380

Srůstní. S. pruh (listu; vo kterém se srůst
udál. Čl. Zrůd. 12.

Srvátka. Slov. Mtc. 1894. 107.

Srvotka, y, f. = syrovátka. Na Frýdecku.
NZ. IV. 445.

Sryna, y, f. = srna. Laš. Brt. D. I. 101.

Sryp, u, m. = srp. Laš. Hrt. D. I. 104.

ss mění se dial. v sj: přes sebe — přej
sebe; Budeš zas s náma — zaj s náma. Kts.
18. — ss splývá v s: nebeský, ruský. Gb. II.
ml. I. 479.

Ssáha = svaha. Phľd. XII. 697.

Ssáti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. 1. 76.,
Krok. 1893. 54.

Ssavčitý. S. pasovce. Arn. Orb. 104., 105.

Ssek, gt. sesku, nyní cecek. Gb. II. ml.
I. 491.

ssk mění se jako sk: russký m. rusbský,
ruský, ruští (nom. pl.). Gb. H. ml. 1. 448.

Ssopiti se. Protož z toho bludu ihned se
v nich ssopí jiný, aby . . . (zrodí). Clu:. 8. 308.

Sstálý, constans, vytrvalý. Sstál, a, o.
List, til. 1895. 300. Stála v VII. 765. b. oprav
v: sstála.

Ssumovati co. Arch. XIII. 455.

Smiti. Kupce s. (koupi zvrátiti). 1499.
Věst. op. 1894. 32.

Sšibati koho na zem. Vz Šibati. Phľd.
Xll. 353.

Sšosovatěti = šosákem se státi. Světz.
1894. 69. a.

st neměkne na Třebíčsku v sť: host, chy-
trost; ale: niť, čtvrť. Brt. D. II. 225. Cf. násl.
sť. — st mění se a) v št: masopuštní; b) v ct:
kláct m. klásti. Dšk. Jibč. I. 41. Vect, plect,
Gb. II. ml. I. 480.; c) v sť: stežeje, stěžeje.
Us. Gb. II. ml. I. 388. — Y st s přisuto. To
je stíž (tíže)! Dšk. Jihč. I. 41. st odsuto
v 3. os. sg.: jest, ve v šedesát m. šestdesát,
staroství, ozaj (vz toto). Gb. II. ml. I. 399.

sť. Slova ukončená v sť a skloňovaná podle
vzorce kosť mají v Brnensku místy st: radost.
Brt. D. II. 166. V Kunštátsku imper.: pust,
narnast. 1b. 233. (ť tvrdne v t). —- Za spisovné
sť bývá v dialekt. sc, śč, šč: sečna = scěna,
u Hrozen. Brt. I). 1.40.; šécna = stěna, laš.,
Brt. I). I. 106.; ščena = stěna, laš. Ib. 107.
(Gb. II. ml. 1). Ciščiť m. čistiti. Záhoří. Brt.
1). II. 16. Došč = dosť, radošč m. radosť,
ješč m. jesť (inft-), ščiri (štiri, čtyři). V Hád-
kové. Phľd. 1894. 192. Päšč m. päsť, mašč
m. masť. Ib. 1893. 559. V instr. sg. jmen od-
ťažitých vzorce kosť: zloščó, radoščó, u Koje-
tína, u Drahan, u Litovic, u Zábřehu, v Tiš-
ňovsku, v Litovelsku, Kónickú, Jevicku a
u Kunštátu. Brt. D. II. 47., 101., 105., 122.,
128., 186., 233. Koščí. V Ratkové, Phľd. 1893.
559.

Sťaby = jakoby. Vz Sťa, Phľd. XII. 68.

Stáčeč, e, m. S. piva, vína atd. Us.

Stačiti. Nestačil dopovedať = sotva do-
pověděl. Phľd. 1895. 4.

Stačný = statočný. Mamalíci jsú lidé
dosti stační. Kabt, 31.

Stád v Ev. ol. prý není. List. fil. 1896. 340.

Stádce, grex. 1418. List. fil. 1896. 111.

Stádoehova, y, f., Viehzucht, f. Phľd. 1894.
652. V Kal. S. 167.: stádochov.

Stafylokokkový. S. infekce. Ott. XI. 571.

Stafylokokky. Vstnk. II. 502., Ott. XL
571. Cf. Kokka (2. dod.).

Stahala, Klachel, m., laš. Brt. D. II. 389.

Sťahel. Stahle, stihle = řemeny od cho-
moutu k udidlu se táhnoucí. Brt. D. II. 452.

Stahování slabik. Vz Gb. H. ml. I. 554.
V Kosmografii vz v List. fil. 1893. 455. Na
Slov. Vz ľastr. L. 118.

Stacha, y, m., vz násl. Stanislav.

Stáj, e, f. = půda na seno, a slámu (nad
stodolou). N. Město na Mor. Čes. 1. V. 179.
Jimramov. Brt. D. II. 389. — S. = místnosť
v síni porotní za prkennou hradbou publiku
vykázaná. Herm. Bodř. Praž. 38.

Stajnovní = chlévní S. hnůj. Phľd. 1896.
526.

Sťakde = jak kde; sťakedy = jak kdy;
sťakto = jak kdo. Slov. Kal. S. 167.

Stálina, y, f. S. všehomíra. Am. Orb. 111.

Stamet, u. m. = drahé sukno. Wtr. Krj.
I. 366.

Stan = Taille. Tenký s. Phľd. 1892. 603. —
S., stánek = opléčko (u Místka, na Slov.).
Brt. D. II. 463., Phľd. 1893. 55. — S. =
obydlí, nocleh. Dáti někomu stan s příslušnou
večeří (zdarma). Pras. Těš. 38.

Stáři, ě, m., vz Stanislav (3. dod.).

Stáně, Stane, č, m., vz násl. Stanislav.

Stánečné. Cel. Pr. m. I. CXL.

Stanic, e, m., vz násl. Stanislav.

Staník, a, m., vz násl. Stanislav.

Stanislav, a, m. Odtud: Stach, Stacha,
Stáň, Stána, Staněe, Stáně, Stanic, Staněk,
Staníček, Staník, Stanka, Staša, Stašek. Kbrl.
Sp. 19., Čern. Př. 26. Cf. Kotk. 31.

Stánka, stanka. S-ku nosia okolo drieku;

v pase je spojena s rubáčom, zadnia čiastka

j z oplecka čiaha len do pol chrbta, a tak od

i pasu až po oplecko je s. viditelná. Na Zvolen.

Phľd. 1891. 311. (253.). — Wtr. Krj. I. 345.

Stanovať sa = stavěti se (jakoby ...).

Phľd. XII. 687.

Stanovištný. S. voda. Háj. Herb. 38. b.

Stápati. Stápajúc s nich (vousů) bombolce
(střásaje rampouchy), Phľd. 1895. 370.

Staránová (svíčka) =stearinová. Us. Čern.
Př. 89.
Starcoyitý. S. čeleď. Nár. list. 1896. č. 100.

2. Starček, agrimonium, rostl. 1440. List.
fil. 1893. 393.

Starčiti = stačiti. 1650. L. posíl. 61.
Starčič. Laš. Brt. D. II. 110.
Staře. S. i nově. Rúd. 21. b.
Stařec. Starci vypovídají se z Dědkova
přes Holohlavy do Pohodlí. NZ. III. 230.
Hádanka o starci. Vz NZ. III. 39.

Stařeček = praděd. V Blatnici; tam dě-
dáček = děd. Brt. D. II. 460.

Starej, ého, m.. bylo jm. rybníka u Pardub.
NZ. IV. 100.

Stárek, řka, m. = přítok potoku Bukovce
na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18. — S. =
stařešina při svatbě. Phľd. 1895. 658.

Stařenka, y, f. = prabába. V Blatnici;
tam babenka = babička, Brt. D. II. 460.

Stařeny. Stařené víno. Kat. z Žer. I. 215.

Stáří. Sv. Vít jsa 13 let v stáří. XV. st.
Mus. fil I. 261.

Stařičský. S. návrší u Fryčovic, Mtc.
1895. 240.