389

Strupaňa, é, f. = sukně. Val. Bit, D. II.
464.

Struskovací, Ansiede-. S. zkouška, střep.
Sterz. I. 207.

Stružky, vz Súkance (3. dod.).

Strýčený. Zabil mi bratra s-lio. Arch.
XIII. 234.

Strýčný. S. brat = bratranec. Phľd. XII.
560. a j.

Strych. Každý střez měl dva s-chy. Ev.
víd. 45. Joh. 2. 6.

Strýk, a, m. = strýc. Val. Brt. D. II. 460.

Strýma, y, f., jm. kraví. Us. NZ. III. 8.

Strýna. Umre-li s., bude iná, umre strýc,
nemáš nic. Phľd. 1898. 699. — S. = každá
hospodyně v dědině. Val. Brt. D. II. 460. Cf.
Teta, Tetička.

Strynka, y, f. = prabába. Strážn. Brt.
D. II. 460.

Strzub = jesle. NZ. III. 198.

Stržeň m. střen. Lact. 102. Vz Gb. H.
ml. I. 349. — S. = dubová dračka. Cf. násl.
Stržňový.

Stržiti = koupiti. Bakalář stržil od Ko-
láře 24 dřeva za 70 gr. míš. 1540. Ned. Zá-
bran. 33.

Stržllický, vz Shonlivý (3. dod.).

Stržňový. S. plot = z dubových draček.
Val. Brt, D. II. 439.

Stučka, y, m. = churavec. Brušp. Me-
dikova. Cf. Stukať.

Stud. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 7(5.
Stud dvořeními nekrmí. Nov. Př. 123.

Studánka. Kult s-nek u starých Čechů.
Vz Zbrt, Pov. 37. — S. = hospoda. U s-ky
se zastaviti neškodívá poutníkovi (tomu, kdo
jde mimo). Šml. VII. 168.

Studeněti. 1418. Mš. (z Florian, ruk.).

Studeníce = zimnice. Ev. seit. 39. Joh.

4. 52.

Studeno. Kouřiti na s. (z nezapálené
dýmky). Nár. list. 1894. č. 74. feuill.

Studenokrvý živok. Ztk. 59. (3. vyd.).

Student. 8-ti vypovídají se z Nezamyslic
přes Neznášov do Mysletic. NZ. III. 230.

Studený; studen, a, o. List. fil. 1895. 301.
O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 76. Až je s.
od peňazí (má jich mnoho). Phľd. 1894. 316. —

5. = umrlý. Úž je s. Phľd. 1894. 372.
Studiti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. L 76.
Studna. Zamknuté je a klíč v studni. Slov.

Nov. Př. 627.

Studne, míst, jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

Studnicný. S. jablka. NZ. V. 586.

Studník, u, m., trať .na Frýdecku. Věst.
op. 1894. č. 18.

Stuha, y, f. = kšanda. 1606. Wtr. Krj. L
575.

Stuha, y, f. = stoh. S. obilí. Záp. Mor.
Brt. D. II. 391.

Stuhárna, y, f., Bandfabrik, f. Sterz. I.
386.

Stuhlovat dačo = na široko a krabato
žiť. Myjava. Phľd. 1895. 445.

Stuchlík, vz Nuzník (3. dod.).

Stllkala, vz Ustukaný (3. dod.).

Stůl. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 78. S.
k umývání nádobí, Aufwaschtisch, m. Jeř. S.
chodský, jak si ho váži). Vz NZ. III. 13. Na
s. nemá nikdo sedat, poněvadž bývá na něm

chléb. Čes. 1. V. 232. — S., druh vrcholu.
Ott. XI. 645.

Stulany, děd. v Šariši. Phľd. 1895.

Stularství, n., vz Šturárství. Věst. op.

1894. 17.

Stulička, vz Słunečko (3. dod.).

Stulipyšťok. Zasaď si s. (trp). Cf. Ča-
kanka, Mlčanka. Phľd. 1893. 700.

Stůlířský = stolařský. S. robota. 1723.
Pras. Řem. 49.

Stulkať, zdrobnělé túliť = přitulovati se.
Slov. Kal. S. 171.

Stulkvit, u, m. Nemáš v zahrádce s-tu,
mívej aspoň jazyk za zuby. Bl. Gr. 295. Cf.
Stulkvik.

Stuňa = stěna ? Nemôžem za stuňu sko-
čiť (keď někdo za nečo nemôže). Phľd. 1894.
744.

Stunce = studnice. Domžl. NZ. I.V. 494.,
Dšk. Jihč. I. 16.

Stunkati. Dítě už stunká. U Žleb a j.
NZ. II. 616.

Stupäj = chodidlo. Aby ho všade i na
hrdle, i v kolenách i v stupäjách hrialo. Phľd.

1895. 412., 414.

Stupati = zdupati. Travička stupaná.
Koni stupachu vrahy. Seyk. Ruk. 801.

Stúpečllý. Poněvadž přirozených přátel
ta poslední paní s-čná nemá. Půh. III. 482.

Stupě je noh mých. Bibl. V tábor, bibli:
šlépěje.

Stupeň hory, Lamlstufe, f. Cf. Ott. XL 645.

Stupice, vz Slupice (3. dod.), List, lil.
1-S96. 156.

Stupiště, ě, n., Einstieg, m. Sterz. I. 479.

Stupka, y, f. = šprysel. Už je na ostatnej
(poslední) stupko (brzo umře).

2. Stupka. Bylo by dosti, aby nercili kněz,
ale s. nejaký autorem jí (knihy) byl. 1615.
Wtr. Živ. c. I. 270.

Stupkový tanec, vz Tanec slov. (3. dod.).

Stupkyně = nevěstka. Cejchovaná s. Wtr.
St, nov. 176.

Stupně, ého, n. = vstupné. Na Klat. Čeru.
Př. 86.

Stupně, stráň a les na Frýdecku. Věst.
op. 1894. č. 18.

Stupni. S. kolo (v stoupě). XVIII.. st. NZ.
IV. 103.

Stupňování samohlásek jest změna pouze
hláskoslovná a nikoli dynamická, jak se posud
myslí. Gb. H. ml. I. 68., 69.

Stupňovec, vce, m., drahokam. Vz Ott.
VII. 912.

Stupy = nástroje k připravování lnu a
konopí. V Liptově. Phľd. 1894. 85,

Sturenej m. studený, d v r. Šb. D.. 46.

Sturněný = dychtivý. Brt. D. II. 404.
Cf. Turnit sa.

Stúrovčina, y, f., řeč Stúrova, Vz Phľd.
1894. 258. nn.

Štval = stôl. V Revúce. Phľd. 1893. 554.

Stvárati = robiti, činiti. Co stváraš?
Phľd. XII. 548. (241., 422.). — Stvářati iter.
slovesa stvořiti a znamená: tropiti, dováděti,
dělati rámus. Brt.

Stvora, y, f. = ženská (při podivení-se,
politování). Slov. Zátur.

Stvorně. Svědčil-li jsem nostvorně. Um.
R. 80. a. (List. lil. 1895. 114.).