400

Šaška. K Vck. přidej Val. I. 90. Vrhli

sme sa ani šašky naň (na vůz). Phľd. 1896. 734.

Šaškovy. Š. talašek. Bl. (Wtr. Živ. c II.

884.).

Šašo, vz Šaľo (3. dod.).
Šašov, a, m., míst. jm. na Slov. Phľd. XII.
Ctí., 157.

Šat, šata, šátek, šatka. Popis šátku vz
Brt. I). II. 465. Šat lidí povržených (židů,
katů, biřiců, nevěstek) v XV. stol., vz Wtr.
Krj. I. 295. nn.; šat královský v XVI. stol.,
vz ih. 547. nn.; šat kněžský v XVI. st, vz
ib. 549. nn.; š. akademický a cechovní v XVI.
stol., vz ib. 569.; š. dětský v XVI. st., vz ib.
639. nn.: š. lokajský, poštovský, lázeňský a
mumrajový v XVI. stol., vz ib. 644. nn.; š.
židů v XVI. st. (vysoký klobouk, kroužek ze
žlutého sukna a to na, levém prse atd.), vz
ib. 648.; š. katův a nevěstek tehdáž, vz také
ib. 650.; š. umrlčí v XVI. stol., ib. 650. Služte
pánu za staré šaty, ani vám těch nedá. Her-
špice. Rous. — Šata = šat, oděv, šátek (val.),
Brt. I). II. 462.; na Slov. = (přední) zástěra.
V Hontě. Phľd. 1894. 311., 614. — Šatečka
= šátek na hlavu. Šátek na lilami: šatečka,
šátek, šatka, ručník (uh.), zástěra. Brt. D.

II. 465. — Šatka na hlavu jest ručníku po-
dobný pruh z jemného plátna s konci pře-
vráceně vyšitými a krajkami opatřenými. NZ.

III. 427. Šatka v XVl a XVI. st. = zavití
hlavy; posud na Mor. a na Slov. Wtr. Krj.
I. 95. Podkladem jejím byla pantle, parta.
Vz NZ. IV. 418. Nové šaty so starými die-
rami (= staré šaty; iron.). Phľd. 1894. 550.
Šat čím čistší jest, tím spíš makuli přijme;
Šat čistý spíš vezme makuli nežli černý. Bl.
Gr. 311-, 318.

Šátavka, y, f., clibadium, Schleimer, m.,
v bot. Sterz. II. 831.
Šater, rostl. Cf. Ott. X. 670.

Šiltina, y, f., ein Kleidungsstück. Val. Brt.
D. II. 462.

Šativo, a, n. = šatstro. Laš. Cf. Přioděv
(val), Obsata. Brt. D. II. 462.

Šatjeilky = onuce. V Zázrive na Slov.
NZ. fil. 405. Cf. Šatěnka.

Šatka. Vz Šat. Vyšívání na šatce (šátku
na hlavu). Vz Vck. Val. 1. 42.

Šátkovee, vec, m. —statková (tanec). Slov.
Kal. S. 175.

Šatkový. Š. tanec na Slov. Óes. 1. V. 252.,
253.

Šatlava. O pův. cf. Čerň. Př. 47.

Šatný. Š. věc (látka na šaty). Wtr. Krj.
I. 9.

Šatola, y, f. = stat.ua (cizí si.). V Brněn.
Brt. D. II. 518.

Šatí'iť se koho = štítiti se koho, vyhý-
bati se mu. Laš. Brt. D. II. 393.

Šavle — meč krivolaký s jedné strany
ostrý; objevuje se od r. 1476. Wtr. Krj. I.
177., 274., 614. O pův. cf. Gb. II. ml. I. 423.
Š., ete, n. Sekal šavletem do země. 1584.
Wtr. Krj. I. 466.

Šavlej, e, f. = šalrěj (přesmykn.). Brt.
D. II. 129.

Šavlička, y, ť., vz Regrúta (3. dod.), Ta-
nec čes. (3. dod.).

Šavrda, y, m., místo šavlda z: Šavel. Kbrl.
Sp. 10.

Šc mění se v šť: liška, dat. lišce, z toho
dial. liště, podušce — poduště. Gb. II. ml. I.
501.

šč. Za šf je z pravidla starší .šř: ščít —
štít. Gb. H. ml. I. 512. — šč mění se v .šf:
ščastný — šťastný, puščen -- puštěn; .šč drží
se dialekt, v Doudl.: ščestí; ve vých. nářečích
místy samo vládne. Vz Gb. H. ml. I. 521.,
522. U Dačic a Telče mění se v šf: měšťan,
štěstí; na mor. Krumlov, se nemění: měščan.
Brt. D. II. 279., 210. — šč mění se v č:
ščmel — čmel, dešč — deč, ščkáti — čkáti.
Gb. H. ml. I. 512. Cf. Čpavý (3. dod.). — Ve
Spišsku mění se v ść: eśće. Phľd. 1893. 433.;
u Zábřehu v chč: jechče m. ješče etc. Brt.
D. II. 131. O jeho změnách v jihozáp. Cech.
vz Dšk. Jihč. I. 44.

Ščáb, n, m., místo ščáv, vz Štovík (3. dod.).

Ščadlík, u, m., vz Štovík (3. dod.).

Ščagel, gle, m., v Brněn., u Kunšt. ščakcl
= klacek; silný drevnatý stonek, větev. Brt.
D. II. 393., 510.

Ščakel, kle, m., vz předcház. Ščagel, Dut.
233.

Ščáv, n, m., vz Štovík (3. dod.), Ščiber
(3.dod.).

Ščava, y, f., vz Štovík (3. dod.).

Ščavel, vlc, m., vz Štovík (3. dod.).

Ščavník, u, m., vz Štovík (3. dod).

Ščeble, ete, n., vz Střebel (3. dod.). — Š.
Ščeble řebřin u vozu = meče. Laš. Brt. D.
II. 498.

Šček, u, m. — štěk. Nestojí to za psí š.
Mor. Čes. 1. V. 422.

Ščéka, y, f. = štika. V Chromči na Mor.
List.fil. 1894. 82.

Ščela m. včela. Také mor. Brt, D. II. 129.

Ščelien, u, m. = včelín. Phľd. XII. 319.

Ščepány, pl., m. = makovník, štricelka
makem nadívaná (pečivo vánoční). Brněn. Brt.
1). II. 482.

Ščepetka, y, f. = špetka. Brněn. Brt. D.
II. 393.

Ščepitka, y, f. = špetka. Dačice. Brt. D.
II. 393.

Ščepka, y, f. = špetka. Tišnov. Brt. D.
II. 393.

Ščepnica, e, f. = ovocný sad na poli. Brt.
D. II. 439.

Ščepohlavý. Š. husa = s černou hlavou.
Jersin. Brt. D. II. 393.

Ščepovať co komu — vyžvatlati. Už mu
to všecko vyščepoval. Kunštát. Brt. D. II.
393.

Ščera = včera. Trenčan. Phľd. 1895. 252.

Ščerbák, a, m., trať na Frýdecku. Věst.
op.1894. 18.

Ščerbatý. Toho slova na Třebicku a dále
na západ neznají, užívajíce za ně zubatý. Brt.
D. II. 393.