376

ako myš ve vreci, jako dudek, jako sysel,
že by môhol popri ňom z dela streliť. Nov.
Př. 607. — kde. Spí na psí kůži (kdo dělá,
jakoby spal). Mor. NZ. V. 543.

Spátkem = spátky. V. Kal. 177. a j.

Spatřitel. Ducbovní s., speculator spiri-
tualis. 1438. List. fil. 1895. 147.

Spatřiti, spatřen, -třien, třín. Br. Dan.
I. 15.

Specialista, y, m. Us.

Spečený. S. valy. NZ. III. 192.

Spějí, 3. pl. od spěti; spí od spáti. Vz
Spáti (3. dod.).

Spektrometrický. S. methoda. Vstnk.
IV. 2.

Spěle. S. urozuměti. Dět. Ježíš. 1. a.

Spenčica, e, f., stopčena, ostenčica, šeser-
kovica = zblavec (poduška vycpaná stopkami,
spýním, ostenkami, šešerkami). Brt. D. II. 497.

Spěra. Neb již beze vší spěry voláš podle
srdce svého. XIV. stol. Mus. 1894. 84

Sperechtiti = zkaziti (han.). Brt. D. II.
387.

Speriti. A chci s. se v boji s tebou. Vrch.
Rol. XXIII.-XXIX. 29.

Spěš = spíše, dříve. Kdo spěš přijďe, ten
spěš meľe. Mor. Čes. 1. V. 420.

Spěšec, šce, m., ocyusa, brouk. S. černý,
o. procidua, tmavý, maura, ztloustlý, incas-
sata. Vz Klim. 136.

Spěšiti. A kácel chýše, kudy spěší. Vrch.
Hol. XXXI. 54. Chvátá spěše (transgr. praes.),
properabat maturare fugám. AlxBM. 61. Cf.
Krok. 1893. 159.

Spěšný. S. dílo s hrubej m prospěchem ne-
bejvá. Kat. z Žer. II. 115.

Spěti. Cf. Gb. H. ml. I. 40. Po moci lačně
spěly (dychtily). Vrch. Rol. XVII.-XXII. 163.

Spevokol. Phl'd. 1895. 77.

Spevokolový. S. schůzka. Phľd. 1895. 77.

Spezák, a, m. — zloděj. Záp. Mor. Brt.
D. II. 387.

Spéznót (han.), spajznút (val.) = ukrásti.
Brt. D. II. 387.

Spěžovec = bronzový zvonec. Phľd. XII.
541.

Spěžový. S. zboží. NZ. II. 617.

Spica, e, f. = paprslek kola, Radspeiche,
f. Slov. Zátur.

Spícená, é, f. = odstoupení od koupě.
V Strakon. NZ. IV. 391. Cf. Spítiti.

Spielák v pivováre = spilák. Arch. XIV.
469.

Spievať = zpívati. Phľd. 1894. 442.

Spiež, e, f. = spěž = bronz. Slov. Phľd.

1893. 352.

Spiežovec, vce, m. = zvon ze spěše. Vz
Spěžovec. Tam (večer) zaznejú s-vce tučných
volkov. Slov. Phľd. 1896. 621.

Spiknout se. Dyž se oheň spikne =
vyjde. N. Město. Brt. D. II. 387.

Spílečník, a, m., v pivováře. Nár. list.

1894. č. 360.

Spíleti. GR, Nov. 44.

Spínalo, a, n. = poťahel, tril'o v. šlichta.
Slov. Kal. S. 164.

Spínati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 81.

Spinka (dol.), prut (slov.), rozpínák (val.),
spruzlák (St. Hroz.) = příčka, jež spojuje
obě kleče pluhu. Brt. I). II. 448. — S., na-

bedří (Zlín), pohřbetník se šlahounem, který
se za chomout zapíná (řemen po hřbetě koně
se táhnoucí). Brt. D. II. 452. — S., kotula,
zapínák = veliký ploskatý knoflík z kosti
nebo z perleti zapínat košili na prsou. Val.
Brt. I). II. 470.

Spínkový, Kuppel-. S. řetěz. Ptrl. 16.

Spírati = popírati. Čehož i nyní s. ne-
muožete. 1568. L. posíl. 15.

Spiritualismus nechává vyplývati hmotu
z ducha a. neuznává se tedy zvláštní podklad
hmoty. Mus. 1894. 324.

Spisa, y, f. = kopí, Spiess. Phľd. 1893. 136.

Spisko, a, n. = místo, kde kdo právě
spí, ležisko mimo postel. Zastał sem ho ešče
na spisku (val., slov.). Brt. D. II. 387.

Spisek. S. soli. Kat. z Žer. I. 170. — S. =
tobolka. Wtr. St. Pr. 86.

Spiština, y, f. = nářečí spišské. Phľd.
1893. 429.

Spitihněv. Ráno měl S-va (kocovinu).
Světz. 1894. 427. a.

Spítiti se = od smlouvy upustiti. NZ.
IV. 390.

Spiznouti někde něco = ukrásti. Mor.
Nár. list. 1896. č. 100.

Spíže. (Zvonař) z hamru utekl pohubivši
spížu (zvonovinu). 1610. Mtc. 1896. 295. Cf.
Špíže (III. 934. b.).

Spižní náklad. Vlč. Lit. 212.

spl. V spl s přisuto: splaz m. plaz. Dšk.
Jihč. I. 41.

Spłácený čím. Sieti (nora. pl. retia) s-né
provázky. Chč. S. 11. Vz Spláceti 2).

Splasnúť m. splasknouti. Gb. H. ml. I.
452. (dial.), Pastr. L. 148.

Splašník, a, m., hydrochus, brouk. S. krát-
ký, h. brevis, kýlovitý, carinatus, podlouhlý,
eongatus. Vz Klim. 123.

Splátkový. S. zákon (o splátkách z r. 1894.).
Nár. list. 1894. č. 71.

Splav = splynutí. S. dlouhých vlasů.
Vrch. Rol. XXXII. 100. — S. ledu (dříví) =
pramen. XVI. stol. Čel. Pr. m. I. 25. Cf.
Plav (3. dod.).

Splavník. S. opatruje splavení dříví. NZ.
IV. 101.

Spleť. Listí snoubilo se s větví spletí. Vrch.
Rol. I.—VI. 17. — Len. 71., Pokr. Mrt. z. 9.

Spletenec, Wirrkopf. 1525. Wtr. Krj. I.
312.

Spleticha, y, f. Udělati s-chu. Světz. 1895.
15. Cf. Spletka.

Splískati. To učení z mnohých bludů
splískáno. Wtr. Živ. c. I. 95.

Spliža, e, f. = černá lesklá břidlice. Us.
u Freust. Mtc. 1891. 295.

Splňmesiac, e, m. = plný měsíc. Phľd.
1895. 665.

Sploščka, y, f. = nepálená cihla, repro-
vice. Vz Vepřovice.

Sploštělec, lce, m., pediacus, brouk. S.
stlačený, p. depressus. Vz Klim. 353.

Sploštěnina, y, f., Blattung, f. Sterz. I.
509. b.

Splošťovatel, e. m. S. vlny telefonní. KP.
VIII. 364.

Spodina. S. jezera, Schweb. Mus. 1893. 453.
Spodit = všude vlézti, spouzeti; též s.