398

S praslovanské. Vz Gb. II. ml. I. 318. —
Š se psalo: f, s: fidlo, olfe, zbudes; z (zřídka):
rozkozne; ff: kaffel; ss: ssezt; ľs: mafs; sľ:
sfat; fz: wafze; fsch: slifsehtc; ssch: zrus-
scheno; sff: sfftit; ,ff bohatec jiedaffe. V Hu-
sovč pravopise: f, š, z toho uděláno: f, .v;
novoč., š od r. 1820. Vz Gb. H. ml. I. 510. im.
Cf. Mus. 1896. 356. — Místo š psáno bývá
v Háj. Herb. ž: mnižský. Háj. Herb. 128. b. —
Za š (dnešní s) míváme v češt. š. V dial.:
šahati, šedý (strsl. sedyj), Ceši m. Češi, v líše
m. liesě. O tomto prechodu .v v š vz Listy
fil. 1893. 405. im. — S před následující sy-
kavkou mění se na Mor. všude v j: Dej si
pro jpeníze z: jdeš, des si p p. Brt. D. II.
279. Cf. šš, šs, «5 a Gb. H. ml. I. 511. nn.—
Š stává msto s na Slov.: museli, sebe, do
sveta atd. Cf. Pastr. L. 135. — S místo č na
Slov.: šekal m. čekal, lavišku m. lavičku,
vkrošil m. vkročil, v Gemer., šľevek m. člo-
vek, na Píle, chlapšoch, v Ratkovsku. Pastr.
L. 144., Phľd. 1893. 372., 374. - 8 změněno
a) v s: brslen proti mor. bršlen, b) v /•;
V dial. oŕklivý; c) v ch a to šč v chč v dial :
chčestí; šv v chv: chvástati v. švastati, žva-
stati. Vz Gb. H. ml. I. 513. S mění se
v č: čamrda, čachr, čuba (vz konec článku),
Gb. H. ml. L 513., čampanské (Zábř.), 1M.
I). II. 130.; ve skupinách: 1. bš: slabčí, Gb.
H. ml. I. 513; 2. čš; věččí m. věčší, ib.;

8. dš: nadčen m. nadšen, ib.; 4. nš: inčí,
menčí m. inší, menší (Žďár), Brt. I). II. 250.;
5. pš: lepčí m. lepší, Kots. 14., Gb. II. ml.
I. 513., Háj. Herb. 92. b., u Tišnova, Brt.
D. II. 187.; 6) ši: člapet m. šlapot, Chod.,
Gb. H. ml. I. 513., člapa m. šlapa, v Olom. a
Prostej., Brt. D. II. 70.; 7. šn: čnek m. šnek,
Brt. D. II. 113.; 8. šp: čpaček m. špaček,
čpunt m. špunt (dial.), Gb. H. ml. I. 513.;

9. št: počta, Gb. H. ml I. 513.; tš: rúcho
zvetčalo m. zvetšalo, ib., větčí, Háj. Herb. 6.
b. Yz tyto skupiny. Naopak se změnilo č v š
ve skup. čp: spavosť, špění m. čpavosť, čpění.
Háj. llerb. 147. b., 142. b. — V jihozápad.
Čech. střídá se .v s s a mění se v: ř, j, ž, c,
ch. Vz Dšk. Jihč. L 43.-44. Změny jeho
v chromečském podřečí vz List. fil. 1894.
97. — Š cizí zůstává: šafář, šum; někdy se
mění v č: čabraka, čuba; ve slovech franc.
v z: brožura, branže, manžety. Gb. II. ml. I.
514. — Š se přisouvá v škr ni. kr: škraboška
proti staršímu kraboška, škřída ni. křída, Us.,
ščmýra m. čmýra. Gb. H. ml. I. 514. Škře-
mení. Háj. Herb. 90. b. Ščermák. Zábř. Brt,
D. II. 130. Cf. Dšk. Jihč. 1. 43.-44. — Š. se
odsouvá: kapléř m. škapléř. Gb. II. ml. I.
514. Rynčák m. rynščák. Brt. D. II. 250. Cf.
Dšk. Jihč. 1. 43.-44.

Šabalka, y, f. = vězení. Han. Brt. D. II.
392. Cf. Šahala,

Šábati = šámati, Kotk. 82.

Šabla, y, f. = leluja, lalija, haleluja,fialový

koreň, kokoti peří (od podoby květů), iris gor-
manica, rostl. Vz Brt. D. II. 504.

Šabřiti = šukati, Třešť. Brt. D. II. 392.

Šacovník, a, m. kdo cenu masa ustano-
voval (dohlídač). 1633. Věst. op. 1894. 16.,
Pras. Rem. 43.

Sadiaľ = všude, v odpadlo. Slov. Pastr.
L. 149.

Šafář. O š. v XIV.— XVI. stol. vz Mus.
1893. 335. v. 14. a 433., Muč. Zás. 7., 8.

Šafařík. Die Literatur zum hundertjähri-
gen Juhilaeum P. J. Šafaříks. Vz Jag. Arch.
1896. 557. nu.

Šafářiť s čím = hospodařiti. Phľd. 1895.
80.

Šafářství svátosti — posluhování svátostmi.
XVI. stol. Wtr. Živ. c. I. 484.

Šafle = střež, z něm. Schaff. Phľd. 1896.
309.

Šafranník. Phľd. 1891 123.

Šagá = šak já. Brt. D. II. 392.

Šagu = šak ju. Brt. D.. II. 392.

Šach, a, m. = Šalomoun n. a to spíše
Šavel. Kbrl. Sp. 8.

Šachor, u, m., vz předcház. šachorina, —
Š. = rohožka z rákosí na pokrývání vozů.
Val. Brt. D. II. 392.

Šachořina, y, í. = palach, palaší, šáchor,
šáší, phragmites communis. Brt. D. II. 506.

Šáchorka, y, f. = láhov rákosím nebo
štípaným proutím opletená. Val. Brt. D. II.
392.

Šachování, n. = merhování, užívání mer-
hovaného obleku. Wtr. Krj. I. 302.

Šachtový. Š. bednění, wasserdicliter
Schachtausbau. Ott. XI. 600. b.

Šajarka, y, f., potok a cesta na Frýdecku.
Vz Věst. op. 1894. 18.

Šajd, u, m. = šejd, Ty vždycky šajdy
strojíš. Arch. XIII. 278.

Šajdati. NZ. II. 614.

Šajka pisárov. Phľd. 1896. 483.

Šajo, vz Šaľo (3. dod.).

Šajov, a, m., řeka v Gemer. Phľd. XII.
552.

Šajtovný = šikovný. To je š-né k tomu.
Han. Brt. D. II. 392.

Šál = koflík. XVI. stol. Mus. 1893. 49.
Ze sem puojčil stříbra picího tří šaluov stří-
brných a tří lžic. Pub. IV. 410.

Šala, y, f., obec v Nitran. Phľd. XII. 552.,
74. — Š., cf. Střeb (3. dod.).

Šalamún a Šalomún. Vz Stejnění, Gb. H.
ml. I. 286.

Šalamoimův. Přihnul si trochu ze Š-novy
flašky (zdrobet zmoudřel). Šml. VIII. 4.