397

S., místy na Mor.: boudníček, lesní kanárek,
phylloscopus sibilator. Vz Mtc. 1893. 304. —
S., míst. jm. v Gemer. Phľd. 1894. 61.

Sykločistec, rostl. Ms. Mb. 122. p. 71.
(List. fil. 1892. 255.).

Sýkora. O pův. cf. Krok 1893. 55. Pol.
sikora, s jest měkké, tedy by se mělo psáti
síkora. Kots. 159. Vz Parukářka, Mlynářík
(3. dod.). — S. = desetník. Ve šviháčině.
Brt. D. II. 520.

Sykyta, y, m., vz Zikmund (3. dod.).

Symbiosa, y, f., z řec. S. hub = organi-
cké spojení hub s jinými rostlinami ke vzá-
jemné výměně látek vyživovacích. Vz Ott.
XI. 692. b.

Symfoni-on, a, n., řec. = samohrací hu-
dební nástroj. Vilím. Ceuník.

Sympathetický. Hodiny elektrické s-cké.
Vz Ott. XI. 437. b.

Sympodialní. S. spolek těchto jednot tvoří
prýt. Čl. L. Jos. 23.

Sympodi-um, a, n. S. článků osních. Čl.
L. Jos. 20.

Syn. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 18. O syne.
GR. Nov. 104. 19. — Kúpil jsem dvě vědře
syuuov (ryb). Arch. XIV. 57.

Synci = hoši, laš. Jinde se tohoto slova
užívá jen v sing, synek. Brt. D.. I. 458.

Syndetik-on, a, n., řec. = maz k slepo-
vání nábytku, skla, papíru, kostí, porculánu
atd. Us.

Synecholický. S. hledisko. Vstnk. II. 282.,
371.

Synchronní či soudobý. S. pohyb, KP.
VIII. 106 , pohon proudů (elektr.) střídavých.
Ib. 392.

Synizese, řec. = splynutí dvou samohlásek
v jednu: dou-fati, m. do-u-fati, laje z lavice.
Někdy se souhláska mezi dvěma samohláskami
jsoucí vypouští: přisau z přísahu (přisahám).
Slabika jí vzniklá je zpravidla dlouhá. S. ve
verších. Vz Gb. H. ml. I. 565., 567.

Synkope, y, f., řec. S. vynímá prostředek
ze slov: žádný m. žádaný, přide m. přijde.
Bl. Gr. 267.

Synkinetický. S. chvění (souchvění). Vz
Krejč. Psych. 32.

Synonymum. Vz Bl. Gr. 330. nn.

Synovství. S. boží. Chč. S. 12d.

Sypačka, y, f. = opálka, ze které se
v maštali do hrantu sype. Brt. D. II. 356.

Sypání = špýchar. Slez. XZ. III. 199.

Sypanice = osýpky. Phľd. XII. 131. —
S. (chalupa), vz Tlučénka (3. dod.).

Sypaný. S. výměnek = obilní, ne peněžní.
U Zieh. NZ. II. 615.

Sypáreň = sýpka. Phľd. 1892. 202., 1894.
309.

Sypati. O pův. a o tvarech cf. Gb. H. ml.

I. 75., 126., 127. Sype řeči jako z rukávu.
Nov. Př. 609.

Sypavý. Vz Nádcha (3. dod.).

Sýpek. Cf. Sobek (3. dod.).

Sypka, y, f. = sypovina, látka na spodní
cíchu. Brt. D. 392. — S. Sypky = sutky,
přesýpací hodiny píseční. Vz Ott. XI. 438. b.

Syplý hlas = sýpavý. Phľd. 1895. 207.

Sýpnout. Ani nesýp = nedechl. Zábř.
Brt D. II. 392.

Sypovina, y, f., vz Sypka (3. dod.)

Sýr.. Proč s. strouhají? Protože jej nemo-
hou škubati, nemať peří. NZ. III. 35. Malá
hrudka, ale samý sýr. Slov. Nov. Př. 523.

Syráčí, vz Slezový (3. dod.).

Syreneie = syráčí (3. dod.). Phľd. XII.
565.

Syrgoč, e, m., potok na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 18.

Syřiště. Staré slovo. Cf. Dob. Dur. 305.

Syronoč, vrch ve Spišsku Phľd. XII. 552.

Syropka, y, f., vz Surovitka (3. dod.).

Syrovátka. 1440. List. fil. 1893. 392. Kdo
se opálil na kaši, dmycha i na syrovátku.
Slez. Nov. Př. 198. — studánka u Zvo-
leňovse. NZ. V. 543

Syrovět = stávati se syrovým, rozpusti-
lým. Brt. D. II. 392.

Syrový. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 86. So
suchým i surové zhoří. Phľd. 1893. 567.

Syrup, z střlat. siropus. Čern. Př. 62.

Sysel. Je jako s. (opatrný; spořivý); Bojí
se o peníze jako s. o zrní. Nár. list. 1894.
č 155. odp. feuill.

Systolický. S. šelest srdeční. Vstnk. III.
416., 469.

Sytno. Divy tají S. na svém lůně (S. má
v Hontě pověst našeho Blaníku). Pokr. Mrt.
z. 13. — S. = peklo. Ib. 90.

Sytý, z germ. sôtha, nněm. satt. Gb. H.
ml. I. 394. — čeho. (Srdce) nemóž syto býti
zbožie nebo jiných věcí. Chč. m. s. III. 112.
Byla víc bita, než chleba syta. Čejč. Hledík. —
čím: pastvou. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 280. —
S. = plný. S. stůl. Chč. (Vlč. Lit. 175.).

Syviočka, y, f. = kapalka, voda, jež od-
kapuje při lisování či tužení tvarohu. Slez.
NZ. IV. 445.

Syzygi-um, a, n., řec. = spojení dvou
jedinců. Cf. Hlav. Obrz. 8.

SZ mění se dial. vjz: pros za nás — proj
za nás, přes zimu — přej zimu. Doudl. a
laš. Kts. 18., Brt, D. I. 108. — Gb. H. ml. I.
480.

Szořiti. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 80.

Sžádati. Zlíbila duše má žádati spravedl-
nosti. Ž. wit, Ps. CXVIII. 20. V Ž. gloss.: ob-
líbila; v Z. klem. sžádala duše má. Vondrák's
Spuren. 33.

Sžéci. O tvarech. Vz Gb. H. ml. I. 181.