077

hřích, mrzutosť v domě (Jevíčko). Brt. D. II.
387.

Spodkář, e, m. = švec n. dělník pracující
spodky obuvi. Nár. list. 1896. č. 6. str. 3. Cf.
Svrškář (3. dod.).

Spodky = spodní nohavice (podvlékačky)
byly známy již v XVI. stol., ale jméno vy-
skytlo se teprve v XVII. stol. Wtr. Krj. I. 474.

Spodňa, ě, f. = spodník, rubáš. Phľd.
XIV. 253.

Spodňáky. Slez. Věst. op. 1894. 8. S.,
podznoky, laš. Brt. D. II. 457. — S. = pod-
vlíčka, burdák = spodní sukně. Laš. Brt.
D. II. 464.

Spodnica, e, f. (slez.), opasek (han.),
spodník (uh.), sukna (Přer.), košula (Kroměř.,
Zábř.) = rubíte ženský, košile od pasu do
polovic lýtek. Brt. D. II. 463. Také opľéčko
přišité k spodní části (k podolku). Ib. 463.

Spodníček, čku, m. = věnec perlový, na
němž ležela korunka. Wtr. Krj. I. 102.

Spodník, u, m., vz Spodnica (3. dod.).

Spodňucha, y, f. = spodnička. Studénka.
Hledíková.

Spodobovaní souhlásek. Vz Gb. II. ml. I.
321.

Spodobrvnatý. S-tí nálevníci, hypotricha,
Ott. VIII. 820.

Společně, ěte, n. = drojve. Han. Brt. I).
II. 387. Bližně (val.), společně. 1b. 457.

Společník, a, m., symbiotes, brouk. S.
hrbolkatý, s. gibberosus, proužkovaný, rubi-
ginosus. Klim.

Spolek. Ani holub spolky nemiluje. Slov.
Zátur. Vz výklad v NZ. III. 390.

Spolitě. Pracují s. (společně, úhrnem).
Hanác. Mtc. 1896. 132.

Spoľitý. S. chléb, černý (val.). — S. =
chorý (laš.). Brt. D. II. 387.

Spolkem = společně. S. zahynete. Chč.
m. s. 59.

Spolník — spojenec. Jg. (Zl. Jg. 192.)." —
S., thiasophila, brouk. S. červenavý, t. angu-
lata, hnědokrový, inquilina. Vz Klim. 137.

Spolnožil, a, m., astenus, brouk. S. krásný,
a. pulchellus, krátkokrový, immaculatus, pře-
hlédnutý, neglectus, úzký, angustatus, vlásko-
rohý, filiformis. Vz Klim. 225.

Spoločnica, e, f. = žltá kaša na husto
uvarená. Na Zvolensku. Phľd. 1894. 434.

Spolubydlce, e, m. Arch. XIV. 18.

Spoluěin, u, m. Krejč. Psych. 33.

Spoludržba, y, f., compossessio plurium
in solidum. Vz Ott. VIII. 61.

Spoluhornice, e, f. Jana Třísky manželka
a s. naše. 1611. Kutn. šk. 111.

Spoluhorník. 1597. Kutn. šk. 57.

Spolulennictví, n., Mitlehonschaft, f.
Sterz. II. 329.

Spolulenník, a, m., Mitlehensherr, m.
Sterz. II. 329.

Spolumedař, c, m. Mtc. 1895. 142.

Spoluměštěnín, a, m. Půh. III. 602.

Spolumistr, a, m. 1515. Arch. XIV. 287.

Spolumlatec, tce, m. Nár. list, 1894.
č. 262. odp. feuill.

Spoluotrok. Čch. Otr. 30.

Spolupamátka, y, f. Na něčí s-tku. Břez.
Font. V. 391.

Spolupatričnosť, i, f. Spolupatričnosť ná-

rodná, Zusammenhörigkeit. Phľd. XII. 321.,
XIV. 356.

Spolupodílník, a, m. Am. Orb. 109.

Spolupomocník. Mus. 1894. 214., Kutn.
šk. 152. (r. 1616.).

Sp Dluposlouchání, n. S. rozmluvy te-
lefonní. KP. VIII. 353.

Spolupracovník, a, m. 1613. Kutn. šk.
137.

Spolupiivod. Vš., Arch. XI. 537., XIII. 119.

Spolurab, a, m. Čch. Otr. 40.

Spoluradní, ího, m. 1521. Kutn. šk. 3.

Spoluručenství, n. Nár. list. 1895. 150.
odp.

Spolurukojmě. Arch. XIII. 45.

Spolusouseda, y, f. Truhlíčková, s. vaše.
Arch. XII. 244.

Spolusíojnosť = súpatričuosť. Zvolen.

Spolustolný dědic, comensalis coheres.
1418. List. fil. 1895. 440.

Spolutovaryš. 1481. Půh. VI. 123.

Spolutvorčí. S. duch. Am. Orb. 109.

Spoluvěčný. S. otec. Chč. S. 328.

Spoluvladatel, e, m. Phľd. 1895. 350.

Spoluvládce. Mtc. 1895. 36., Vrch. Hol.
XVII.—XXII. 73.

Spolym = spolem. Brt, D. L 102.—103.

Spomocně. Rúd. 31. a.

Spon = vzdálenost jednotlivých sazenic
lesničil. Nár. list. 1893. č. 277. 5.

Sponáhliť sa = pospíšiti si. Phľd XII.
105.

Spondňa, ě, f. = ženský šat, V Buči. Phľd.
1894. 253. Vz násl.

Spondník, u, m. = spondha (předcház.).
V Železné Breznici. Jinde na Slov. = rubač.
Phľd. 1894. 253.

Sponta, y, f. = druh krátké halapartn ij.
Wtr. Krj. I. 616.

Spopeľiť sa. Ký ďách ťa tam vynes? Ať
sa néspopeľíš (nesletíš, nespadneš)! Jicko. Brt,
D. II. 387.

Spor. O pův. slov. cf. Gb. H. ml. I. 78.

Spořáček, čku, m., rostl. Duť. 282.

Spoře = hojně. Jeho chvála slula s. Kat.
41. Obecné dobré s. rozšířil. Pass. 394. Více
dokladu ze strč. vz v List. fil. 1895. 122. Vz
Sporý.

Spořík, a, m., masoreus, brouk. Klim. 74.

Spořit. Tráva spoří = je ji hodně. Spoří?
Tážou se těch, kteří něco sklízejí. Cf. Přispo-
řit. Brt. D. II. 387.

Spořitelnictví. Znalci s. = věcí týkají-
cích se spořitelen. Nár. list. 1895. č. 91. odp.

Sporo = spoře, hojně. S. plovúcie slzy.
Krist. 14. Tak vědí, jak Jest s. na hotový
(peníz) živu bejti. Kat. z Žer. I. 224. Keď už
skoro, tedy sporo. Phľd. 1895. 733. Neskoro,
ale sporo. Slov. Nov. Př. 261. Vz Sporý.

Sporokysta, y, f. Vstnk. II. 572.

Sporosť. Postie sie pro s. iako lakomczi.
Hus. (List. fil. 1896. 69.). Cf. Sporota.

Sporozoidní. S. útvar. Vstnk. II. 572.

Sporozoon, -zoa, n., třída prvoku. Vstnk.
II. 531. nn.

Sporý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 23.,
31. Prší-li na sv. Petra a Pavla, bude obilí
nesporé a zčerná. CT. Tkč. — V novější době
užívají tohoto slova často ve smyslu: řídký,
malý, nedostatečný a p. dle něm. spärlich,