383

máme. 1568. L. posíl. I. 46. Nás s. psaním
svým tejna nečiň. 1566. Dnem i nocí hned
s. nám to oznam. Ib. II. 78., 84. Cf. násl.
Stiežně.

Sthlec m. stehlec = stehlík. Boh. m.

stch m. sch, t přisuto: zastchlý m. zaschlý.
Kruml. 428. (Gb. H. ml. I. 396.).

Stiahnuť s inft. Stiahne ho tam nebyť, to
bude chyba. Stiahne přísť. V jiných řečech by
se přeložilo příslovkou. Phľd. 1894. 549.

Stiežně. Naschvále a s. k VMti (posla) na
koni teď posílám. Kat. z Žer. II. 103. Vz
předcház. Stěžně.

Stih. Nemal ani stihu (času) na to my-
slet. Phľd. 1893. 457.

Stihel, vz Sťahel (3. dod.).

Stichický. S. opakování. List, fil. 1894.
401.

Stílka = skýva. U Chrasti. NZ. III. 107.

Stinat ruce = zalamovati. Záp. Mor. Brt.
D. II. 389.

Stinka na hradbách. Preť. — Mus. 1894.
370., 523.

Stínohra. Nár. list. 1894. 277. 1.

Stipálek, lka, m. = švec, zastr. Čern.
Př. 46.

Stíradlo = pravoúhelné, krátké pravítko
k potírání kůže. Vz KP. VI. 676.

Stírka, y, f., vz Stěrky (3. dod.).

Stisk. O nocleh nemá stisku (starosti).
Phľd. 1893. 150.

Stíti. Dříví v lese s. dal. 1568. L. posíl.
I. 50.

Stížně. S. žaluji. L. posíl. I. 44.

stj změnilo se v šč a toto v šť: pustiti,
puščen, z pustjenb, nč. puštěn; iter. púščeti,
nč. pouštěti. Vz Gb. H. ml. I. 384.

stk m. sk: stklo m. sklo, stkvieti m. skvieti.
Vz Gb. H. ml. I. 396. — Z stk se t odsouvá:
šveska m. švestka, měskej, šeska m. městský,
šestka. Dšk. Jihč. I. 19.

Stkelný. S. kámen. GR. Nov. 135. 25. Cf.
Stklenný (3. dod.).

Stklenný. S. popel. GR. Nov. 135. 4. Cf.
Stkelný (3. dod.).

Stkměnie. S. zlata. 1487. Krok. 1896. 80.
Cf. Stkmieti.

Stkmieti znamená dle Kroku 1892. 258.
= shromážditi, strádati. Cf. Neroďte sobě s.
pokladův v zemi, nolite thesaurizare vobis
thesauros in terra. Ms. ev. Neuberg. saec.
XIV. Vz v Kroku více.

Stkvěný (stkwyený). Zdráv buď s. biskupe
(Ave gemma pontifex)! Hmn. 1418. List. fil.
1896. 459.

Stkvíti se, přesmyknutím kstvíti, sktvíti.
Gb. H. ml. I. 547. O tvarech cf. ib. 546.

stl m. sl: stloup, pobřístlo. Dšk. Jihč. I.
19. — V stl s přisuto: stlačila dvéře. Dšk.
Jihč. I. 41.

Stlačení (depresse) v astronomii (podzor),
v zeměpise atd. Vz Ott. VIL 320. nn.

Stlačitllo, stlačo vadlo při galvanických
batteriích. KP. VIII. 58.

Stláti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 78. —
co kde. Stláchu rúcha svá na cestě. Čtení
sv. Mat. Kap. XXI. (List. fil. 1895. 134.).

Stleť= stlíti, znenáhla shořeti. Slov. Zátur.

Stlíti kde. Kde člunek pod vrbou stlívá.
Váňa. 25.

Stloukací želízko v košíkářství, aby uple-
tené věci byly všude vyrovnány. Vz KP. VIII.
120.

Stłúščá. Zařval jak noha s. = velmi silně.
Val. Brt, D. II. 389.

strn m. sn, t přisuto: mastný m. masný
(trh), Ž. kl. 141., krám, Lact. 31., tělestný,
drstný. Vz Gb. II. ml. I. 396.

1. S to. Nemohlby s to bejti, aby ho za-
platiti měl. Kat. z Žer. I. 50. Není možné s to
bejti, aby peníze měl položit. Kat. z Žer. 1. 81.

2. Sto. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 49.
O skloň. v Chromči. Vz List. fil. 1894. 282.

Stocent, u, m. = tíže 100 centů. Am. Orb.
17.

Stočenina. S. praporu. Wtr. Krj. I. 285.

Stodola z sthněm. stadal. Gb. H. ml. I.
124., 407. Části s-ly na Mor. Vz Brt. D. II.
437. S. zdýlní a příční. Ib. Chybil se netoliko
cíle na stodole postaveného, ale i vší celé
s-ly. 151. Gr. 358. Bylo jim jak myši v ožral-
cově stodole (špatně, tenť tam má málo).
Kld. III. 45. Stará s. dobre horí (i stará žen-
ská ráda se vdá). Phľd. XII. 40. Čisté ruky
na poli něnaplňo stodoly. Slez. Nov. Př. 426.
Čo že je z velkej stodoly, keď je prázdna?
Slov. ib. 570.

Stodolník = strašidlo. S. má kosti že-
lezné, maso lidské a železnou zbroj. Chrání
sýpky. U Žel. Brodu. Vz NZ. III. 32. — S.
= nadávka čes. Bratřím, že ve stodolách se
scházeli. Wtr. Živ. c. I. 51., 52. Cf. Jamník,
Pivničník.

Stoha, y, f. = stoh.

Stohlasý. S. vřava. Quis. Třš. 62.

Stojaćka, y, f. Obilí rostlo na s-čce = na
stojato (val., slov. Brt, D. II. 390.). Štípali
dříví na s-čce po létech (dolů) Brt. D. II. 327.
S. = kytka, již mají mládenci o svatbě. Laš. Ib.

Stojačko. Na s. píti. Wtr. St. Pr. 51. Cf.
Stojačky.

Stoján, u, m. = část svijáku. Brt, D. II.
456 — S., obec ve Spišsku. Phľd. XII. 75.,
553.

Stojatý. Ze s-té vody a z dlouhé chvíle
nerodí se nikdy nic kloudného. Čch. Kand. 16.
S. plat (služba). Hrš. Nách. I. 255., 466., 281.

Stojazyčný = stojazyký. S. zmije. Vrch.
Tryz. 203.

Stoka skořápky (výkrojek sifonalní). Ott.
XI. 502.

Stoklasa chleba natřásá. Brušp. Hledíková.

Stoklásek, ska, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Stoklasný. S. říčice. Brt, D. II. 437. Cf.
Stoklaska.

Stoknúť. Nemohol ani oka s. (zavříti).
Phľd. 1894. 541. — Dle Kal. S. 169. na Slov.
jinak: nastrčiti, navléci, obouti.

Stoky. Do Stoků = trať na Frýdecku.
Vést. op. 1894. 18.

Stolataxa, y, f. = štolová taxa. NZ. III.
221.

Stoleček, čku, m. Vyšívání na s-čky. NZ.
IV. 230.

Stolice má čtyři rozkročené nohy (hůlky),
lavice sedí na dvou prkenných podnožkách.
Chod. NZ. III. 15. — S. řezací. Popis vz
v Brt, I). II. 454. — S. Krov na s-ce a) sto-
jatý, b) ležatý. Chod. NZ. IV. 206., 210. - S.