381

Stárka, y, f. = první tanečnice a pořa-
datelka májové slavnosti. NZ. IV. 1., 426.

Stářó = stáří. Je s. 5 let. Brt. D. II. 33.

Starobylosť. O tomto slově napsal Bl.
Gr. 170., že jest vox inusitata.

Starobytý = starobylý. Zábř. Brt. D. II.
380.

Staročech. Vz Strana (3. dod.).

Staročeský. S. mluvení. Bl. Gr. 102.

Stáročia = staletí; storočie = století.
Slov. Kal. S. 168.

Staro dávno, gt. stará dávna, lok.: po
staru dávnu atd. Z toho se vyvinulo: staro-
dávno, starodávna, starodávnu. List. fil. 1895.
301.

Starohistorický. S. látka, Vlč. Bás. 82.

Starokališník, a, m. Wtr. Živ. c. I. 136.,
326.

Starokrásnina, y, f. = krásné dílo sta-
rého věku. Am. Orb. 111.

Staromilec, vz Ypsilonista (3. dod.).

Staromládenecký. S. světnice. Wtr. St,
nov. 76.

Staronárod, a, m. Am. Orb. 109

Starootčizeň, zně, f. = dědictví. Slov.
Kal. S. 168.

Staropanický. S. náhled. Šml. VIII. 3.
(32.).

Staropísmý. S. fc. Gb. H. ml. I. 521.,
List. fil. 1895. 330. S. text. List, fil. 1896.309.

Starosc = starost. S. nie radosc. Šariš.
Phľd. 1895. 378.

Starosť = péče. Měl s. o něm. Ev. víd.
101. Luc. 10. 34. Cf. Měj o něm péči. Ib. Luc.
10. 35. S. jak družka kluše vedle jezdce.
Horác. Frida. Coss. 55. Jedna starost druhou
honí. Nov. Př. 158.

Starosta, y, m. = stařec. AlxN. 2424. —
S-sty = rodiče, dle něm. Aeltern. Cf. Dob.
Dur. 109.

Starostvie m. staroststvie. Gb. H. ml. I.
399.

Starosvarbí = starosvatbí. Vykl. Svat. 22.

Starosvat, vz Plampač (3. dod.). — S. =
každý ženatý veselnik. Slez. Vést. op. 1894. 8.

Starosvatbí. S. byla ochránkyní nevěsty,
po případě její řečnicí a zástupkyní její matky.
Cf. Vykl. Svat, 22.

Starosvatka, y, f. = starosvatbí. Vykl.
Svat. 19.

Starosvatý. S. dub. Sľow. Lil. Ven. 21.

Starosvěták, a, m. Ml. Hübn. 220.

Starousedlý. S. sedláci. Nár. list. 1895.
č. 150. feuill. S. pojmy. Ib. 1894. č. 182. —
Čel. Pr. m. L 169.

Starověrecký. S. smýšlení. Zl. Jg. 191.

Starozlezvyklý. S. rozpustilost 1543.
Wtr. Živ. c. 926.

Starožitnůstkovati = býti zuřivým staro-
žitníkem, alterthümeln. Sterz. I. 138.

Staršinka = starší služka. V Bolesl. NZ.
IV. 108.

Starý. Staršímu poctivosť (a deťom chleba
s maslom). Phľd. 1894. 197. Starší lidu lépe !
než z lidu; to má jiný význam (starší lidé).
Bl. Gr. 67. Starý robí viac rozumom ako ru-
kama. Staré dievky musia väžu bieliť. Slov.
Nov. Př. 310., 603. Staré babě leda hrábě.
Ib. 312. — Starý n. baba = poslední snop
na poli udělaný veliký jako 3—5 jiných, při

obžínkách nošený. Oester. Mon. (Böhm.). 1.
419. — S. = ten snop obilí, který byl o žních
nejprvnější do přístodulku vložen a tudíž v sto-
dole jest nejstarší. Ten se mlátí poslední o do-
mlatcích. Jdou do stodoly na starýho. V Bo-
lesl. NZ. IV. 108. — S. = ten mlatec, který
při domlatcích poslední ránu cepem učinil.
NZ. IV. 108. U Krumlova říkají: odřel kozu.
Vz Koza (3. dod.). — S. děvky = hrušky.
NZ. V. 586.

Stáše v Kkk. Také v Ev. olom. Vz Osv.
1896. 892.

Staškov, a, m. = hora a trať ve Frýdo-
cku. Věst. op. 1894. 18.

Stať = stalať. S. sě mu dobrá příhoda.
AlxV. 1685. (Krok. 1893. 10.).

Statček. 1582. Kutn. šk. 25.

Statečnosc = statečnosť. S. na věčnosc.
Šariš. Phľd. 1895. 378.

Státi. O pův. slova vz Gb. II. ml. I. 86.
Časování na Kroměříž., Kojetín., Bystřicku.
Vz Brt. D. 29., 53., 81. Bůh ví, čemu se má
státi m.: co se má státi. Dle Bl. Gr. 179.
zastaralá frase. — kde. Stojí, jak vůl na
kopcu. Slez. Nov. Př. 570. Stáť na ničom
(viseti). Slov. Ib. 590. — S. za sebe = zá-
možným býti. Jicko. Brt. D. II. 389.

Statický. S. elektřina = influenční, tře-
ním působená. KP. VIII. 464.

Statková, é_; f., trať ve Frýdecku. Věst,
op. 1894. 18.

Statočný = poctiľý. Vz Statečný. Slov.
Zátur.

Státoobčanský. S. ohled. Ott. IX. 17.

Státopravník. Nár. list. 1895. č. 46.

Státotvorný. S. idea, Phľd. XII. 329., řád.
Nár. list. 1893. č. 315.

Statový. S. soustava lesní, Fachwerk, n.
Ott. XI. 666. a.

Stav. Pán od stavu = tkadlec. Žďár. Nár.
list. 1894. č. 107. odp. feuill. Popis tkadlcov-
ského stavu. Vz NZ. IV. 38. Jakého sme
stavu, takou jezme stravu. Mor. NZ. V. 543.
S. = splav, jez. S. v řece udělati. L. posíl.
II. 30. — S., jumentum: potah, kaň, mezek.
I vložil jeho v stavy své i vede ho do ho-
spody. Ev. víd. 101. Luc. 10. 34. Bezděka
přeložil: Vložil ho na hovado své.

Stavať do lutrie = sázeti. Phľd. 1895.
490. b.

Stávcový. S. hlísta, taenia solium. Léčení
jí. Vz Mtc. XVIII. 211.

Stavěci. S. věnec (panen. XV. stol.). Wtr.
Krj. I. 102.

Stavěčka, y, f. S. čepců, Haubenmacherin.
Vz NZ. IV. 302., VI. 60.

Staveň, vně, f. = rám? okenice? Dve
okienka, na ulicu malý stavne na svetlo za-
barvené. Phľd. XII. 108.

Stavení = budova vůbec, zvl. chalupa.
Brt. D. II. 432. Části stavení na Mor. Vz ib.
432. nn.

Stavěti. Kdo staví, pozbude peněz i zdraví.
NZ. V. 543. I učedníky k tomu jsú stavěli.
Chč. S. 24. Tak-li jest svůj lid stavěl. Ib. 118.

Stavidlo. Kačer, dolejší čásť tkadlcovského
stavu, na níž leží s. (prsník). Brt, D. II. 454.

Stavisko, a, n. = staveniště. Phľd. XII.
679.