399

Šalanda = hospoda. Ve šviháčině. Brt.
D. II. 520.

Šalandář, e, m. = hospodský. Ve švihá-
čině. Brt. D. II. 520.

Šalapsa, Šalapča, území v Zemplín. Phľd.
XII. 552.

Šalát, u, m. = salát. Brt. D. II. 107. Cf.
Šalátik.

Šalbiar, a, m. = šalbaľ. Slov. Kal. S. 174.

Šalíř = lebka, přílbice kulatá, Schallern.
XVI. stol. Wtr. Krj. I. 235., 595.

Šalko, a, m. = Šavel. Phľd. XII. 178.

Šalkova, y, f., m f st. im. na Slov. Phľd. XII.
178.

Šálkovitě. Š. se rozprostírati. Schb. Nád.
29.

Šálkovitý. Š. odclilípení sítnice. Schb.
Nád. 30.

Šalmie, e, 1, vz Šalamaje.

Šaľo, a, m. = šílenec. Synonyma: šajo,
šašo, jašo, pochabel. Ten šaľo šialený. Phľd.
1894. 491.

Šalokátry. Slnko dralo sa š-trami. Phľd.
1896. 29.
Šalomoun. Odvozeniny vz v Kotk. 32.

Šalosť, i, i. = šelmorství. Keď deti š-sti
vyčíňajú (tropí). Phľd. 1893. 726.

Šalouch. Dělá šalóche = je pyšný. Dělá
so (si) z něho chalóche = blázny, šoufky.
Te šalócbo = blázínku (kdo se dal obala-
mutiti)! Záp. Mor. Brt. D. II. 393.

Šaltuch. Vz Hyta (3. dod.).

Šalvěj polská (planá). 1440. Mus. Hl. 1S94.
263.

Šámati se. Chč. S. 31.

Šambrána, y, f. = obrubní římsa, Ein-
fassungsgesims. Sterz. I. 754.

Šamoniti (nohama) = šamotati, mrcati.
Kotk. 106.

Šamšík, u, m. = podlouhlý slaměný ko-
šík, sotor. Jevíčko. Brt. D. II. 393.

Šance. Staroslov. š. na mor. Slov. Vz NZ.
III. 560.

Šanda, y, m. Š. Frant., řed. f 15./11.
1893. — Š., y, f. = šle. Slovo toto nalezl
Wtr. teprve k r. 16C0. Wtr. Krj. I. 483. Cf.
Kšanda. — Š. = prordmek, trháčka = pro-
vázek, kterým opľécko bylo svázáno, aby
vzhůru drželo. Brt. D. II. 463.

Šandy = český tanec u Nimburka. Vz
NZ. III. 499., Tanec čes. (3. dod.).

Šanoblivosť = šetrnost Phľd. 1895. 142.

Šanoblivý. Phľd. XII. 672. Cf. předcház.
slovo.

Šantala = karta, která se, hodí ku každé
barvě; převzdívka. Schantel. Čern. Př. 78.

Santh, u, m. Kdo v hospodě š. počne
(svádu). XV. stol. Cel. Pr. m. II. 80. Cf. Šant.

Šantovat kudy: po ulici. Phľd. XII. 267.
Šantrooník. Chč. S. 235.
Šantrocství, n. Š. prováděti. Wtr. St .Pr.
189.

Šár. Na Chod. = řada šindelů na hořejší
dolejší straně doškové střechy. NZ. ÍV.
212. — S. Vetešníci nemají bílých šárov
k vetché obuvi okládati. Arch. XIV. 441.
Šář. e, f. = Ur. Brt, D. II. 434.

Šarapatiť. Keď zima š. počíná. Phľd. 1895.
603.

Sariipatky = zadní konce sanic a saní.
Brt. D. II. 451. Vz násl. Šarapoch.

Šarapocll, u, m. = zadní příčka na sa-
ních, r a které se stává (Jevíčko); slov. ša-
rapatky.

Šargán, a, m. = šarkán (drak). Kotk.
114.

Šarliolec, lee, m. Kopa š-lců z dříví do-
mácího. 1748. NZ. III. 407. Cf. Šarlmlcc.

Šařice, e, f., zvratník u zeměkoule. Vz
Am. Orb. 71.

Šariš, e, i.— území v Zemplín. Phľd. XII.
76., 72., 552.

Šariština. Obvod š-ny (reči v Šariši ob-
vyklé). Vz Phľd. 1895. 439.

Šářit, vz Cářit (3. dod.).

Šárka, y, f. = barvenica, tlačenica, tla-
čenka (laš.), ťištěnka = sukně plátená na
modro barvená. Brt. D. II. 464.

Šarkan = jakási zlá bytosť, obluda s dlou-
hým ocasem. Slov. a mor. Mtc. 1894. 23.,
1895. 345. Cf. Obsedno. Š. v Novohradsku
na Slov. Vz Phľd. 189o. 250. — Š. = vrch
v Požúnsku. Phľd. XII. 552.

Šarluhy, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 74.,
552.

Šárovy. Na Š-vech u Březolup. Mtc. 1895.
108.

Šarpati. Pes se naň šarpal. Brt, I). II.
381. Šarpe so seba háby (trhá). Phľd. 1896.

Šarpiony (championy), druh bramborů.
Val. Vck. Val. 19.

Šaršoun = veliký dvouručí meč, asi menší
než šlokšvert. Wtr. Krj. I. 272., 608. — Š.
= kordík. Ib. 608. Zsekal ho š-nem n. kor-
díkem. 1570. Ib. 274.

Šartys, vz Šartiš. XVI. stol. Hrš. Nách.
I. 490.

Šarúš, e, f., míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
76.

Šarvas, u, m. = lučavka, šalcostr. Us. na
Slov. Kal. S. 175.

Šaryvary = nohavice. Cf. Dob. Dur. 421.

Šástať někoho s řečum = jízlivě popicho-
vati. Jicko. Brt. D. II. 393.

Šastiť sa. Sem sa na tých votkech šastił
= ofikl, ošidil. Jicko. Brt. D. II. 393.

Šašek. Oděv šašků v XV. stol. Vz AVtr.
Krj. I. 291. — Rytíř Šašek z Mezihoří. XV.
stol. Vz Vlč. Lit. 246.

Šáší, n., šašina, šachor, režnica, typhalati-
folia, rostl. Brt. D. II. 508. — Š. = ša-
šina, sin. Vz Sítí (3. dod.).

Šášil, a, m., pentacrinus, hvězdýš. Am.
Orb. 76., 103.

Šašina, y, f., vz Sítí, Šáší (3. dod.).