379

Sražeilka, y, f, Consumée. Sterz. 621. b.

Srážet se = styděti se. Vône se srážijó.
Na Zábř. Brt. I). II. 388.

Sráživosť, i, f. S. vlny, Krimpkraft, ť.
Sterz. II. 126., 132.

Srážka, y, f. = lis. S. na tvarob. Záp.
Mor. Brt. D. II. 388.

Srbijanka, y, f. = název směsi srbských
národních tanců, kterou pro klavír na čtyři
ruce vydal J. Svoboda. Dhn.

Srdce, srče (d odsuto, Us.), srco, mor.
O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65. Jak se na
Slov. hojí klopanie s. Vz Phľd. XII. 565. —
S. lačné = lačný žaludek. Phľd. XII. 319.
Kdo na boží narození ráno na lačné srče
vejce vypije. Mor. Mtc. 1894. 17. — S. =
sídlo citů. atd. Srdce nie kameň; Co vraj oko
vidí, to s. uverí. Phľd. 1893. 527., 1894. 205.
Co oči vidzu, šercu ne žal. Ib. 1895. 187.
Nosí s. na talíři (o dobráku). Nár. list. 1896.
č. 122. Má s. ze železa a hlavu z ocele. Nov.
Př. 562. Co není od srdca, k srdcu neide
(o macoše). Mor. Čes. 1. V. 421. S. dobré vše
učiní, když dobře se s ním jedná; Leč s., to
se nemění tak snadno. Alf. 32., 87. Všemu
odolá žena, jen srdci svému nikoli. Šml. I.
112. Jen věrná s. osud ne/drtí. Vrch. Rol.
XVII,—XXII. 116. Čím s. jest naplněno, o tom
lista mluví. El. Gr. 358.

Srdcoštitý korohryz, brouk. Klim. 326.

Srdéčko, vz Slzička (3. dod.).

Srdečník, u, m. = hojička, leonurus car-
diaca. Brt. D. II. 504. — S., parnassia. Tak
sluje v Ceskomor. pohoří. Šml. L 6. — S. =
prsn/ček, prsní kožich, plíšek. Vz Plíšek. S.
byl oby č. bez rukávů. Wtr. Krj. I. 460.

Srden, dně, f., vz Svoreň (3. dod.).

Srdice v Rkk. Vz Mus. 1896. 255., List.
fil. 1896. 334., Mus. fil. 1896. 231.

Srdíčko = podléska. CT. Tkč. — S., vy-
šívaní na srdíčko. U Kunovic. NZ. IV. 231.

Srditý = srdnatý. Val. Brt. D. II. 389.

Srdnatě = srdečně. S. se modlil. V. Kal.
87.

Srdnatý = srdečný. Bylo jim do s-tého
pláče. Zač. XVII. stol. Wtr. Živ. c. I. 220.

Srdný = hněvivý. Slov. Kal. S. 166.

Srdoň. Starý s. Phľd. 1895. 747. Cf. Srďoš.

Srečisko, a, n., vz Srok (3. dod.).

Sřečiti se S kým = do řeči se dáti. Šml.
VII. 104.

Sreh, a, m., sršeň. O pův. cf. Gb. H. ml.
I. 65.

Sľieňový. S. venec dlhých vlasov. Phľd.
1805. 217. Cf. Sřín (3. dod.).

Sriež = srieň. Phľd. 1893. 489.

Sřín, sříň =jíní, sníh. Slov. Je jako srieň
= úplně čistý a má úplně stříbrný lesk; Keď
srieii spadne na hlavy (sbělejí). Phľd. 1893.
344., 1892. 405.

Srká m. sirka, laš. Brt, D. I. 104.

Srkallo, a, n. = zrcadlo. Ždy by sa len
v s-lle shládzala, Phľd. XII. 697.

Srňátko, a, n. Vz Tanec mor. (3. dod.).

Srnčí nohy. Ve dne v noci býľ na srnčích
nohách = k útěku připraven. Brt. I). II. 389.

Srnec. O pův. slova srna cf. Gb. H. ml.
I. 65. Je jako srnec (o zbrklém). Žďár. Nár.
list. 1894. č. 155. odp. feuill. Je jako srna
(sličná, hodná, ušlechtilá). Žďár. Ib. — S. =

krav. jm. NZ. III. 8. — Srna znamená ro-
háče, paroháče. Vz Krok. 1892. 438. — S.
Srnci z těla (dětského) vylezú ven. Mor. NZ.
VI. 84. Cf. Srnice.

Srnečník, u, m., vz Parnassic (3. dod.).

Srob, u, m. = srub, okno ve stodole, kte-
rým vytahují se snopy z parníku. Mor. Ces.

I. V. 160.

Srok. Inde s., inde skok; Iv bratrovi s. a
k sestre skok; Do N. srečisko a do N. sko-
čisko. Phľd. 1894. 441.

Sroněnosť. Keď pomyslím si na onú sro-
nenosť mysle, do ktorej smo upadli (zmate-
nosť a. p.). Phľd. XII. 313.

Srosnati se kde = směstnati se. Kunšt.
Brt. D. II. 420. Cf. Zakrosnat (3. dod.).

Srost, u, m. Splet a s. bystřin. Pokr. Mrt.
z. 9.

Srostlík, u, m. = rostlík, dva spojené
hrnce, v nichž se žencům jídlo nosí. Brt. D.

II. 379.

Srostlokronžník, a, m., cistela, brouk.
S. hedvábitý, c. sericea. Vz Klim. 367.

Srostnntí. S. dvou listů. Čl. L. Jos. 31.

Srovnale. S. s tím vypovídali z města
mnichy. Tk. X. 50.

Srovnaně. Aby s. spolu se milovali. Chč.
S. 102.

Srovnati se s čím. Kdo se nesrovnává
s chlebem, nesrovná se také s lidmi (proto se
musí chléb na rovno krájeti). Ces. 1. V. 232.

Srozuměti čemu. S-měv hřiechu svému.
Chč. Mik. 450.

Srp.. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.
O tvarech srpů a jich užívání v době před-
historické. Vz NZ. III. 359.

Srpek, falcaria, rostl. Vz Ott. VIII. 1020.

Srpice, hmyz. Cf. Ott. XI. 397.

Srpušky, evaniidae, hmyz. Vz Ott. VIII.
639.

Srst. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 40.

Srstnatec, tce, m., lasiotrechus, brouk. S.
štítkový, 1. discus. Klim. 21.

Srstník, a, m, ptiliolum, brouk. S.jemno-
zrnný, p. croaticum, podlouhlý, oblongum, zú-
žený, angustatum. Vz Klim. 300.

Sršatý = prudký. Wtr. Krj. I. 209. O pův.
slova cf. Gb. H. ml. I. 65.

Sršeň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.
Trhl sebou, jakoby mu byla s. kol uší za-
bzučela. Šml. VIL 69. Dievča do roboty ako
s. Slov. Nov. Př. 606.

Sršeti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 65.

Srtoun, a, m., dasyurus. Am. Orb. 107.

Srub = přístavek na obilí, mouku, slaninu
buď vedle vrat anebo více nazad. Popis slez.
srubu vz v NZ. III. 199.—200. — S. = de-
sková ohrada dvoru = parkan. IM. D. II.
439. — S. = dřevěné stěny chalupy na pod-
úhelnících postavené. Vz NZ. II. 569., Brt.
D. II. 432. Hrad z srubuov hlinou oblepených.
Vz Dob. Dur. 286. — S., cf. Přístodůlek (3.
dod.).

Srubica, vz Slupice.

Srubový. S. dřevení dolu. Vz Ott. XI.
600. b.

Srúcanina, y, ť. = zřícenina. Phľd. 1896.
18.

Srúcať sa = zřítiti se. Slov. Kal. S. 167.