374

Solicnatec, v lučbo. Am. Orb. 63.

Šolicnec, v lučbě. Am. Orb. 63.

Solimilný. S. rostlina, halofyt, která mi-
luje půdu prosycenou solí, sodou a podobnými
solemi. Mtc. XVIII. 195.

Solisko. 1493. Mtc, 1896. 319.

Soliti = platiti. S. šupkama (penězi). Ve
šviháčině. Brt. D. JI. 520.

Solivár, ves v Šarišsku od solivárov. Phľd.
XII. 177.

Solivarský, vz Solivarní. Hospod. besídka
Praž. denníku 24./9. 1892. (Dhnl.).

Solnářka, y, f. = prodavačka soli. 1537.
Wtr. Krj. I. 389.

Solnohradka, y, f., hruška. Nár. list.
1896. č. 299. Příl.

Solnok, a, m., jm. místní na Slov. Phľd.
XII. 75.

Solný vůz (se solí, na němž sůl jest na-
ložena). XVI. st. Čel. Pr. m. L 327.

Soloma, solonina, y, f. = slaninu. Lip-
ník. Phľd. 1895. 629.

Soltys, a, m. S. Ondřej, slov. spis. Cf. Phľd.
1894. 121.

Sôm (čte se svom), u, m. = dveřejový sloup.
Slov. Kal. S. 163.

Somatosa, y, f'., výživný prostředek. Vz
Nár. list. 1895. č. 14. inser. str. 4.

Somík, u, m. = příčné dřevce u hrábí;
též brány, motovidlo, snovadlo mají somík.
Slov. Kal. S. 163.

Somínec, nce, m., vz Socha (3. dod.).

Somleť sa = semlíti se. Slov. Zátur.

Somolický, slov. spis. Phľd. 1894. 73. a j.

Sonko, Sonkov, obec v Trenčan. Phľd.
XII. 158.

Sonnetista, y, m., Vrch. ve Vstnk. III. 24.

Sopäť = sepnouti. Slov. Kal. S. 163.

Sopeľ = ořechové jádro? Čakal jako kura
na s. Phľd. 1895. 45.

Sopliak, a, m. = soplák. Phľd. 1895. 736.

Sopľiduda, y, m. = kdo posmrkává a ne-
utírá si nosu. Val. Brt. D. II. 386.

Soplo, a, n. = měchová trubka (rourka),
kterou se vzduch do metallurgicích pecí žene,
Düse, f. Ott. VIII. 243. b., Sterz. I. 732.

Sosí, n., vz Sesí (3. dod.).

Sosnář, e, m. (Dačice), sosninka (Slez.),
masľák, máseľník, máselnák, másľonek (Slez.),
podmásľák (Jičín), podmásl'enka (horň.), pod-
máselnička (záp. Mor.), podmásník (Zábř.),
podborůvka (Zlín., han.), podboranička (Bře-
zová), podborovník (Brněn.), loupáček (Tře-
bíč), lóparka (Myslibořice)_; klózka (Stěměchy),
suillus annulatus, houba. Vz Brt. D. II. 512.

Sosňať sa s kým = potkati se. Phľd.
1894. 160.

Sosobášiť koho s kým. Phľd 1894.467.

Sosústredenosť, i, f. Phľd. 1895. 216.

Sosypati = sosyp (ssutí) dáti. Phľd. 1895.
360.

Soškvarený. S. hrozienka (scvrklá). Phľd.
XII. 140.

Sošúchať co odkud. Kantár s hlavy si
s-chal (sestrčil). Phľd. 1896. 213. Cf. Šúchať.

Sošúveriť sa = stáhnouti, scvrknouti se.
S-ril sa dohromady; Údy schudnou a s-ria sa.
Phľd. 1895. 153., 217.

Soták. S-ci = obyvatelé městečka Sniny

a okolí, poněvadž místo: A čo (co) říkají:
A so. Šf., NZ. IV. 481., Phľd. 1893. 492.

Soťať = stíti. Slov. Kal. S. 164.

Soter, sotrik neznamená pletenou opálku,
jak v Phľd. 1893. 492. chybně jest zazname-
náno, nýbrž dle Phľd. 1893. 621. = ruční
pletený košík. V Honte, Novohradsku, južnom
Zvolene.

Sotfe = sotva. U Císařova. NZ. VI. 75.

Sotknúť. Ani oka s. nemohol (setknouti,
zavříti). Phľd. 1895. 326.

Sotně. Vz doklady ze strč. v List. fil. 1895.
113.

Sotona z Satanáš, později Satanáš. Gb. H.
ml. I. 124., 232.

Sotoniak, a, m. = Satanáš. Phľd. XII. 173.

Sotonica, e, f. = sotona. Phľd. XII. 173.

Sotreť = setříti. Slov. Kal. S. 164.

Sou-, strslov. są: soused, sąsêďb. Gb. H.
ml. I. 48.

Soubojník. Osv. 1896. 367.

Soubud, u, m. či influence, e, f. či indukce
elektřiny. KP. VIII. 15., 31.

Soucit. Jest sladký s., jejž cítí v sobě každé
velké srdce; Zlou urážkou jest tyrannovi s.
Alf. 13., 43.

Soucitný. S. onemocnění druhého oka,
Schb. Nád. 28.

Soucasnictvo, a, n. = vrstevníci. Ztk.
129. (3. vyd.).

Soudce. O strč. skloň. vz Gb. Km. -a. 28.
nn. Jak těžký úkol soudce má, jenž každý
záhyb srdce ohledá, Bráb. 152. Soudcové vy-
povídají se z Křivosoudova přes Pravonín do
Sudislav. NZ. III. 230.

Souděl, u, m., condivisio. Mark. Krok.
1896. 12.

Soudělnosť, i, f., Mittheilbarkeit, f. NZ.

Souditi co. Pravý súd suďte. Ev. vid. 64.
Joh. 7. 24. — S. koho = pomlouvati; se s kým
= hádati se. Záp. Mor. Brt. D. II. 387.

Soudovní = soudní. S. knihy. L. posíl. 3.

Souhlasivě. S. někomu do očí hleděti (že
souhlasí na jevo dávaje). Světz. 1895. 386. b.

Souhláska. Cf. Gb. H. ml. I. 302. nn.,
Hláskosloví nářečí jihočeských. I. čásť: Con-
sonantismus, v Praze 1894.; Brt. Dialek. mor.
I. a II. Změny s-sek v nářečí han. Vz Brt,
D. II. 15. nn. Na Drahansku. Ib. 101. U Olom.
a Prostějova, Ib. 69. V Chromči. List, fil. 1894.
75., 89. Vokalisování s-sek. Vz Gb. H. ml. I.
156. nn. S-ky zdvojené: panna, poddaný (masso,
kašša). Gb. H. ml. I. 321.

Souchotinářsky. Lícní kosti s. vysedlé.
Vlč. Bás. 20.

Souhvězdný. S. díl. Am. Orb. 83.

Souchotiny. Gas všecko vyhojí i s. Šml.
VIL 189. Hojení jich na Slov., vz Phľd. XII.
567., na mor. Horácku. Vz Duf. 292., 28.

Soujmenovství. Čch. Kand. 52.

Soukař, e, m. Nov. Př. 486.

Soukati. O pův. slova cf. Gb. H. ml I. 76.

Soukavice, e, f., soukanový kladkostroj,
Einholtalje, f. Sterz. I. 760.

Soukednej = soukenný. Žďár. Brt. D. II.
248., Gb. H. ml. I. 375

Soukennik, místy vyslovují soukeník. Gb.
H ml. I. 374.

Soukerný = soukenný. V Podkrkonš. Šb.
D. 31.



	374

	Solicnatec, v lučbo. Am. Orb. 63. Šolicnec, v lučbě. Am. Orb. 63. Solimilný. S. rostlina, halofyt, která mi- luje půdu prosycenou solí, sodou a podobnými solemi. Mtc. XVIII. 195. Solisko. 1493. Mtc, 1896. 319. Soliti = platiti. S. šupkama (penězi). Ve šviháčině. Brt. D. JI. 520. Solivár, ves v Šarišsku od solivárov. Phľd. XII. 177. Solivarský, vz Solivarní. Hospod. besídka Praž. denníku 24./9. 1892. (Dhnl.). Solnářka, y, f. = prodavačka soli. 1537. Wtr. Krj. I. 389. Solnohradka, y, f., hruška. Nár. list. 1896. č. 299. Příl. Solnok, a, m., jm. místní na Slov. Phľd. XII. 75. Solný vůz (se solí, na němž sůl jest na- ložena). XVI. st. Čel. Pr. m. L 327. Soloma, solonina, y, f. = slaninu. Lip- ník. Phľd. 1895. 629. Soltys, a, m. S. Ondřej, slov. spis. Cf. Phľd. 1894. 121. Sôm (čte se svom), u, m. = dveřejový sloup. Slov. Kal. S. 163. Somatosa, y, f'., výživný prostředek. Vz Nár. list. 1895. č. 14. inser. str. 4. Somík, u, m. = příčné dřevce u hrábí; též brány, motovidlo, snovadlo mají somík. Slov. Kal. S. 163. Somínec, nce, m., vz Socha (3. dod.). Somleť sa = semlíti se. Slov. Zátur. Somolický, slov. spis. Phľd. 1894. 73. a j. Sonko, Sonkov, obec v Trenčan. Phľd. XII. 158. Sonnetista, y, m., Vrch. ve Vstnk. III. 24. Sopäť = sepnouti. Slov. Kal. S. 163. Sopeľ = ořechové jádro? Čakal jako kura na s. Phľd. 1895. 45. Sopliak, a, m. = soplák. Phľd. 1895. 736. Sopľiduda, y, m. = kdo posmrkává a ne- utírá si nosu. Val. Brt. D. II. 386. Soplo, a, n. = měchová trubka (rourka), kterou se vzduch do metallurgicích pecí žene, Düse, f. Ott. VIII. 243. b., Sterz. I. 732. Sosí, n., vz Sesí (3. dod.). Sosnář, e, m. (Dačice), sosninka (Slez.), masľák, máseľník, máselnák, másľonek (Slez.), podmásľák (Jičín), podmásl'enka (horň.), pod- máselnička (záp. Mor.), podmásník (Zábř.), podborůvka (Zlín., han.), podboranička (Bře- zová), podborovník (Brněn.), loupáček (Tře- bíč), lóparka (Myslibořice)_; klózka (Stěměchy), suillus annulatus, houba. Vz Brt. D. II. 512. Sosňať sa s kým = potkati se. Phľd. 1894. 160. Sosobášiť koho s kým. Phľd 1894.467. Sosústredenosť, i, f. Phľd. 1895. 216. Sosypati = sosyp (ssutí) dáti. Phľd. 1895. 360. Soškvarený. S. hrozienka (scvrklá). Phľd. XII. 140. Sošúchať co odkud. Kantár s hlavy si s-chal (sestrčil). Phľd. 1896. 213. Cf. Šúchať. Sošúveriť sa = stáhnouti, scvrknouti se. S-ril sa dohromady; Údy schudnou a s-ria sa. Phľd. 1895. 153., 217. Soták. S-ci = obyvatelé městečka Sniny	a okolí, poněvadž místo: A čo (co) říkají: A so. Šf., NZ. IV. 481., Phľd. 1893. 492. Soťať = stíti. Slov. Kal. S. 164. Soter, sotrik neznamená pletenou opálku, jak v Phľd. 1893. 492. chybně jest zazname- náno, nýbrž dle Phľd. 1893. 621. = ruční pletený košík. V Honte, Novohradsku, južnom Zvolene. Sotfe = sotva. U Císařova. NZ. VI. 75. Sotknúť. Ani oka s. nemohol (setknouti, zavříti). Phľd. 1895. 326. Sotně. Vz doklady ze strč. v List. fil. 1895. 113. Sotona z Satanáš, později Satanáš. Gb. H. ml. I. 124., 232. Sotoniak, a, m. = Satanáš. Phľd. XII. 173. Sotonica, e, f. = sotona. Phľd. XII. 173. Sotreť = setříti. Slov. Kal. S. 164. Sou-, strslov. są: soused, sąsêďb. Gb. H. ml. I. 48. Soubojník. Osv. 1896. 367. Soubud, u, m. či influence, e, f. či indukce elektřiny. KP. VIII. 15., 31. Soucit. Jest sladký s., jejž cítí v sobě každé velké srdce; Zlou urážkou jest tyrannovi s. Alf. 13., 43. Soucitný. S. onemocnění druhého oka, Schb. Nád. 28. Soucasnictvo, a, n. = vrstevníci. Ztk. 129. (3. vyd.). Soudce. O strč. skloň. vz Gb. Km. -a. 28. nn. Jak těžký úkol soudce má, jenž každý záhyb srdce ohledá, Bráb. 152. Soudcové vy- povídají se z Křivosoudova přes Pravonín do Sudislav. NZ. III. 230. Souděl, u, m., condivisio. Mark. Krok. 1896. 12. Soudělnosť, i, f., Mittheilbarkeit, f. NZ. Souditi co. Pravý súd suďte. Ev. vid. 64. Joh. 7. 24. — S. koho = pomlouvati; se s kým = hádati se. Záp. Mor. Brt. D. II. 387. Soudovní = soudní. S. knihy. L. posíl. 3. Souhlasivě. S. někomu do očí hleděti (že souhlasí na jevo dávaje). Světz. 1895. 386. b. Souhláska. Cf. Gb. H. ml. I. 302. nn., Hláskosloví nářečí jihočeských. I. čásť: Con- sonantismus, v Praze 1894.; Brt. Dialek. mor. I. a II. Změny s-sek v nářečí han. Vz Brt, D. II. 15. nn. Na Drahansku. Ib. 101. U Olom. a Prostějova, Ib. 69. V Chromči. List, fil. 1894. 75., 89. Vokalisování s-sek. Vz Gb. H. ml. I. 156. nn. S-ky zdvojené: panna, poddaný (masso, kašša). Gb. H. ml. I. 321. Souchotinářsky. Lícní kosti s. vysedlé. Vlč. Bás. 20. Souhvězdný. S. díl. Am. Orb. 83. Souchotiny. Gas všecko vyhojí i s. Šml. VIL 189. Hojení jich na Slov., vz Phľd. XII. 567., na mor. Horácku. Vz Duf. 292., 28. Soujmenovství. Čch. Kand. 52. Soukař, e, m. Nov. Př. 486. Soukati. O pův. slova cf. Gb. H. ml I. 76. Soukavice, e, f., soukanový kladkostroj, Einholtalje, f. Sterz. I. 760. Soukednej = soukenný. Žďár. Brt. D. II. 248., Gb. H. ml. I. 375 Soukennik, místy vyslovují soukeník. Gb. H ml. I. 374. Soukerný = soukenný. V Podkrkonš. Šb. D. 31.