402

Šebestík, vz předcház. Šebastian.

Šebestina, y, f., hora na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 18.

Šebeš. Nižní Š., míst. jm. v Šaraši. Phl'd.
1894. 61.

Šebinke (šibanky, šibenice) = čásť tra-
kaře nad kolečkem na zad zahnutá. Prost.
Brt. D. II. 394.

Šebtuch, u, m. = šiptuch, šiftuch, štep-
tuch, sukno tvrdší, ale nikoli špatné. Wtr.
Krj. I. 366.

Šecko = všecko. Slov. Pastr. L. 149.

Šeda = cedulka. Phľd. 1895. 77.

Šedesátník, u, m., mince. Široký š. Borb.
110.

Šedík, u, m. = podbělák, druh révy. Brt.
D. II. 440.

Šedivák, a, m., holubí jm. ČT. Tkč.

Šedivek v Bolesl. = veselá slavnosť s ho-
dováním po ukončení přástvy nebo doděrek
o masopustě pořádána. Vz NZ. IV. 526.

Šedivina, y, f. Š. mlhy. Nár. list. 1896.
č. 204.

Šedni = všední. Š. den. Beck. 1. 107.

Šedofialový. Š. mhly. Mtc. 1896. 20.

Šedolesklý. Vz Úženec (3. dod.).

Šedomour, a, m. = domácí skřítek v po-
době kocoura. Slád. Mak. 9.

Šedopruhý, vz Vodošlap (3. dod.).

Šedoviolový. Š. barva. Hlav. 3.

Šefelín = darda, šermířský oštipec, kopí
s hrotem velmi ostrým. XVI. stol. Wtr. Krj.
I. 615.

Šefmistr, vz. násl. Šephmistr.

Šefrýnky, druh hrušek. Čejč. Hledík.

Šejbíř, e, f. = pustina, neúrodné pole.
Dšk. Jihč. I. 39.

Šejt, u, m.= veliká štěpina. 1748. Hra-
nice šejtů. NZ. III. 406.

Šejtrok u vozu: deregľa (Zlín), keľník,
keľha, kozlík, přihrádek, kočírka (Vset.). Brt.
D. II. 445.

Šejza, y, f. = kočár, Chaise. Kld. IV. 21.
Vz Šéza (dod.).

-šek, přípona jmen os.: Jíšek od Jan, Pe-
šek od Petr, Prošek od Prokop. Vz Kbrl.
Sp. 9.

Šek, u, m., vz Ček (3. dod.).

Šelest (srdeční) akcidentalní, systolický,
holosystolický, merosystolický, mesosystolický,
protosystolický, telesystolický, diasystolický,
mesoventrikularní, organický; š. žilní, kardio-
pulmonalní, svalový. Vstnk. III. 469. nn. (412.,
475.).

Šelma, gt. pl. šelm a šelem. Gb. H. ml. I.
165. Š. od šibenice odtržená. Kld. IV. 155. —
Š. = nadávka sedlákům. NZ. III. 512. — Š.
= morní hlíza. Ale že mor a š. u Hory
(Kutné) byla jest. Břez. Font, V. 481.

Šelmakum, z něm. schön willkommen.
Cern. Př. 21.

Šelmin, a, o. Šelmino kněžstvo, clerus
pestiferus. Břez. Font, V. 332.

Šelmovati koho = šelmou nazývati. 1723.
Pras. Kern. 49.

Šelmovina. Lerm. II. 71.

Šelmový. Š. hlíza (= morová). Břez. Font.
V. 510. Cf. Šelma, Š. učení, pestifera doctrina,
Ib.339.

Šembera, z: Šebastian. Kbrl. Sp. 11. Cf.
Gb. H. ml. I. 437. — S., potok, vz Brdský.

Šemeliť, šepletiť = marně, planě, nevěrně
mluviti. Slov. Kal. S. 175.

Šemořit = šimrati. Slov. Brt. D. II. 394.

Šenijka, y, f. = šňůra housenkovitě vi-
nutá, Chenille, f. Vyšívání š-kami. Sterz. I.
600. b.

Šenkovati co: pití, propinare nectar.
1438. List. fil. 1895. 146. Š. komu co = od-
pustiti. Slovo verštatní. Bl. Gr.

Šenkovné, ého, n. S. platiti (ze šenku).
XVIII. stol. NZ. IV. 104.

Šenkovní. Š. berně. Arch. XII. 78.

Šenkovný. Š. krčma. Půh. IV. 273.

Šenkýřko křikneš (čti zpět). ČT. Tkč.

Šentyš, e, m., z něm. Schenktisch. Mor.
Nár. list. 1896. č. 254. feuill.

Šephmistr, všefmistr, šefmistr. Kutn.
šk. 3.

Šepkár = napověda. Phľd. 1893. 251.

Šepkati. Phľd. 1894. 45.

Šepleta, y, m. = tlachal. Slov. Kal. S.
175.

Šepletit', vz Šemeliť (3. dod.).

Šeptání = vynášení rozsudku. Při š. pře-
kážku takovou učinil. Šeptati ze schöpfen,
Urtheil schöpfen. Cern. Př. 90.

Šeptati. Vz Sišli (3. dod.)

Šer, u, m. = šero. Vrch. Rol. I.—VI. 29.—
Š = šeré sukno. Wtr. Krj. I. 362.

Šeradství. Chč. S. 216.

Šerbel, blu, m., z něm. Scherbe = nočník.
Slov. Kal. S. 175.

Šerediť se s kým: hádati se, křičeti,
hašteřiti se. Jevíčko. Brt. D. II. 394.

Šeremna, y, f., místní jm. na Slov. Phľd.
XII. 74.

Šerhovně (VIL 841.) asi m. šerhoveň.
Š-vní trestati. XVI. stol. Zbrt. Tan. 162.

Šerhovní. Š. arrest. 1774. Věst. op. 1893.
48.

Šeříkání, n. Š. kohouta koroptvího. Světz.
1891. 226. a.

Šeřina, y, f. =šeř, šerka = sukno šeré,
laciné. Wtr. Krj. I. 116., 97.

Šerka, y, f. = oblek (sukno) z šeré látky.
Wtr. Krj. I. 97. Cf. předcház. Šeřina.

Šerlink asi nějaká vybranější jehenčina,
snad ovčí kůže z mladé ovce po první stříži.
Wtr. Krj. I. 471., 366. Kožišníci překupovali
před branami š-ky a runatice. 1486. Wtr
Krj. I. 156.

Šerlinkový. Š. kožich. XV. stol. Wtr
Krj. I. 156. Cf. předcház. Šerlink.
Šeřó = zšíří. Han. Brt. D. II. 33.



	402

	Šebestík, vz předcház. Šebastian. Šebestina, y, f., hora na Frýdecku. Věst. op. 1894. 18. Šebeš. Nižní Š., míst. jm. v Šaraši. Phl'd. 1894. 61. Šebinke (šibanky, šibenice) = čásť tra- kaře nad kolečkem na zad zahnutá. Prost. Brt. D. II. 394. Šebtuch, u, m. = šiptuch, šiftuch, štep- tuch, sukno tvrdší, ale nikoli špatné. Wtr. Krj. I. 366. Šecko = všecko. Slov. Pastr. L. 149. Šeda = cedulka. Phľd. 1895. 77. Šedesátník, u, m., mince. Široký š. Borb. 110. Šedík, u, m. = podbělák, druh révy. Brt. D. II. 440. Šedivák, a, m., holubí jm. ČT. Tkč. Šedivek v Bolesl. = veselá slavnosť s ho- dováním po ukončení přástvy nebo doděrek o masopustě pořádána. Vz NZ. IV. 526. Šedivina, y, f. Š. mlhy. Nár. list. 1896. č. 204. Šedni = všední. Š. den. Beck. 1. 107. Šedofialový. Š. mhly. Mtc. 1896. 20. Šedolesklý. Vz Úženec (3. dod.). Šedomour, a, m. = domácí skřítek v po- době kocoura. Slád. Mak. 9. Šedopruhý, vz Vodošlap (3. dod.). Šedoviolový. Š. barva. Hlav. 3. Šefelín = darda, šermířský oštipec, kopí s hrotem velmi ostrým. XVI. stol. Wtr. Krj. I. 615. Šefmistr, vz. násl. Šephmistr. Šefrýnky, druh hrušek. Čejč. Hledík. Šejbíř, e, f. = pustina, neúrodné pole. Dšk. Jihč. I. 39. Šejt, u, m.= veliká štěpina. 1748. Hra- nice šejtů. NZ. III. 406. Šejtrok u vozu: deregľa (Zlín), keľník, keľha, kozlík, přihrádek, kočírka (Vset.). Brt. D. II. 445. Šejza, y, f. = kočár, Chaise. Kld. IV. 21. Vz Šéza (dod.). -šek, přípona jmen os.: Jíšek od Jan, Pe- šek od Petr, Prošek od Prokop. Vz Kbrl. Sp. 9. Šek, u, m., vz Ček (3. dod.). Šelest (srdeční) akcidentalní, systolický, holosystolický, merosystolický, mesosystolický, protosystolický, telesystolický, diasystolický, mesoventrikularní, organický; š. žilní, kardio- pulmonalní, svalový. Vstnk. III. 469. nn. (412., 475.). Šelma, gt. pl. šelm a šelem. Gb. H. ml. I. 165. Š. od šibenice odtržená. Kld. IV. 155. — Š. = nadávka sedlákům. NZ. III. 512. — Š. = morní hlíza. Ale že mor a š. u Hory (Kutné) byla jest. Břez. Font, V. 481. Šelmakum, z něm. schön willkommen. Cern. Př. 21. Šelmin, a, o. Šelmino kněžstvo, clerus pestiferus. Břez. Font, V. 332.	Šelmovati koho = šelmou nazývati. 1723. Pras. Kern. 49. Šelmovina. Lerm. II. 71. Šelmový. Š. hlíza (= morová). Břez. Font. V. 510. Cf. Šelma, Š. učení, pestifera doctrina, Ib.339. Šembera, z: Šebastian. Kbrl. Sp. 11. Cf. Gb. H. ml. I. 437. — S., potok, vz Brdský. Šemeliť, šepletiť = marně, planě, nevěrně mluviti. Slov. Kal. S. 175. Šemořit = šimrati. Slov. Brt. D. II. 394. Šenijka, y, f. = šňůra housenkovitě vi- nutá, Chenille, f. Vyšívání š-kami. Sterz. I. 600. b. Šenkovati co: pití, propinare nectar. 1438. List. fil. 1895. 146. Š. komu co = od- pustiti. Slovo verštatní. Bl. Gr. Šenkovné, ého, n. S. platiti (ze šenku). XVIII. stol. NZ. IV. 104. Šenkovní. Š. berně. Arch. XII. 78. Šenkovný. Š. krčma. Půh. IV. 273. Šenkýřko křikneš (čti zpět). ČT. Tkč. Šentyš, e, m., z něm. Schenktisch. Mor. Nár. list. 1896. č. 254. feuill. Šephmistr, všefmistr, šefmistr. Kutn. šk. 3. Šepkár = napověda. Phľd. 1893. 251. Šepkati. Phľd. 1894. 45. Šepleta, y, m. = tlachal. Slov. Kal. S. 175. Šepletit', vz Šemeliť (3. dod.). Šeptání = vynášení rozsudku. Při š. pře- kážku takovou učinil. Šeptati ze schöpfen, Urtheil schöpfen. Cern. Př. 90. Šeptati. Vz Sišli (3. dod.) Šer, u, m. = šero. Vrch. Rol. I.—VI. 29.— Š = šeré sukno. Wtr. Krj. I. 362. Šeradství. Chč. S. 216. Šerbel, blu, m., z něm. Scherbe = nočník. Slov. Kal. S. 175. Šerediť se s kým: hádati se, křičeti, hašteřiti se. Jevíčko. Brt. D. II. 394. Šeremna, y, f., místní jm. na Slov. Phľd. XII. 74. Šerhovně (VIL 841.) asi m. šerhoveň. Š-vní trestati. XVI. stol. Zbrt. Tan. 162. Šerhovní. Š. arrest. 1774. Věst. op. 1893. 48. Šeříkání, n. Š. kohouta koroptvího. Světz. 1891. 226. a. Šeřina, y, f. =šeř, šerka = sukno šeré, laciné. Wtr. Krj. I. 116., 97. Šerka, y, f. = oblek (sukno) z šeré látky. Wtr. Krj. I. 97. Cf. předcház. Šeřina. Šerlink asi nějaká vybranější jehenčina, snad ovčí kůže z mladé ovce po první stříži. Wtr. Krj. I. 471., 366. Kožišníci překupovali před branami š-ky a runatice. 1486. Wtr Krj. I. 156. Šerlinkový. Š. kožich. XV. stol. Wtr Krj. I. 156. Cf. předcház. Šerlink. Šeřó = zšíří. Han. Brt. D. II. 33.