390

Stvorný. Velmě stvorným rozomem věřiete
v tu při. Chč. Mik. 426.

Stvrzené. Aby pevněji a stvrzeněji u pod-
danosti byli. XVI. stol. Čel. Pr. m. L 328.

Stýčení, n., Gestände, n. Ptrl. 14.

Styčka, y, f. = parátko. Slov. Kal. S. 169.

Stydatč, Jen negativně: nestydatě. St. N.
105.

Stydce. Mluvíš s. bez nuzné potřeby. Bl.
Gr. 223.

Styděti se jak: z míry. Vrch. Rol. XXXV.
203.

Stydkostehenní. S. rýha. Hlav. Obrz. 16.

Stydliváček, čku, m. = etiketní sousto,
které se z pokrmu nechává na talíři (u Franc).
Nár. list, 1893. č. 303. feuill.

Stydnouti. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I
76.

Styk, u, m. = otká. Slov. Kal. S. 169.

Styl, u, m. = mladé rákosí. NZ. II. 603.

Stýla = stelivo a palivo, z olšových a bře-
zových křovin. U Brlohu. Čes. 1. V. 328.

Stýřeti. Ty fasuňky že by byly stýřely.
Kat. z Žer. II. 312.

Styří = štyry. V Brněn, a Kunštát. Brt.
D. II. 173., 288. (skloňov.).

Stýřiti = zmíceti. S. šat. Kotk. 82.

Stýskal. Vejskal přeskočí vždycky Stej-
skala. Šml. VII. 150.

Stýskavý, Klage-. S. dopis. Světz. 1893.
510. b.

Stzě, strč. = stezka. Ze stigá. Gb. H. ml.

I. 455. (178., 314., 394.).

Subakutně. Ta nemoc vyvíjí se s. Schb.
Nád. 47.

Subakutiií. S. iritis. Čes. lék. 1888. 51.
(Dhn.).

Súbesedllík, a, m. = soubesedník. Phľd.
XII. 169., XIV. 361.

Subjektoobjekt, u, m. Vz Krejč. Psych.
10.

Subkontráoktava, y, f., vz Dvojkontra-
oktava (3. dod.).

Subpřevora, y, f., Subpriorin. Sdl. Louň. 7.

Substantivum. S. verbalia (v -ání) mají
slabiku předposlední někdy krátkou, někdy
dlouhou. Vz Gb. H. ml. I. 604.

Substitualní. S. forma. Vz Ott. IX. 370. B.

Substituent. Vstnk. III. 249.

Substyk, a, m. = substitut. Laš. Brt. D.

II. 518.

Subunáč, e, m. = subunák. Wtr. Živ. c.
I. 234., 569., Wtr. St. nov. 170.

Succentor. 1543. Kutn. šk. 6.

Súci. Kto dokázal sa Byť nesúcim (ne-
schopným, nedostatečným); Hornější kraje ne-
trpěly v toľkej miere, ku väčším bitvám menej
súci. Phľd. XII. 315., 73.

Súcosť. Tak zvaná s. do sveta. Phľd. 1894.
410.

Súca, e, f., území a potok v Trenčan. Phľd.
XII. 74., 553.

Sučisko, a, n. = veliký n. nehezký a) suk,
b) uzel. Nár. list. 1896. č. 100., 239.

Súčtovatelný, verrechenbar. Sterz. 1.130.

Sud. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 47.

Sudanka, plž mořský. Cf. Ott. VII. 786.

Súdec = malý sud. Arch. XIV. 155.

Suden, sudno. S. v chodských síních stával

na lavici u dveří. NZ. II. 649. (III. 16., Ott,
VIII. 8. a.).

Súdenica, e, f. = žena, která pred sobá-
šem zemřela. Phľd. 1894. 195.

Sudí. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -a. 41.

Sndič = kdo se rád soudí. NZ. IV. 341.,
Čes. 1. V. 30.

Sudík, u, m. = surdík. Brt. D. II. 391.

Sudisko, a, n. = veliký n. nehezký sud.
Phľd. 1896. 131.

Sudit v III. 752. oprav v: súdit. — S. =
klíti, hubovati. Brušp. Hledíková.

Sudkyne, ě, f., llichterin, f. Krs. Moor. 10.

Sudlice = každé dřevo, na němž vztyčen
nůž (ten byl všelijaký: s. špičatá s úzkým
dlouhým mečíkem po obou stranách brouše-
ným, někdy velmi tenkým o špici velmi ostré;
bodná zbraů). Cť. Partisana (sudlice s ušima),
Kopí s hákem, Halapartna, Wtr. Krj. I. 276.,
l)ob. Dur. 90. Za Bl. se jí již neužívalo. Bl.
Gr. 185.

Sudlíkovitý n. ostnosrstý pes. Exc. z vý-
stavy.

Súdné, ého, n. = poplatek poddaných.
Arch. XIV. 375., 378.

Sudník, u, m. = police, dolejší čásť na
hrnce, hořejší na talíře. V Plzeň. NZ. IV. 10.

Sudno, a, n., vz Suden (3. dod).

Súdllý; súden, dna, o. List. fil. 1895. 301.

Súdobnictvo, a, n. = soudcovství. Phľd.

1893. 378.

3. Sudovati. S. obilí = hrsti žita ve sto-
dole o sud otloukati, aby zrno se neporušilo
a k setí dobré bylo. Horní Pojizeří. Vz NZ.
IV. 398.

Súhraď, f. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 26.

Such, u, m. = suchý strom. Han. Brt. D.
II. 391.

Suchá, é, f., ves v Gemer. Phľd. 1894.
120. — S. = trať na Frýdecku. Věst, op.

1894. 18.

Suchák, a, m., z něm. suchen = lovec ryb,
honil a vytahoval ryby na břeh. XVIII. stol.
NZ. IV. Í02.

Suchánek. Pan S. z Chudobic (o vychrt-
lém hrdopýšku). Čern. Pr. 21.

Suchnouti. Keď som si šuchol tvár (oma-
kal). Phľd. XII. 206.

Sucho. Prach naň držel si vždy v suchu
(byl naň vždy připraven). Šml. VIII. 225. Na
sucho obstáti (zle pochoditi). Phľd. 1894. 517.
Tažení za sucha = štos.ování (mučení). Hrš.
Nách. I. 311. Přemlelo se mu to na sucho
(selhalo mu). Slov. Nov. Př. 630.

Suchokeř, kře, m., Dürrbusch, m. Sterz.
I. 731.

Sucholez, luštinatá rostl. Vz Ott. VII.381.
Suchomázdřitý. S. špička (listu atd.).
Čl. L. Jos. 38.

Suchomel' = hubený. Jicko. Brt. D. II. 391.

Suchopád, a, m., os. jm. Kbrl. Dmžl. 22.

Suchoplavec. S-vci = kteří jezdí za od-
letěvším balonem, aby jej po jeho pádu na
zem domů odvezli. Us.

Suchopýr, eriophorum. Cf. Ott. VIII. 714. b.

Súchota = souchotiny. Léčení súchot, vz
Mtc. 1894. 108.

Suchotázavě. S-ve hľadel na ženu. Phľd.

1895. 595.