. V Liptovsku.

-so. Subst, v -so zakončená skláněj í se mí-
sty na Mor. dle vzoru měkkého: v prosi. Vz
Brt. D. II. 6.

Sobáliť dakoho = sotiť, prudko odtisnúť.
Myjava, Phľd. 1895. 445.

Šobášný. S-ny věnec, Phľd. 1892. 295.,
s. reč, ohláška. Ib. 1894. 3., 660.

Soběhrab, a, m. Osv. 1896. 181.

Soběhrd. Hned si S-da za biret zastrčí
(zhrdnou). XVI. stol. Wtr. Krj. I. 422.

Sobek, bku, m. = sovka (uh.) = sypek,
spodní cícha. V Jicku. Brt. D. II. 436. —
S., bka, m., vz Soběslav (3. dod.).

Sobený = štěpovaný. S. strom. Jihlav. Brt.
D. II. 386.

1. Soběslav město. Do S-vě. Arch. XIV.
39., 78., List. fil. 1895. 320. Do S-vi. 1450.
Arch. XIV. 56., 68., List. fil. 1895. 321. Do
S-vě. (1464., 1475., 1517.) Arch. XIV. 144.,
245., 293. Do S-vi (1463., 1468., 1469., 1471.).
Arch. XIV. 133., 162., 166., 199.

2. Soběslav, a, m. Odtud: Sobek, Sobicka,
Sobina, Sobíšek, Sobiška. Kbrl. Sp. 19., 31.

Soběslavský. S. práva. Vz Vlč. Lit. 239.,
283.

Sobětnosť. Exponuj ta pronomina po s-sti
(dle užívání náměstky se). Vz Bl. Gr. 75., 79.

Soběvolně. Tak jest s. hrda člověčí mysl.
Št. Kn. š. 99. Toho s. navrátiti nechtěli. Půh.
V. 380.

Sobička, y, m., vz Soběslav (3. dod.).

Sobina, y, m., vz Soběslav (3. dod.).

Sobíšek, ška, m., vz Soběslav (3. dod.).

Sobiška, y, m., vz Soběslav (3. dod.).

Sobiti. On sobě nesobil jest nižádné moci
k tomu; Kdyžby ji sobě s-li. Chč.S.212., 330.

Sobléci co = svléci. Phľd. 1895. 370.

Sobol. O pův. slova cf. Jag. Arch. XVI.
3. 4. Hft. 413.

Sobolina n. sobolovice = sobolí čepice ko-
žešinou obšitá. Brt. D. II. 469.

Sobolový. S. prášek, sabadilla, Mtc. 1894.
336.

Sobor, u, m. = klášter. Slov. Kal. S. 163.

Sobota. Ešče něni všem dňam s. Mor. NZ.

V. 543. Pověry k bílé sobotě se táhnoucí vz
v: Oestr. Mon. (Böhm.) I. 442., Duf. 359. nn.,
Zbrt. Pov. 166., Nár. list. 1894. č. 81. odp.

feuill. na Litomyšl.), NZ. II. 601., 697. nn.,
324.-337., Vck. Val. I. 80., 135.

Soboťajší den = sobotní. Phľd. 1893. 21.

Sobotiště, ě, n., míst. jm. v Nitran. Phľd.
XII. 160., XIV. 60.

Sobotný. S. večer. Ev. seit. 20. Mat. 28. 1.

Sobotovati koho = posuzovati, přetřá-
sati. U Žleb. NZ. II. 615.

Soboty, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

Sobrati v Mnč. Ev. jest dle Kroku 1893.
312. nesprávné čtení m. sebrati.

Sobratie sa = vstoupení do manželstva.
Slov. Čes. 1. V. 245.

Socati. V tej tlačenici ho socali, strkali
a tlačili. Phľd. 1893. 86.

Sóce = soudce. V Chromči na Mor. List,
fil. 1894. 90.

Sócí = soudce, dle Dnešní. V Brnensku.
Brt. D. II. 168.

Socialista-, y, m., pl. socialisté. Vz Strana
(3. dod.).

Sociologie. Mus. 1894. 322., 585.

Socovce, obec v Turci. Phľd. XII. 138.

Sodičitka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

Sodoš, e, f. = soličník sodičitý. Am. Orb.
62., 68.

Sohýňať sa = shýbati se. Slov. Kal. S. 163.

Socha = sloup v plotě, val. a han. též
somínec. Brt. D. II. 439. — S., statna. Sošky
pohanských bohů. Vz Zbrt. Pov. 134. nn.
Chození se soškou p. Marie před božím na-
rozením v Kozlovicích na Mor. Vz NZ. IV.
342.

Sochor, a, m. = sedlák. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 520.

Soj. Za soj na kamizoli dva groše. 1687.
Věst. op. 1892. 19.

Soja, e, f., vz Sojka (3. dod.).

Soják, a, m., vz Sojka (3. dod.).

Sojka, soja, soják (val., Zábř.), na Oravsku
matias. Brt. D. II. 494., Mtc. 1893. 302. S.
má prý devět hlasů: pláče jako dítě, břaní
jako jehně atd. Val. Brt. D. II. 494. Ty máš
váhu (vážnost) jako s. (žádnou). Tkč. Nehoní
se jako s. po klevetách (dobrá hospodyně,
která se doma drží). Žďár. Nár. list. 1894. č.
155. odp. feuill.

Sok. Sokové vypovídají se z Černilova přes
Nadýmačku do Chval. NZ. III. 229.

Sokera = sekera. Phľd. 1895. 629.

Sokolář. NZ. III. 142.

Sokolník. NZ. III. 142.

Soľ = sůl. Gemer. Phľd. 1895. 252. S. vá-
žit (kosti naprávať = hra. Dva zády k sobě
obrácení podstrčí si ruce a střídavě se zdví-
hají). Myjava. Ib. 445.

Soldateský. S. luza.. Kat. z Žer. I. 173.

Soldátstvo. Kat. z Žer. II. 77.

Solec, lee, m., Chlorsäure, f. Am. Orb. 62.,
63.

Soleč, e, f. = slaný pramen, důl. Pras.
Těš. 63.

Soleil, u, m. = svítilna (elektrická) Cler-
kova. KP. V1II. 156.

Solenoid = závit, kterým koluje elektri-
cký proud. KP. VIII. 40.

Solev = solní kys, Salzsäure, f. Am. Orb.
62., 64.

Solfernus. Cf. Vlč. Lit. 261.

Soličitec, tce, m., v lučbě. Am. Orb. 63.