387

Střezmý, sobrius. 1418. List. fil. 1896.112.
Cf. Střezvý.

Střež. Vlna střeži jaré i ozimé. 1573. Mtc.
1896. 128. Cf. Stříž 1.

Střeživosť, i, f. Ztk. 110. (3. vyd.).

Strhař n. struhař = soustružník. Arch.
XIV. 472.

Strhnouti se. Eva strhla sa (lekla se).
Phľd. 1895. 400.

Stříblo m. stříbro. Doudl. Kts. 19.

Stříbrce, e, n. = stříbro. Picí s. Arch.
XIII. 502.

Stříbřítka, y, f., v lučbě. Vz Am. Orb. 63.

Stříbrňák, u, m., vz Smetaníček (3. dod.).

Stříbro, slov. striebro, sriebro, srieblo,
strsl. sircbro, got. siluber, lit. sidábras, prus.
sirablan, něm. Silber. Vz více v Phľd. 1893.
341., 487. Cf. Gb. H. ml. I. 143.

Stříbrohlav = brokát, hedvábná látka
těžká s vetkanými vzory ze stříbrných nití.
Wtr. Krj. I. 366.

Stříbrolesk, u, m. Kká. Puš. Rooz. 12.

Stříbromědný. S. tavení, Abdarrprocess,
m. Sterz. I. 11.

Stříbroskvělý. S. zub slonů. Vrch. Lingg.
94.

Stříbroskvnný. Vz Vyklenulec (3. dod.).

Stříbroš, e, m., v lučbě. Am. Orb. 62.

Stříci. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28.,
34., 79. Sup. střiec. List. fil. 1895. 476. Střáhl
m. střěhl. Gb. H. ml. I. 40. Aby se člověk
střiehl od hřiecba. Chč. m. s. III. 5. (Št.,
Pass.). Střežit na kořist (číhati). Phľd. 1894.
77. Střeže naň, ako mačka na slaninu. Slov.
Nov. Př. 533. — Pozn. V VIL 795.: aby čest
střiehli. Št. E. 155. má býti: cest. Mus. 1896.
264., List. til. 1896. 345.

Střída, cf. Čřieda (3. dod.). Ve starých
spisech bývá dle Bl. Gr. 263. třída, ale je prý
lhostejno, píšeme-li třída n. střída.

Střídavý. S. hospodářství lesní. Cf. Ott.
XI. 670. a.

Střídmý. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I.
27.

Střídník čili kaplan. XVI. stol. Wtr. Živ.
c. I. 73.

Stridulosní. S. dýchání. Vstnk. III. 385.

Stridží = čarodějný. Slov. Zátur.

Striehnuť = stříci. Slov. Zátur.

Striga z lat. striga. Gb. II. ml. I. 458. Cf.
Phľd. 1893. 764.

Strigôň, ě, m. = čarodejník. Phľd. 1802.
105., 643., 1894. 719.

Strigoňský. S. process (se strigôny). Phľd.
1894. 175.

Strigoňstvo, a, n. = čarodějnictví. To
páchne s-stvomin. Phľd. 1893. 151.

Střihač, e, m., Blöchełhobel, m. Sterz. I.
518. b.

Strihánky. Duť. 332.

Střihovatý = šmikovitý, schlechtig, v geol.
Sterz. II. 829.

Strich sive juger. Eml. Urb. 254., 257.,
262.

Strik (streik), u, m., vz Stávka (3. dod.).

Stříkačka. S. na máslo, Butterspritze, ť.
Jer. S. elektrická. Vz KP. VIII. 414.

Stříknutý čepec = na bílé půdě zlaté
květy. NZ. IV. 304.

Střílenka, y, f., vz násl. Stříly.

Střilky, pl., f., žebrák, zloděj (pomáhá od
střílů), bidens tripartitus, rostl. Brt. D. 11.
500.

Stříly, střílenka, vlci noha, leonrádka, kar-
binec, lycopus europ., rostl. Brt. D. II. 504.

Stříniti se. Vz násl. Stříštiť se.

Střípiti m. třpytiti. Sev. vých. Čech. Oestr.
Mon. (Böhm.) I. 495.

Stříslo, cf. Čřieslo (3. dod.).

Stříslý = hubený. S. kráva. Záp. Mor.
Brt. D. II. 390.

Stříštit se. Řeka se stříští — chytá led,
na záp. Mor. stříní se. Val. Brt, D. II. 390.

Střítež. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 28.

Stříti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 28.,
78.

Stritnúť = střetnouti. Phľd. 1895. 629.

Střízlíček, čka, m., vz Stříž 4.

Střízvý, strsl. trêzvb. O pův. cf. Gb. II.
ml. I. 28.

3. Stříž = tříšť. Od slov. srěžb, Reif, Eis,
Treibeis. Vz Jag. Arch. XV. 480.

4. Stříž, e, m., val., střízlíeek, kokorišek:
(uh.), podplotníček (Strážn.), podplotňáček

(Ivanč.), hrdzíček (Brumov), ndtonník (St.
Hrozen.), čížíček (Mor. Ostrava), troglodytes
parvulus, pták. Brt. D. II. 496. Jiná jm. byla
již dříve uvedena. Cf. také Pałčac. ,Stříž'
uvádí již Bl. Gr. 316. — S., ostříž, ťaleo sub-
buteo, pták. Ib. 494.

Stříženec, nce, m. = ostříhaný kněz ma-
jící tonsuru. Kub. Hol. 132.

Střížka, y, f., přítok Černé a, hosp. na
Frýdecku. Věst, opav. 1894. 18.

Štrjablo = stříbro. V Gemer. Phľd. 1893.
553.

Strmák, u, m. Brzy byl z pěkného kví-
tečka jenom holý strmák (strmá lodyha bez
listu a květu). Mor. Nár. list. 1896. č. 324.
odp. feuill.

Strmen = hud. nástroj asi ze železa v po-
době střmene, na nějž hudec bil, cinkal že-
leznou jehlicí se dotýkaje jeho strun. Jir. Vz
Zbrt. Tan. 36., Ochechule (3. dod.).

Strměti. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 82.

Strmiščena, y, f. = strnisková jetelina,
Cf. Strmištěna, Brt. D. II. 390. Cf. Štrnišťák
(3. dod.).

Strmo = rychle. Nikdy! skrikla s. Hanka.
Phľd. XII. 431.

Strmohlavec, vce, m., vz Stemohlavec. —
S. = pohyblivá deska, přední nohy řezačky
spojující. Brt, D. 454.

Strmý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 82. —
S. = rychlý. Počula strmé kroky ľudí. Phľd.
XII. 432. Strmému koňovi uzdy a nie ostrôh.
Ib. 1893. 701.

Strnaď, oštarák, łepuška = četník. Ve
šviháčinč. Brt. D. II. 521.

Stručný. S. žaba = ropucha. Záp. Mor.
Brt. D. II. 330.

Strněnka, y, f. = otcova švatrová. Na
Pomoraví. Brt. D. II. 460.

Strilička, y, f. = tetička bratrancova. Val.
Brt. D. II. 460.

Štrnišťák, u, m. = strnišťový jetel po
žních na strništi narostlý. U Žleb. NZ. 111.
694. Cf. Strmiščena (3. dod.).

Strniště. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 65.