388

Strnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.

66., 79., 65.

Strnož m. trnož, s přisuto. Dšk. Jihč. I.
41.

Strnožiti. Vz Zestrnožit (3. dod.).

Strnožky = stonožky (hnisavý katarrh
v očích). Dšk. Jihč. I. 8.

Strohoul, u, strobouleček, čku, m. = starý
zákrsek, sešlý stromek. Záp. Mor. Brt. D. II.
391.

Strofický. S. útvar. List. fil. 1896. 401.

Stroj koní. Vz Brt. D. II 451.

Strojba. S. koní, Geschirr, n. NZ. III. 516.
S..svítilen. KP. VIII. 210.

Strojit s inft. Za dvě neděle zde zůstá-
vati strojíme (hodláme, se chystáme); Račte
(m. ráčíte) dokládati, že račte (m. ráčíte) dále
z Ságami strojiti. Kat. z Žer. 1.122., 16. a j. —
S. = trhati. S. trávu do koše. Dačice. Brt.
D. II. 391.

Strojivosť. Světz. 1894. 154. b.

Strojka, y, f., obec v Nitran. Phľd. XII.
553.,74.

Strojkyňa, ě, f. = strůjkyně. Phľd. 1893.
383.

Strojilo, vz Strojně. S. neco uviazať. Phľd.
1893. 310.

Strojný. S. kroj národný sa tratí. Phľd.
1892. 612.

Strojový. S. děla. Vz Ott. VIII. 248. S.
vrtání v dolech. Vz Ott. XI. 595. b.

Strojvedoucí za Strojovéda polož za Stroj-
stvo.

Stroka, y, f. = pásek. Vz Naovlaky (3.
dod.).

Strokanec, nce, m. Vz Naovlaky (3. dod.).

Strom. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 61.
O skloň. u Kroměř cf. Brt. D. L, II. 18. Kult
stromů u starých Cechů. Vz Zbrt, Pov. 37.,
40. Pověry o nich vz ib. 166. Stromy sázet
nejlépe, když jde druhá čtvrť (měsíce) dolů;
čím více dolů, tím lépe; Kvete-li s. ve
dvou čtvrtích měsíce, není ovoce stálé; Kdo
si hledí stromů, má chválu od potomků. Vck.
Val. I. 163. Strom, s kterého by kdo konal
svou potřebu, nenese sedm let ovoce. Us. NZ.
III. 343. Kto zdravé ovocné stromy vytne,
stihne ho skorá smrť. Phľd. 1894. 715. Pod
vysokými stromy malé jahody rostou; Na vy-
soké stromy rády bijou hromy (bohatí nejsou
vždy šťastni). Nár. list. 1894. č. 169. odp.
feuill.

Stroma, atu, m. = lůžko, polštářek, husté
pletivo vláken houbových. Vz Ott, XI. 689. a.

Stromeček. Vyšívání na s. v Kunovicích.
NZ. IV. 224. Zlatý s. = výslužka, kterou dává
při svatbách družička staršímu mládenci. Mor.
Nár. list. 1896. č. 210. feuill.

Stromečkování, n. = stavění stromečků.
Vánoční s. Nár. list. 1894. č. 354. feuill.

Stromek. Stromky jablek (bramborů) =
nať bramborová. Žďár. Brt. D. II. 262., 510.

Stromokaz, a, m., nosodendron, brouk.
S. svazčitý, n. fasciculare. Vz Klim. 365.

Stromoslovný, dendrologisch. Sterz. I.
662. a.

Stromovina, y, f., vz Dřevina (3. dod.).
Stromoznalecký, dendrologisch. Sterz. I.
662. a.

Stromský. S. jablka (ze stromu, ne zemní
či brambory). Kld. IV. 46. (114.).

Stronovní. S. a třmenné žíly (koňské).
NZ. III. 328.

Strontičitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Strop. Popis jeho vz v Brt. D. II. 434.
S. hornin = velmi široké rozlitiny na povrchu
zemském. Vz Ott. XI. 613. a. — S. = půda
nad světnicí. Svojanov. Čes. 1. VI. 186.

Stropnice = brliny, jimiž za stara příční
trámy ve světnici místo desek pobíjeli. Brt.
D. II. 434.

Stroska, y, f. = struska. S. kovářské.
Chod. NZ. II." 646.

Strostec, stce, m., geranium pusillum. rostl.
Phľd. 1894. 376.

Strošek, rostl. Vz Ott. VIII. 445.

Strouha. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 74.

Strouháč oprav v: strouhač (náčiní). Chod.
NZ. III. 398.

Strouhanice, e, f. = buchta ze strouha-
ných zemáků. Zábř. Brt, D. II. 482.

Strouhati. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I.
76. Žene kúru strúhať. Phľd. 1896. 460. Uči-
tel strúha (řeže) perá z husacích bŕk. Phľd.
1896. 625.

Stroumati se = ostýchati se. Han. Brt.
D. II. 391.

Strován, a, m.= stravovatel. Slov. Kal.
S. 171.

Strovník, a, m = strávník. Slov. Kal.
S. 171.

Strožêna, y, f. = ostružina. Vyškov. Brt.
D. II. 391.

Strpať = trpěti, trnouti. Slov. Ten střpa,
tento sa smeje, Pastr. L. 88. S. od strachu.
Phľd. 1895. 611. Zuby mu stŕply. Phľd. 1894.
377.

Strsť = srsť, t přisuto. Koně stejné strsti.
Lék. B. 37. a. — Gb. H. ml. I. 395.

Stručina, y, f. = pazúrky, ledenec, lotus
corniculatus, rostl. Brt. D. II. 504.

Struh m. pstruh. Gb. H. ml. I. 421., Dšk.
Jihč. I. 23.

Struhalka. Vyšívání na s. V Kunovicích.
NZ. IV. 230.

Struhař, e, m. = strhar (3. dod.).

Struháre, území v Novohrad. na Slov.
Phľd. XII. 553.

Struhavka, y, f. = běhavka. Laš., val.
Brt, D. II. 490.

Struhovací. S. lopata. Hrš. Nách. I. 432.

Struhový. S. potúček. XVI. stol. Mtc.
1895. 277. Cf. Strouha.

Struk, u, m., šlíž, mužský úd plodicí. Slov.
Mtc. XVIII. 214.

Struka, y, f. = luska. Zďár. Brt. D. L
510.

Strukovina, y, f. = luskovina (hrách,
čočka a p.). Všetky druhy obilia a s-ny. Phľd.
1893. 390.

Struna. Dotial strunu naťahujú, kým ne-
pukne. Slov. Nov. Př. 266. Natáhnu s ním
jiné struny (jinak s ním zatočím). Us. Ib. 608.
Hádanka o struně. Vz NZ. III. 36. — S. S-ny
= putiny n. dráty, jimiž jsou rožence při-
vázány k bránce. Záp. Mor. Brt. D. II. 452. —
S. = kružce (kolovratu). Vz Brt. D. II. 456.

Strunkový. S. zlatý čepec. Wtr. Krj. I.
383. S. zlatohlav. Arch. XIV. 314.