375

Souklad, u, m., Synthesis. Am. Orb. 8.

Soukořenný. List. fil. 1895. 71.

Soukromopolicejní. S. registratura Čas.
1896. 363 b.

Soukup = panský služebník, jenž měl na
starosti kupování domácích potřeb List. fil.
1896. 154.

Soulapač ve vodním stavitelství, Dück-
dalben. Sterz. 708. b.

Souložnictvo, a, n. U rostl. = srostlých
pět prášníků kolem strmělky. Am. Orb, 96.

Souložník papežský = komorník. Břez.
Font, V. 331.

Souložný. S. minerály, beibrechende M.
Sterz. I. 427. a,

Soumluvný. S. apparat. Nár. list. 1896.
č. 187. odp. feuill.

Soumračník, a, m. S-ci, motýlové. Vz Ott.
XI. 225.

Sounáležitost. Vědomí s-sti. Mtc. 1895.
297.

Sounoží. S. rostliny. Čl. L. Jos. 10., Čl.
Zrůd. 28.

Souosí, n. = soustava os k jednomu n.
jinému celku náležejících. S. krychlové, ston-
kové, hrálové, šestečné, klonohráleční. Am.
Orb. 72.

Soupásmo, a, n. Am. Orb. 72.

Soupeř. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48,
78.. 332.

Souperník (soupeřník). Phľd. 1894. 614.

Souputník. Pref. Cf. Mus. 94. 369.

Souříše, o, f. S. těles. Am. Orb. 6.

Sourodě. Vlč. Lit, 146. Cf. Sourodý.

Sourozenka, y, f. Vrch. Rol. XXIII. až
XXIX. 97.

Soused. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48.
S-dé vypovídají se z Nedruhovic přes Bližno-
ves do Druhova. NZ. III. 230. Zlý je oheň,
zlá je voda, zlé je krupobitie, ale horší planý
súsed; Od súsiedov ani sliepka nie dobrá.
Slov. Nov. Př. 417. Něch Bůh brůni od zlého
suseda. Slez. ib.

Soušek. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48.

Soustředný. Z tisíce listů s-ných jest sváta
(růže). Boušk. 41. S. lano (elektrické). KP.
VIII. 199.

Soustrožník. 1566. L. posíl. II. 24.

Sousvaz, u, m. Svaz a s. na bičisku. NZ.
III. 481.

Souseda, y, f. = soustava několika souší
jedním zákonem tvořených a souvislých. Am.
Orb. 83.

Soušen = doba, kdy povrch suché země
vystupoval. Vz Am. Orb. 84.

Soutěžiti. Lid v práci volně může s. Bráb.
131.

Souti. O pův. a tvarech cf. Gb. H. ml. I.
37., 75. Na toho žena suje. Sv. ruk. 62. b.

Šouvrať. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
80. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 41.

Souvrství hor. Mtc. 1895. 241.

Souzdrojí, n. S. galvanické či galvanická
batterie, s. elektrické. KP. VIII. 5., 55., 121.

Souzenec, nce, m. = souzený. Kká. Puš.
Roz. 98.

Souženství. Nespomůžani zákon posvátný,
ani která s. v tom zákoně. Chč. S. 242.

1. Sova. I zez práznej stodoly s. vylecí
(chudobu netreba posmievať). Phľd. 1895, 187.

2. Sova Ant,, básník.

Sovenec, nce, m., zaniklá ves na Mor.
Mtc. 1896. 121.

Sovka, vz Sobek (3. dod.).

Sovok, vku, m. = sovek. Podnikový s.
Phľd. 1895. 78.

Špaček = špaček (pták; uh.). Brt. D. II.
496.

Spáciti. Kak jest s. dôstojná = jak se
má nazývati, zač se má považovati vojna, jaká
se nyní vede V Alx. 1307. (Krok. 1893. 2.).

Spadiště = mezipilířové trámoví, Dramm-
feld, n. Sterz. 696. b.

Spadnouti. Všecky odmrtí na mne spado-
valy. 1417., 1433. List. fil. 1893. 401., 403.

Špadynka, y, f. = nedozralé ovoce se
stromu spadlé. Záp. Mor. Brt. D. II. 387.

Spájivý. S. houby, zygomycetes. Ott, VIII.
639.

Spálati. Umrlému koni oves s. (marnou
věc konati). Bl. Gr. 297.

Spalek = dřevo určené k spálení. Kotk.
163.

Spalivý, vz Spandlivý.

Spalna, ě, f. = spalna. Phľd. XII. 107.,
750., 1894. 277., 1895. 277.

Spalníř, později zvl. v XVI. stol. moderace
= měkčí šat pod pancíř, aby netiskl. Wtr.
Krj. I. 243.

Spálov, a, m. Šel do S-va (spát). Mor. NZ.
V. 546.

Spaměť m. pamět, s přisuto. Má dobrou
s. Dšk. Jihoč. I. 41.

Spandlivý vedle spanliví) a spalin). Vz
List. fil. 1896. 59. Cf. Ospalý. Spandlivý na
božím modlení. Hus. I. 66.

Spanec, nce, m. Život sedm spancuov.
Mus. fil. 1896. 179.

Spánek = spál, nádor na trnech. Záp.
Mor. Bit. D. II. 387.

Spaní. Prílišnô spania, žobrácko kochania.
Phľd. 1894. 127. Lepšie spanie ako mäd
lízanie. Slov. Nov. Př. 300.

Spanlivý, vz Spandlivý.

Spanský = hispánský. Kub. Rol. 47. aj.

Sparejzeň, šparejžeň = zahnutá těžká
tyč, jíž se zbytek s třísněmi nebo látka již
hotová na prsník pridáva; ta udržuje látku
po celé šířce napnutou. NZ. IV. 40.

Sparchantělý. Svétz. 1895. 391. a.

Spárniee, e, f., Fugehobel, -bank, -lade.
Sterz. I. 980.

Sparno, s přisuto. D.šk. Jihč. I. 41., Phľd.

1895. 288.

Sparovník, u, m. S. dešťkový, dužinový
(macek), Stoss-, Fügebank (hoblík). Ott. XI.
418., 420. b.

Sparušiny — spariska, ostenky/. Phľd.
1894. 545.

Spásati. By je spásal. Rkk. Jar. 107. Vz
Mus. 1896. 258., List. fil. 1896. 337.

Spasitedlnosný. S. strom, arbor saluti-
fera. 1418. Hymn. — List. fil. 1895. 219.

Spasiti. O spásati cf. Gb. Ruk. 539.

Spasodaj, e, m., seraphin. 1418. List. fil.

1896. 201.

Spáti, 3. pl. spí; spějí od spěti. Bl. Gr.

268. Časování v Kroměř., Kojetín., Bystřičku,

Tišňovsku vz Brt, D. II. 29., 54., 81., 196.

í S. v hříších. GR. Nov. 118. 10. — jak. Spí,



	375

	Souklad, u, m., Synthesis. Am. Orb. 8. Soukořenný. List. fil. 1895. 71. Soukromopolicejní. S. registratura Čas. 1896. 363 b. Soukup = panský služebník, jenž měl na starosti kupování domácích potřeb List. fil. 1896. 154. Soulapač ve vodním stavitelství, Dück- dalben. Sterz. 708. b. Souložnictvo, a, n. U rostl. = srostlých pět prášníků kolem strmělky. Am. Orb, 96. Souložník papežský = komorník. Břez. Font, V. 331. Souložný. S. minerály, beibrechende M. Sterz. I. 427. a, Soumluvný. S. apparat. Nár. list. 1896. č. 187. odp. feuill. Soumračník, a, m. S-ci, motýlové. Vz Ott. XI. 225. Sounáležitost. Vědomí s-sti. Mtc. 1895. 297. Sounoží. S. rostliny. Čl. L. Jos. 10., Čl. Zrůd. 28. Souosí, n. = soustava os k jednomu n. jinému celku náležejících. S. krychlové, ston- kové, hrálové, šestečné, klonohráleční. Am. Orb. 72. Soupásmo, a, n. Am. Orb. 72. Soupeř. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48, 78.. 332. Souperník (soupeřník). Phľd. 1894. 614. Souputník. Pref. Cf. Mus. 94. 369. Souříše, o, f. S. těles. Am. Orb. 6. Sourodě. Vlč. Lit, 146. Cf. Sourodý. Sourozenka, y, f. Vrch. Rol. XXIII. až XXIX. 97. Soused. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48. S-dé vypovídají se z Nedruhovic přes Bližno- ves do Druhova. NZ. III. 230. Zlý je oheň, zlá je voda, zlé je krupobitie, ale horší planý súsed; Od súsiedov ani sliepka nie dobrá. Slov. Nov. Př. 417. Něch Bůh brůni od zlého suseda. Slez. ib. Soušek. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 48. Soustředný. Z tisíce listů s-ných jest sváta (růže). Boušk. 41. S. lano (elektrické). KP. VIII. 199. Soustrožník. 1566. L. posíl. II. 24. Sousvaz, u, m. Svaz a s. na bičisku. NZ. III. 481. Souseda, y, f. = soustava několika souší jedním zákonem tvořených a souvislých. Am. Orb. 83. Soušen = doba, kdy povrch suché země vystupoval. Vz Am. Orb. 84. Soutěžiti. Lid v práci volně může s. Bráb. 131. Souti. O pův. a tvarech cf. Gb. H. ml. I. 37., 75. Na toho žena suje. Sv. ruk. 62. b. Šouvrať. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 80. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 41. Souvrství hor. Mtc. 1895. 241. Souzdrojí, n. S. galvanické či galvanická batterie, s. elektrické. KP. VIII. 5., 55., 121. Souzenec, nce, m. = souzený. Kká. Puš. Roz. 98. Souženství. Nespomůžani zákon posvátný, ani která s. v tom zákoně. Chč. S. 242. 1. Sova. I zez práznej stodoly s. vylecí (chudobu netreba posmievať). Phľd. 1895, 187.	2. Sova Ant,, básník. Sovenec, nce, m., zaniklá ves na Mor. Mtc. 1896. 121. Sovka, vz Sobek (3. dod.). Sovok, vku, m. = sovek. Podnikový s. Phľd. 1895. 78. Špaček = špaček (pták; uh.). Brt. D. II. 496. Spáciti. Kak jest s. dôstojná = jak se má nazývati, zač se má považovati vojna, jaká se nyní vede V Alx. 1307. (Krok. 1893. 2.). Spadiště = mezipilířové trámoví, Dramm- feld, n. Sterz. 696. b. Spadnouti. Všecky odmrtí na mne spado- valy. 1417., 1433. List. fil. 1893. 401., 403. Špadynka, y, f. = nedozralé ovoce se stromu spadlé. Záp. Mor. Brt. D. II. 387. Spájivý. S. houby, zygomycetes. Ott, VIII. 639. Spálati. Umrlému koni oves s. (marnou věc konati). Bl. Gr. 297. Spalek = dřevo určené k spálení. Kotk. 163. Spalivý, vz Spandlivý. Spalna, ě, f. = spalna. Phľd. XII. 107., 750., 1894. 277., 1895. 277. Spalníř, později zvl. v XVI. stol. moderace = měkčí šat pod pancíř, aby netiskl. Wtr. Krj. I. 243. Spálov, a, m. Šel do S-va (spát). Mor. NZ. V. 546. Spaměť m. pamět, s přisuto. Má dobrou s. Dšk. Jihoč. I. 41. Spandlivý vedle spanliví) a spalin). Vz List. fil. 1896. 59. Cf. Ospalý. Spandlivý na božím modlení. Hus. I. 66. Spanec, nce, m. Život sedm spancuov. Mus. fil. 1896. 179. Spánek = spál, nádor na trnech. Záp. Mor. Bit. D. II. 387. Spaní. Prílišnô spania, žobrácko kochania. Phľd. 1894. 127. Lepšie spanie ako mäd lízanie. Slov. Nov. Př. 300. Spanlivý, vz Spandlivý. Spanský = hispánský. Kub. Rol. 47. aj. Sparejzeň, šparejžeň = zahnutá těžká tyč, jíž se zbytek s třísněmi nebo látka již hotová na prsník pridáva; ta udržuje látku po celé šířce napnutou. NZ. IV. 40. Sparchantělý. Svétz. 1895. 391. a. Spárniee, e, f., Fugehobel, -bank, -lade. Sterz. I. 980. Sparno, s přisuto. D.šk. Jihč. I. 41., Phľd. 1895. 288. Sparovník, u, m. S. dešťkový, dužinový (macek), Stoss-, Fügebank (hoblík). Ott. XI. 418., 420. b. Sparušiny — spariska, ostenky/. Phľd. 1894. 545. Spásati. By je spásal. Rkk. Jar. 107. Vz Mus. 1896. 258., List. fil. 1896. 337. Spasitedlnosný. S. strom, arbor saluti- fera. 1418. Hymn. — List. fil. 1895. 219. Spasiti. O spásati cf. Gb. Ruk. 539. Spasodaj, e, m., seraphin. 1418. List. fil. 1896. 201. Spáti, 3. pl. spí; spějí od spěti. Bl. Gr. 268. Časování v Kroměř., Kojetín., Bystřičku, Tišňovsku vz Brt, D. II. 29., 54., 81., 196. í S. v hříších. GR. Nov. 118. 10. — jak. Spí,