401

Ščerch, u, m. = štěrk, k v ch. Brt. D.
II. 166.

Ščerchačka, y, f. = drnkátko, dětská
hračka. Duf. 60.

Sčerchat, ščerchnout, rasseln. Sčerchál
klíčama. Záp. Mor. Na vých. Mor. hrkat. Brt,
D. II. 393.

Ščerchula, y, f. = žena, která všecko
vyščerchá, vyslepičí, vyklevetí. Kunštát. Brt,
D. II. 393.

Sčerkotka, y, f. = dutá dřevěná koule
na topůrku, v ní trochu hrachu nebo kaménky
(dětská hračka). Záp. Mor. Brt. D. II. 393.

Ščeróček. Zahrať na š. (pískať zobákom).
Stankovce. Phľd. 1895. 496.

Ščeť, i, f. = hachle. Slez. a val. Brt, D.
II. 441.

Ščetka, y, f. = kůl, jehla. Má-li se sta-
věti budova, kde není pevného základu, vrá-
žejí se ščetky do země a na ně teprv staví
se základ. Loštice. Brt. D. II. 394.

Ščibal, ščival, z střhněm, stival, stivâl, st
změněno v šč. Gb. H. ml. I. 391.

Ščiber, vz Štovík (3. dod.). — Š. koňský,
koňský ščáv n. ščiv, sladký list, rumex aquat.
Brt. Ď. II. 506., 507.

Ščička, y, f. = třapeček na valaš. vestě.
Brt. D. II. 391., Vck. Val. L 29.

Ščihliť se (ščihlêt) = štířiti se. Pořád' se
temo ščihli. Han. Brt. D. II. 394.

Ščikávka, y, f., vz Škytavka (3. dod.).

Sciky = zoubky vystřihované, vyšívané
atd. Brušp. Hledíková.

Sčimrať = žuchlať, glimať.

Ščípalky = křížalky. Vck. Val. I. 54.

Sčípání, n. = trhání. Š. v zubech, v uších.
Brt. D. II. 490.

Ščípka, y, f. Myší š., holosteum umbella-
tum, rostl. Brt. D. II. 503.

Šciplavec, vce, m. = dědák, bláznivec,
židova brada, Aronova brada, arum macula-
tum, rostl. Brt, D. II. 500.

Ščipľavina, y, f. = štiplavá chuť. Laš.
Brt. D. II. 394. Cf. Zeščípľavět (3. dod.).

Ščírka, y, f., vz Čírka (kachna).

Ščiropeil (sczyropen), scorpio, ve zvířet-
níku. 1410. Mus. fil. 1896. 261.

Ščítovica, e, f. = baranica (čepice) s troj-
úhelníkem ze zlaté porty v čele. Han. Brt.
I). II. 469.

Ščív, u, m , vz Šťovík (3. dod.), Ščiber (3.
dod.).

Ščivy, pl., f., vz Šťovík (3. dod.).

Ščjáva, y, f. = šťáva. Brt. D. I. 40.
U Hrozenk.

Ščmýra, y, f.. strč. m. čmýra. Gb. H. ml.
I. 514.

Ščob, u, m., vz Šťovík (3. dod.),

Ščóhle, ete, n. (u Litovle) = ščuka, šču-
hlatka, esox lucius, ryba. Brt. D. II. 497.

Ščôhlena, vz Ščuhlena.

Ščóplosť, i, f. = štíhlosť. Nár. list. 1894.
č. 114. odp. feuill.

Ščořánek, nku, m. = skrojek chleba.
U Prostěj. Brt. D. II. 394.

Sčrbák, u, m. = oset, ostí, čubek, cirsium
arvense, rostl. Brt. D. II. 501. Š., al. mlečí,
endivia. 1410. Mus. fil. 1896, 263.

Ščrček, pták. Vz Polňák (3. dod.).

Ščubrek, u, m. = šubra, čubr, ščubřík,
čubrek, satureia, rostl. Brt. D. II. 507.

Ščubřík, u, m., vz Ščubrek (3. dod.).

Ščudlať. 1. = špihlať, škaredě nebo bez
potřeby řezati. Děti rády škudlají. N. Město. —
2. (iter. škudlíkat) = klepati na kliku, aby
otevřeli, když je zavřeno. Han. Brt. D. II. 394.

Ščudlek = jetel. Slez. NZ. III. 164.

Šcudlíkat, vz Ščudlať (3. dod.).

Ščuhlena, y, f. (ščôhlena) — děvče smíšek.
Prostěj. Brt. D. II. 394.

Ščuhlit se = smáti se. Prostěj. Brt. D.
II. 394.

Ščuhrat = vysychati, trouchnivěti.
Ščuchnouti se, vz Sčuchnouti. Brt. D.
II. 304.

Šcuka, y, f., vz Ščohle (3. dod.).

Ščukat, sčuknút = škytati. Ze sem až
ščukl leta na dvůr. Mor. Nár. list. 1896. č.
186. odp. feuill. No počkej, šak ti bude drščka
š. (když někdo jda do pole nebo přes pole,
nechce s sebou vzíti jídlo). Jicko. Brt. D. II.
394.

Ščůla, y, f. = járek po dešti. Třebíč. Brt,
D. II. 394.

Ščuľcovať sa = uskrovňovati se. Val.
Brt. D. II. 394.

Ščulingat = skákati o jedné noze. Brněn.
Brt. D. II. 394.

Ščouplý = hubený, štíhlý. Te pšeňce bodo
š-ly = chudého zrna. Han. Brt. D. II. 394.

Ščúr = krtonožka. Vck. Val. I. 135.

Ščurnej = bujný. Brt. D. II. 394.

Ščúti. Zčúti = pocítiti, strč,, změněno
v ščúti a dále ve štíti (Bav. 43.) a ve zčísti
dinumerare, změněn. v zčísti a dále ve štísti.
Gb. H. ml. I. 494.

Ščuvík, u, m., vz Šťovík (3. dod.).

še: e se mění v -še v -ši: do nůši. Vz
Brt. D. II. 62., 63.

-še. Komparativ adverbií na -še odvrhuje
u Císařova na Mor. e: pěkňeš, bujňeš; kom-
parativu na -eji (laciněji) tam není. Vz Cos.
1. VI. 76.

Šeba, y, m., vz Šebastian (3. dod.).

Šebánek, nka, m., vz Šebastian (3. dod.).

Šebastian. Odtud: Šeba, Šéba, Šebánek,

Šebek, Šebela, Šebele, Šebelek, Šebelík, Še-

belka, Šebera, Šebesta, Šebestík, Šebík, Šem-

bera, Šíba, Šíbl (?). Kbrl. Sp. 19., 9.

Šebela, vz předcház. Šebastian.

Šebele, vz předcház. Šebastian.

Šebelek, vz předcház. Šebastian.

Šebelík, vz předcház. Šebastian.

Šebelka, vz předcház. Šebastian.

Šeberov, dříve Všeborov. Čern. Př. 32.