385

Strakáč, e, m., vz Ťuhýk (3. dod.). — S.
= kocour. Slád. Mak. 76.

Strakapoun, a, m., vz Ťuhýk (3. dod.)
Strakař m. trakař, s přisuto. Dšk. Jihč.

I. 41.

Strakatý. O pův. cf. Gb. H. ml. L 79. Je
s. jako žába = pihovatý. Us. Nár. list. 1894.
č. 219. odp. feuill. Brambory na strakato lou-
pali (slupku jen z části sloupali). Nár. list.
1894. č. 349. odp. — S., vz Tanec mor. (3.
dod.).

Strakonožka, y, f., ovce, Rommer, m.
Sterz. II. 724.

Strakoš, e, m., vz Ťuhýk (3. dod.),

Strakošek, ška, m. = skalník, saxicola,
pták. V Podluží. Mtc. XVIII. 214.

Strakota, Hadrů s. Kká. Puš. Roz. 60.

Stráň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34.

Strana. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34.
S. levá a pravá při věštbě. Zbrt. Pov. 68., 73.,
77. Politické strany v Čech. r. 1895.: agrarníci,
anarchisté, mladočeši, moderna, omladina, po-
krokáři, radikálové, realisté, socialisté, staro-
češi, antisemité, klerikálové.

Strailivá. Na Hané. Brt. D. II. 33.

Stránka. A ten lid zařídili jsú dvojím
obyčejem aneb dvojí stránkú. Chč. S. 20.

Stranný = prostranný). Vz Přečný (3. dod.).

Stranoplodý. S. mech. Ott. VIII. 823.

Stranová = stranou. Brt. D. I. 197.

Stranovati, okupovati, oklepávali, otížati
— rozložené snopy vyklepávati. Cf. Brt. D.

II.438.

Stranská skála u Brna. Mtc. 1895. 25.

Stránské, ého, n., míst. jm. v Trenčan.
Phľd. 1894. 61.

Strany. Vím, že mne s. dělání sejru škrá-
baly = šidily. Kat. z Žer. I. 47. Cf. Stran.
A jestližeby se týž cech pekařský s. nepečení
chleba podle potřeby výstupku dopustil. 1574.
Pras. Řem. 7.

Strapačka, y, f. = zelňačka, kyselica (od
plovoucích v ní střapců zelí). Val. Brt. D. II.
482. — S., geranium pratense, rostl. Brt. D.
II. 503.

Strapáň, ě, m .= šereda, roztrhanec. Phľd.
XII. 365.

2. Střápati. Smích si z něho s-li. Šmnl.
VIII. 146.

Střapec, pce, m. O pův. cf. Gb. H. ml. I.
109. — S. = malý chlapec. Jevíčko. Brt. D.
II. 390. — S. Nakradené strapce hrozien
(hroznů). Phľd. 1895. 78. — S. = cár. Slov.
Zátur. — S. sněhový = vločka. Slov. Kal.
S. 170.

Strapkať. Krava strapká, keď sa nedá
dojiť a len po kapkách púšťa mlieko. Také
cvrkať. Myjava. Phľd. 1895. 445.

Straslavica, e, f., střaslina, traslavica
(han.), praslička, přaska, přaslenka, kocical
(laš.), cepílek, equisetum arvense, rostl. Brt.
D. II. 502.

Střaslečka, y, f. = přeslička, rostl. U Cí-
sařova, NZ. VI. 73.

Střaslina, y, f., vz Střaslavica (3. dod.).

Strasť. O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 40.

Strašek, ška, m., vz Mlynářík (3. dod.).

Strašiak, u, m._; vz Tanec slov. (3. dod.).

Strašidlo. Vz Zbrt. Pov. 1C6. nn., Cos. 1.
V. 235. nn.

Strašive. S. kráčeti. Št, N. 195.

Strašivý; straší v, a, o. List. lil. 1895.301.

Strašlivý = bázlivý. Aby utěšil naše srdce
s. Chč, m. s. 111. 87.

Strašnozvuký. S. roh. Vrch. Hol. XVII.
až XXII. 228.

Strašrybka, y, m., os. jm. Kbrl. Domžl. 22.

Stráž. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 79., 34.
O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 26. — S. =
střežení. Ten kámen až do smrti s velikú
stráží choval. GR. Nov. 60. — S. (také stroža,
pol.) = daň z každého lánu na výlohy župní.
Pras. Těš. 29.

Stráža = obecný dům. Z Šandora. Phľd.

895. 256.

Stráže, e, m. Tento s. (strážce, custos).
1438. List. fil. 1895. 147.

Strážiti co kde: na zelnici kapustu (hlí-
dati). Phľd. XII. 212.Nad tebou stráží zvláštna
milosť. Phľd. 1895. 38.

Strážka, y, f., kopec u Mor. Kamenice.
Kld. IV. 8.

Strážnica, e, f., kopec a trať na Frýde-
cku. Věst. op. 1894. 18.

Strážov, rybník u Brtnice v záp. Mor.
Mtc. 1895. 310.

Strcula, y, f., vz Mikula (3. dod.).

Strčný (han.) = ščrčný (slov.), třelý, do
něčeho smělý. Brt. D. II. 390.

Strdnice, e, f., vz Přístodůlek (3. dod.).

Střel). Půjčila sem mu dvú střebů picích
a šálu stříbrného lektvarního. Půh. VI. 51.

Střebačka, y, f. = řídká polévka. Slez.
Brt. D. II. 482."

Střebanina, sorbicium. Bhm. Fl. 503.

Střebati. O pův. slova cf. Gb. H. ml.I. 27.

Strebeľ, bľe. ščebľe, ete (laš.), phoxinus
levis, ryba. Brt. D. II. 498.

Střebor v Rkk. Cf. Mus. 1896. 256, List.
fil. 1896. 334.

Střebovať — spotřebovati. To všecko stře-
buje se v domé. Laš. Brt. D. II. 390.

Střeček. Popadá ho s. (vzteká, plaší se).
Mor. Nov. Ph 556., NZ. V. 543. S. koňský.
Vz Ott. IX. 947. — S., kohútky, lychnis flos
cuculi, rostl. Brt, D. II. 504.

Střeď a stred. Cf. o pův. slova Gb. II.
ml. I. 63.. 66. O tvarech Gb. II. ml. I. 178.,
297., 298.', Gb. Km. -i. 27.

Středa. Kto v stredu alebo v piatok ocho-
rie, ten iste umre. Phľd. 1894. 714. — S. =
řada. Středou v kostelích zůstávati = stří-
davě. Enns. 30. A. Chudé středou v obci stra-
vovali (střídavě, každý týden jiný soused).
Ces. 1. V. 32 — Sreda, obec v Nitransku.
Phľd. XII. 160. — S. Jan ze Středí/, kancléř
atil., 1310.—13-0. Cf. Summa cimcellariae.
Vyd. Ferd. Tadra: Histor. archiv České aka-
demie. Č. VI. 95. str. XXII. nn.

Střeďák, u, m., Nachbohrer, m. Sterz. II.
373.

Středek, centrum. 1418. list. fil. 1895. 213.

Středidlo, a, n. Am. Orb. 102.

Střednoškolský = středoškolský. Věst.

1896.151.

Stredobod. S-dem kruhu toho byla láska,
Šml. I. 65.

Středočeský. S. holubinka (čepec). NZ.
IV. 46.

Středolistní. S. lub (rostlin). Am. Orb. 73.



	385

	Strakáč, e, m., vz Ťuhýk (3. dod.). — S. = kocour. Slád. Mak. 76. Strakapoun, a, m., vz Ťuhýk (3. dod.) Strakař m. trakař, s přisuto. Dšk. Jihč. I. 41. Strakatý. O pův. cf. Gb. H. ml. L 79. Je s. jako žába = pihovatý. Us. Nár. list. 1894. č. 219. odp. feuill. Brambory na strakato lou- pali (slupku jen z části sloupali). Nár. list. 1894. č. 349. odp. — S., vz Tanec mor. (3. dod.). Strakonožka, y, f., ovce, Rommer, m. Sterz. II. 724. Strakoš, e, m., vz Ťuhýk (3. dod.), Strakošek, ška, m. = skalník, saxicola, pták. V Podluží. Mtc. XVIII. 214. Strakota, Hadrů s. Kká. Puš. Roz. 60. Stráň. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34. Strana. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 34. S. levá a pravá při věštbě. Zbrt. Pov. 68., 73., 77. Politické strany v Čech. r. 1895.: agrarníci, anarchisté, mladočeši, moderna, omladina, po- krokáři, radikálové, realisté, socialisté, staro- češi, antisemité, klerikálové. Strailivá. Na Hané. Brt. D. II. 33. Stránka. A ten lid zařídili jsú dvojím obyčejem aneb dvojí stránkú. Chč. S. 20. Stranný = prostranný). Vz Přečný (3. dod.). Stranoplodý. S. mech. Ott. VIII. 823. Stranová = stranou. Brt. D. I. 197. Stranovati, okupovati, oklepávali, otížati — rozložené snopy vyklepávati. Cf. Brt. D. II.438. Stranská skála u Brna. Mtc. 1895. 25. Stránské, ého, n., míst. jm. v Trenčan. Phľd. 1894. 61. Strany. Vím, že mne s. dělání sejru škrá- baly = šidily. Kat. z Žer. I. 47. Cf. Stran. A jestližeby se týž cech pekařský s. nepečení chleba podle potřeby výstupku dopustil. 1574. Pras. Řem. 7. Strapačka, y, f. = zelňačka, kyselica (od plovoucích v ní střapců zelí). Val. Brt. D. II. 482. — S., geranium pratense, rostl. Brt. D. II. 503. Strapáň, ě, m .= šereda, roztrhanec. Phľd. XII. 365. 2. Střápati. Smích si z něho s-li. Šmnl. VIII. 146. Střapec, pce, m. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 109. — S. = malý chlapec. Jevíčko. Brt. D. II. 390. — S. Nakradené strapce hrozien (hroznů). Phľd. 1895. 78. — S. = cár. Slov. Zátur. — S. sněhový = vločka. Slov. Kal. S. 170. Strapkať. Krava strapká, keď sa nedá dojiť a len po kapkách púšťa mlieko. Také cvrkať. Myjava. Phľd. 1895. 445. Straslavica, e, f., střaslina, traslavica (han.), praslička, přaska, přaslenka, kocical (laš.), cepílek, equisetum arvense, rostl. Brt. D. II. 502. Střaslečka, y, f. = přeslička, rostl. U Cí- sařova, NZ. VI. 73. Střaslina, y, f., vz Střaslavica (3. dod.). Strasť. O strč. skloň. vz Gb. Km. -i. 40. Strašek, ška, m., vz Mlynářík (3. dod.). Strašiak, u, m._; vz Tanec slov. (3. dod.). Strašidlo. Vz Zbrt. Pov. 1C6. nn., Cos. 1. V. 235. nn.	Strašive. S. kráčeti. Št, N. 195. Strašivý; straší v, a, o. List. lil. 1895.301. Strašlivý = bázlivý. Aby utěšil naše srdce s. Chč, m. s. 111. 87. Strašnozvuký. S. roh. Vrch. Hol. XVII. až XXII. 228. Strašrybka, y, m., os. jm. Kbrl. Domžl. 22. Stráž. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 79., 34. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 26. — S. = střežení. Ten kámen až do smrti s velikú stráží choval. GR. Nov. 60. — S. (také stroža, pol.) = daň z každého lánu na výlohy župní. Pras. Těš. 29. Stráža = obecný dům. Z Šandora. Phľd. 895. 256. Stráže, e, m. Tento s. (strážce, custos). 1438. List. fil. 1895. 147. Strážiti co kde: na zelnici kapustu (hlí- dati). Phľd. XII. 212.Nad tebou stráží zvláštna milosť. Phľd. 1895. 38. Strážka, y, f., kopec u Mor. Kamenice. Kld. IV. 8. Strážnica, e, f., kopec a trať na Frýde- cku. Věst. op. 1894. 18. Strážov, rybník u Brtnice v záp. Mor. Mtc. 1895. 310. Strcula, y, f., vz Mikula (3. dod.). Strčný (han.) = ščrčný (slov.), třelý, do něčeho smělý. Brt. D. II. 390. Strdnice, e, f., vz Přístodůlek (3. dod.). Střel). Půjčila sem mu dvú střebů picích a šálu stříbrného lektvarního. Půh. VI. 51. Střebačka, y, f. = řídká polévka. Slez. Brt. D. II. 482." Střebanina, sorbicium. Bhm. Fl. 503. Střebati. O pův. slova cf. Gb. H. ml.I. 27. Strebeľ, bľe. ščebľe, ete (laš.), phoxinus levis, ryba. Brt. D. II. 498. Střebor v Rkk. Cf. Mus. 1896. 256, List. fil. 1896. 334. Střebovať — spotřebovati. To všecko stře- buje se v domé. Laš. Brt. D. II. 390. Střeček. Popadá ho s. (vzteká, plaší se). Mor. Nov. Ph 556., NZ. V. 543. S. koňský. Vz Ott. IX. 947. — S., kohútky, lychnis flos cuculi, rostl. Brt, D. II. 504. Střeď a stred. Cf. o pův. slova Gb. II. ml. I. 63.. 66. O tvarech Gb. II. ml. I. 178., 297., 298.', Gb. Km. -i. 27. Středa. Kto v stredu alebo v piatok ocho- rie, ten iste umre. Phľd. 1894. 714. — S. = řada. Středou v kostelích zůstávati = stří- davě. Enns. 30. A. Chudé středou v obci stra- vovali (střídavě, každý týden jiný soused). Ces. 1. V. 32 — Sreda, obec v Nitransku. Phľd. XII. 160. — S. Jan ze Středí/, kancléř atil., 1310.—13-0. Cf. Summa cimcellariae. Vyd. Ferd. Tadra: Histor. archiv České aka- demie. Č. VI. 95. str. XXII. nn. Střeďák, u, m., Nachbohrer, m. Sterz. II. 373. Středek, centrum. 1418. list. fil. 1895. 213. Středidlo, a, n. Am. Orb. 102. Střednoškolský = středoškolský. Věst. 1896.151. Stredobod. S-dem kruhu toho byla láska, Šml. I. 65. Středočeský. S. holubinka (čepec). NZ. IV. 46. Středolistní. S. lub (rostlin). Am. Orb. 73. 25