404

Šídlatěnkovitý. Š. rostliny, isoëtae (s ší-
dlatým listem). Am. Orb. 97.

Šidlavý. Cf. Šizavý (3. dod.).

Šídlec, dlce, m., orthopterus, brouk. Š. černý,
o. Kluki, hnědonohý, brunnipes, horní, corti-
calis, malý, coriaceus, smolobarvý, picatus,
tečkovaný, punctatus. Klim. 298.

Šídlo. Vyklalo sa š. z mecha (vyklubalo).
Phl'd. 1894. 30. Šídlem sazeč v knihtiskárně
závadné litery ze sazby vytahuje a potom
správnými je nahrazuje. Nár. list. 1894. č. 84.
odp. feuill.

Šiflík. Š-ky s polívkou. Phľd. 1895. 454.

Šiftuch, u, m., vz Šebtuch.

Šicha, empestrum, rostl. Cf. Ott. VIII.
589. a.

Šijacie = šijecí, šicí. Š. náradie. Phľd.
1895. 702.

Šíje = klenutá šikmá chodba do lochu
(sklepa) se schody. NZ. III. 395., Kld. III.
273. — Š. = krk. Ku GK. přidej: Nov. 49.

Šik, u, m. Budu ti držeti šik (palec, abys
měl štěstí). Wtr. St. nov. 15.

Šík, u, m. = šíp, p v k. Dšk. Jihč. I. 23. —
S., asi úzká šňůrka na gezele. V Honte. Phľd.
1894. 311. Rukávce na šík = zlatými nitkami
vyšívané. H. Ozorovce. Phľd. 1895. 496. Cf.
Šik 3.

Šikmočelný. Š. plátování trámů. Vz Ott.
VIII. 1. a.

Šikulka. Na Š-kách, jm. polí. Phľd. 1895.
58.

Šiky-miky. Musím sa postarat, aby moje
mozole (peníze prací nabyté) nerozišly sa š.
m. Phľd. 1891. 471.

Šikýř, e, m. = šikovný. Kotk. 60.

Šílenec, cf. Šaľo (3. dod.).

Šílený = divoký. Š. kůň. N. Město. Brt.
D. II. 395.

Šilhavec, had brasilský. Cf. Ott. XI. 518 b.
Šilhavý; šilhav, a, o. List, fil. 1895. 301.

Šilink = bití. Měla š. u pranýře. 1543.
Kutn. šk. 6.

Šíliti ze šáliti přehlasováním. Sú od svých
modl šíleni. Mill. 78. — Gb. H. ml. I. 98.

Šílivý. Naplň š-vou svou pekla číš. Krs.
Moor. 38.

Šíma Mat., kněz a spis., 1825.—20/9 1896.
Šíman, a, m., vz Šimon (3. dod.).
Šimáně, ěte, n., vz Šimon (3. dod.).
Šimánek, nka, m., vz Šimon (3. dod.).
Šimanko, a, m., vz Šimon (3. dod.).
Šimbera, y, m., vz Šimon (3. dod.).
Šimbol, u, m., vz Žgolek (3. dod.).
Šimčík, a, m., vz násl. Šimon.
Šimeček, čka, m, vz Šimon (3. dod.).
Šimerka, y, m., vz Šimon (3. dod.).
Šimič, e, m., vz Šimon (3. dod.).
Šimíček, čka, m., vz Šimon (3. dod.).
Šimík, a, m., vz Šimon (3. dod).
Šimka, y, m., vz Šimon (3. dod.).

Šiml, u, m. = stříbrňák. Mus. 1895. 187.

Šimlena, y, f. = omáčka ze sliv, mléka a
mastnoty. Us. NZ. IV. 497.

Šimlovatý. Š. šiml. Duť. 335.

Šimon, a, m. odtud: Šich, Šicha, Sícha,
Šichan, Šimáček, Šimák, Šiman, Šimáně,
Šimánek, Šimandl, šimanko, Šimbera, Šime-
ček, Šimčík, Šimek, Šimič, Šimíček, Šmík,
Šimka, Šimonek, Šimonik, Šimoš, Šimou-
šek, Šimůnek, Šimsa, Šimša, Šimetka, Kbrl.
Sp. 19. Cf. také Kotk. 32. Na Š-na a Judy
(28./10.) zima leze z búdy a nemá-li v moci,
přijde na vše svaté v noci. Vck. Val. I. 164.
Šimona Judy napada sněha všudy. Slez. Nov.
Př. 462.

Šimška (Šimša), trať na Frýdecku. Věst.
op. 1894. 18.

Šimůnek, nku, m., lithospermum purpu-
reocoeruleum, rostl. Mtc. 1894. 339., 102.

Šín. Obléci se v ostré totižto v šíny (dura
vestio) 1416. List. fil. 1894. 230.

Šindelna, y, f., polana na Frýdecku. Věšt.
op. 1894. 18.

Šindelllý, vz Šindelní. Jest jim tak milo,
jakoby š-né hřebíky zobali. Rokyc. (Wtr. Živ.
c. 888.). — Š. vrch na Frýdecku. Věst. op.
1894. 18.

Šindlík, u, m. = malý šindel. Phľd. XII.
546.

Šinec, nce, m., čásť tkalcov. stavu. Brt.
D. II. 455.

Šínka, y, f., = mečík u řebřin. Slez. Brt.
D. II. 443. Vz Mečík.

Šíp, u, m. = šípek. To je také utěšené
dzievča, jako ke by bylo na šípe vyrôslo.
Phľd. XII. 56.

Šípař. Cel. Pr. m. I. 240.

Šípati = špiniti. Zašípała si sukničku. Ty
si šípał, já sem prala (val., laš.). Odtud: uší-
pané = prase (vl. ušpiněné dobytče). Brt. D.
II. 395. — Š. = vískati, hledati vši. Zábř. Ib.

Šípcina, y, f., vz Šípčí.

Šípecký. Š. jeskyně na Mor. Vz Čípová
díra.

Šípek. Hádanka o šípku. Vz NZ. III. 35.
Sedí charvátek, má červený kabátek, na hlavě
strúpek, v břuchu páru krúpek. Hledíková.

Šípiště, missile. 1513. Dob. Dur. 90.

Šípiti = pozorovati. Kde šipia zášť proti
sebe. Phľd. XII. 37. (196., 669. a j.).

Šípka, y, f. = jeskyně u Štramberka na
Mor. Vz Vck. Poh. 125., Šípecký.

Šípkový. Š. muškát, pelargonia, rostl. Brt,
D. II. 505. Š. polévka = ze šípku; šípky se
uvaří a pak zapaří. Slez. NZ. IV. 447.

Šiplenka, y, f. = ženská, která se šiplí.
Vz násl. Brt. D. II. 395.

Šipliť se = štíriti se, usmívati se. Ivunšt.
Brt. D. II. 395.

Šiptuch, vz Šebtuch (3. dod.). Mus. 1894.

508.

Šír, u, m. V pustém světa síru. Kká. Puš.
Roz. 51. Chvátá šírem pláně; S korábu zří
jej lidé v šíru. Len. 73., 80.