382

Staviti se oř — sázeti, že... Phl'd. XII.
533, WIV. 53.

Stávka, y, f. = sázka. S-ku robiť. Phľd.
1896. 123. Vz Staviti (3. dod.). Pristal na
stávka. Phl'd. 1895. 329. — S. = střik (streik).
S. byla známa již dříve, ku př. r. 1446. (st.
tovaryšů). Arch. XIV. 451. S. tovaryšů ko-
žišnických r. 1451., tovaryšů soukenických
r. 1465. Arch. XIV. 462., 477.

Stávkokaz, a, m. = kazitel stávky. Nár.
list. 1896. č. 279.

Stavné, ého, n. Reg. IV.47., Arch. XIII.
234.

Stavový. S. drevo = stěžen. Bibl. Cf. Dob.
Dur. 1 2.

Stavuňk. Pro tu věc žádní s-kové býti
nemíjí. Arch. XII. 287.

Stearan, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 18.

Steble. Kožišníci divoké kocúry, steble
aneb jiné kůže vypravovali. 1681. Pras. liem.
57.

Stéci kam. Obce pražské stekly na klá-
šter zderazský. Háj. Herb. 217.

Steh. Vz Šitý (3. dod.).

Stehavec, vce, m. = stěhovavý pták. Slov.
Kal. S. 168.

Stehenní. S. nohavice = krátké ke ko-
lenům, také: kalihoty, poctivice, femoraly;
byly-li velmi krátké, sluly seděni, dle něm.
ksás. Wtr. Krj. I. 374.

Stehlík: a) zahradní (nejlepší zpěvák,
má v ocase šest kapek, proto sluje také šeste-
rákem, ostatní jsou všecko štveráci, majíce
po čtyřech kapkách); b) lesňák (nejmenší,
bělavý); c) linďák (snědý do černá). Zlin.,
malovaný s. (N. Lhotka, uh.); plavý = slavík.
Krt. D. II. 494., 495. — S-ky = druh čer-
vených jablek. Brušp. Hledíková.

Stehnatky, hmyz. Cf. Ott. VIII. 639. a.

Stehník, a, m., colenis, brouk. S. špinavý,
c. immunda. Vz Klim. 290.

Stěhovati se. Dvakrát se s. a jednou vy-
hořet jest jedno. Us.

Stěhovavý. S. holub, ectopistes migrato-
rins. Ott. XI. 512. b.

Stehový. S. vyšívání. Mtc. 1893. 355.

Stech, a, m. Odvozeniny vz v Kotk. 31.

Stejnení samohlásek = přizpůsobení samo-
hlásky jiné vedlejší s-sce: kanealar m. kance-
lář, taras m. teras, nehet m. nohet. Vz Gb.
H. ml. I. 286.

Stejnocitnosť, i, f. Am. Orb. 85.

Stejnodobný komu v čem = podobný.
Ztk. 9. (3. vyd).

Stejnodobosť, i, f., Gleichförmigkeit. Jg.

Stejnohlavec, vce, m., amischa, brouk.
S. černý, a. annalis, dutočelý, cavifrons, hnědo-
špičký, validiuscula, krtí, talpa, malooký, in-
docilis, nepatrný, exilis, příbuzný, soror. Vz
Klim. 153.

Stejnohodný. S. výměna. Ztk. 37. (3. vyd.).

Stejnok, něm. Akomasholz, -baum.

Stejnokladný. S. strofy či soustavné. List.
fil. 1896. 401.

Stejnoletý. S. porost, Chdt. v Nár. list,
1893. č, 3C6.

Stejnomocnosť, i, f. = siejnomocenství.

Jg.

Stejnoprvkový. 8. sloučenina, isomerische
Verbindung. Am. Orb. G(i.

Stejnořečový. S. kmeny. Már. list. 1895.
234, 2.

Stejnorohý jazýčkovec, brouk. Vz Klim.
141.

Stejnotvárný. S. nádor. Hlav. Obrz. 3.

Stejnovatosť, i, f. = stejnovážnosť. Mark.
(Krok. 1895. 291.).

Stejnovatý = stejnovážný. Mark. (Krok.

1895. 291.).

Stejspal, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Stěk, u, m. = vztek. Má na něho stěka.
U Císařova. NZ. VI. 76.

Steka, y, f. = stružka vykopaná na louce
n. v poli. aby voda odtékala. Zďár. Brt. D.
II. 389., 262. Cf. Stoka.

Stekliti koho = hladiti? Phľd. XII. 108.

Stelčoves, dříve Stehelčeves. Čern. Př. 32.

Stélka = rostlinné tělo, na němž nejsou
od sebe odlišeny kořen, lodyha a listy. Ott.
XI. 687.

Stemohłavec, strmohłavec, vce, m. =
příčka spředu na nosích sanic. Zlín. Brt. D.
II. 451.

Stěna. S. v stavitel.: dřevěná, srubová,
hrazděná. Vz Ott. VIII. 2. Na stenu sa driape
(zvíja sa od bolesti). Phľd. 1891. 440.

Stenánie m. stonánie v Rkk. Vz Mus.

1896. 241. Cf. násl.

Stenati m. stonati v Rkk. Vz List. fil.
1896. 316.

Sténé = stejný. V Chronici. List. fil. 1894.
85.

Stenek, nku, m. — stonek. Brt. D. II. 362.

Stěnice. Je s. na hmotu (rád jí maso).
V mluvě praž. Pepíků. Herm. Bodř. Praž. 89.

Stěnicník, lupinus minor, rostl. 1440. List.
til. 1893. 395.

Stenknutý. S. pery (stažené pysky). Phľd.
1896. 605.

Stenôcova, míst. jm. v Novohrad. na Slov.
Phľd. XII. 158.

Stenosa, y, ť. S. trachealní. Vstnk. III.
334., 384.

Stěnový. S. dobývání rud. Ott. XI. 598.

Steperiti se odkud. Keď som sa s-ril
(sebral, zvedl) so zeme. Phľd. XII. 206. Kým
sa ton steperí s postele (vybere, vyleze), kdeže
on už bude. Phľd. XII. 203.

Stepňák, a, m., obyvatel stepi. Kolc. 27.

Stěradlo, vz Stíradlo (3. dod.).

Stereochemický. S. bádání. Vstnk. III.
2. (244., 128.).

Stereochemie, e, f. Rozvoj s-mie (dusíku,
uhlíku). Vstnk. III. 244. (pokrč).

Stereoisomer, u, m., v lučbě. Vstnk. III.
1, 5., 8.

Stereotypovaný. S. forma v knihtiskárně.
Nár. list. 1894. č. 88. odp. feuill.

Sterilisovállí. S. masa. Vz Nár. list. 1894.
č. 355.

Stěrky (stírka) = strouhánek v mléce
zavařený. Vých. Mor. Brt, D. II. 482. S. =
vejce se vbije do mouky, rozetře, husté těsto
vlije se do vřelé vody a uvařené máslem
omastí. Slez. NZ. IV. 498.

Sterúš, míst. jm. v Nitran. Phľd. XII. 74.

Stesk. Jatý (kůň) steskem stáje (po stáji).
Vrch. Kol. XXIII.—XXIX. 34.

Stěžen. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84.

Stěžně = rychle. O tom s. VMti oznámiti