392

Bibl. XV. stol. List. fil. 1896. 90. S. v Rkk.
Vz List. fil. 1896. 350.

Súporný, vz Súpurlivý (3. doď.).

Supplikačka = prosba. Vakacia som trá-
vieval po s-kách. Phľd. XII. 289., Phľd. 1895.
85.

Supplikant. 8-ti vypovídají se z Prosenic
přes Nadějkov do Obdrže. NZ. III. 230.

Súpurlivý = urputný, súporný. Brt. D.
II. 391.

Súra. Prišiel mi v súre na um asi osem-
ročný hriech. Phľd. XII. 199. (XIII. 333.).

Suřanka, vz Samolístek (3. dod.). Léčení
jí na Val. Vz Vck. Val. I. 158.

SurBič, míst. jm. v Nitransku. Phľd. XII.
74., 553.

Surdík, výklenek nad pecí dvířkami za-
vřený. Brt. D. II. 435. Cf. Curdík (3. dod.).

Súriť = strkati. Ist nechcejúci boli súreni.
Phľd. 1896. 20. Ona tiež súrila den svadby
(urgebat, urvchlovala, naň doléhala). Ib. 1896.
633.

Surkot, u, m. S. mnišský = svrchní sukně.
Wtr. Živ. c. II. 782.

Surma = křik. Poplach a s. pomohly jim
na nohy. Phľd. 1895. 130.

Surmista, y, m., pl. -sté = kdo hraje na
surmu. Mus. 1894. 211.

Súrne = naléhavě, pilně. Raz bolo mu s.
potrebno videť sa s oddanicou. Phľd. 1896. 633.

Surný = naléhavý, pilný. S. práce. Phľd.
1893. 152., 645., 1894. 93., 550., 1895. 196.

Surovitka (val.), y, f., syrůvka, serůvka,
suruovka (Březová), syropka (Dačice), aga-
ricus lactifluus, houba. Brt. D. II. 511.

Slirovizeň, zně, f. = sychravý čas, syrové
dříví (val.). Brt. D. II. 391.

Suruovka, y, f., vz Surovitka (3. dod.).

Susáček, čku, m., vz Súsek. Phľd. XII. 645.

Sušák. Phľd. XII. 645.

Siisek. Ten súsek spadl všecek odmrtí na
pána. Věst. op. 1892. 45. V súsekoch ľudia
držia obilie. Phľd. 1896. 252. Cf. násl. Sú-
sok. — S. = police na nádobí (uh.). Brt. D.
II. 436.

Suset, a, m. = soused. V Gemer. Phľd.
1893. 557.

Suslati = šušlati, lispeln. Kotk. 79.

Súsok, sku, m. = perna v stodole. Slov.
Kal. S. 172.

Suš, e, f. = sušené ovoce. Laš. Brt. D. II.
482., 477.

Súš = voština bez medu. Mtc. 1895. 347.

Sušany, dědina v Gemer. Phľd. 1894. 126.

Sušení, n. = suché listí. Líhaj na s. Slov.
Ces. L V. 424.

Sušený. S. křížaly = pečinky; pečky (laš.);
krajanky (vých. Mor.); suchá hłoza, sušené
ovoce vůbec (Brod) = suš (laš.). Brt. D. II.
482.

Sušidlo, a, n. S. olejových barev, u laků,
Siccativ. Sterz. II. 926.

Suškarový. S. silice,Terpentinöl. Am. Orb.
23.

Suť. S. pouští, hor (ssutiny). Mus. 1893.
496. S. písková. Mtc. 1895. 130.

Sutana, vz Kápě (3. dod.).

Súti lactare, chybne m. ssáti (v 2. dod.).

Sůva, y, f., jm. slepičí. Tkč.

Súveriť. Cf. Odškriačiť (3. dod.).

Suvka, y, f. = spodní cícha. Jevíčko. Brt.
D. II. 391.

SV, s přisuto: na svrch. Dšk. Jihč. I. 41.
Z sv v o d suto: sjetský. Dšk. Jihč. I. 26.

Svábiti. (Chtějí) s. na schýlené hlavy jeho
pohled. Čch. Otr. 30.

Svacenec = svěcenec. Až do XVI. stol.
Gb. H. ml. I. 116.

Svacenie = svěcení. Až do XVI. stol.
Gb. H. ml. I.116.

Svacenina = svěcenina. Až do XVI. st.
Gb. H. ml. I. 116.

Svačený = svěcený. St., Chč. Ben., Otc.
a j. Až do XVI. stol. Gb. H. ml. I. 116.

Svačině. Na tom voze zlatá skříně, v niež
léžéše jich s. AlxV. 1219. Dle Kroka 1892.
400. = posvátná věc, oheň (ignis, quem Per-
sae sacrum vocabant).

Sváčelna z: svláčelna. Lact. B. VIL b.
(List. fil. 1893. 466.).

Svačina, ku př. s. literatů = pitka. Wtr.
Živ. c. II. 967.

Svačínati = svačiti. Žďár. Brt. D. II.
263., 391.

Svačinový. S. čas (kdy se svačí). Štč. Kon.
148.

Svaďať = tlachati. Záp. Mor. Brt. D. II.
392

Svadba. Cf. Dob. Dur. 305., Svatba.

Svadební táta, vz Tchán. S. máma, vz
Tchyně.

Svadnouti. O tvarech cf. Gb. II. ml. I.
54. Hořem s. Hrad. 144. b.

Svadobník, a, m. = svatebník. Čes. 1. V.
244.

Svajdlena, y, f. = švadlena. Val. Brt.
D. II. 65.

S valník, u, m. = hlavěnka, hlavuška,
černohlávek, prunella, rostl. Brt. D. II. 506. —
S., vz Stračí (3. dod.).

Svalohybný. S. čiv. Vstnk. II. 507.

Svalosmysl. Krejč. Psych 31., 58.

Svár. S. příměří a klidu nerad přeje. Vrch.
Rol. XXIII.-XXIX. 89.

Svarbí. Stará s. na záp. Mor. = stará
svatka; na Jihlavsku = kmotra. Brt. D. II.
461.

Svarový. Med s. = ze sváry, ze sladké
šťávy vycházející z listů hlavně za chladných
nocí po teplých dnech. Takový med jest ostrý
a včelám nezdravý. CT. Tkč.

Svašek, ška, m., vz Svatoslav.

Svatba. Bude svadba, za deň, za dva —
a bieda na veky. Slov. Nov. Př. 390. Zvaní na
svatbu. Vz Vykl. Svat. 15. Přípravy k svatbě;
v předvečer svatební. Vz Vykl. Svat. 20. —
S. v okolí Chrasti v Chrudim. Vz NZ. III.
484. nu., 103. nn. — S. v Plzeňsku. Vz Škar.
1.—44. — Mor. s. od Fr. Bartoše. V Praze
1892. — S. v národě českoslovan. Vyd. B. M.
Kukla. V Olom. 1890. Vyd. čtvrté. (Je to
vlastně popis svatby mor.). — Valašská s.
Vyd. M. Václavek. V Telči. 1892. — Česká
s. Popis. F. V. Vykoukal. V Praze asi r. 1894.
S. na Smíchovsku. Vz Čes. 1. V. 58. im. S.
na Slov. Vz Phľd. 1895. 518. nn., 449. nn. —
Pověry k s. se táhnoucí vz v Zbrt. Pov. 167.
O s. cf. také článek v Oestr. Mon. (Böhm.).
I. 453. nn., NZ. V. 581. (liter.). Na pohrebe
še nešmej a na svadzbe neplač. Šariš. Phľd.