405

Širá, é, f., vz Plešivá.

Širáf, u, m., z něm. Stirnreif, m. Čern.
Př. 65.

Širák, u, m. = beranice (na hlavu). NZ.
III. 213. — Š. = deštník. Phľd. XII. 641. —
Š. = střecha. Š. doskový. Slov. Pokr. Mrt.
z. 19.

Šiřák = širák (Brodsko). Brt. D. II. 468.

Šířava, y, f., míst. jm. Brt. D. II. 395.
Cf. Dálava = veliká vzdálenost.

Šířeba, y, f. = šířka velikého rozměru.
Jevíčko. Brt. D. II. 395.

Šiřinový. Š. či komorové dobývání rud
atd. Weitungs-, Kammerbau, m. Ott. XI.
599. b.

Šíí'llík, a, m., euryusa, brouk. Š. chobot-
natý, e. sinuata, šíroštítý, laticollis. Vz Klim.
170.

Šírohlavec, vce, m., cymindis, brouk. Vz
Am. Orb. 80. S. černoštítý, c. liumeralis
(axillaris), hnědoramenný, cingulata, lopatko-
skvrnný, angularis, modrý, variolosa, plsťnatý,
vaporariorum, tmavohlavý, palliata. ochmý-
řený, lineata žlutohnědý, rubrotestacea, Vz
fil. Klim. 80.

Šírohlavý lejnomil, brouk. Vz Klim. 208.,
159.

Šírohřbetka, y, f., eurygaster_; ploštice.
Vz Ott. V1II. 828

Široko. Doklady ze staré čest. vz v List.
1895. 96.

Širokohlavý. Š. klinčok. Phľd. 1893. 43.

Širokokolejiiý. Š. dráha, Us.

Širokokřídlý orel. Mus 1895. 217.

Širokolupenný. Š. rostlina. Čch. Kand.
35.

Širokoplecí. Š. měšťan. Phľd. XII. 411.

Širokorobý korník (brouk). Klim. 159.
(241.).

Širokosecí stroj či rozsévači. Ott. XL
661. b.

Šírokrký korník, hlubnoštítník (brouci).
Klim. 157., 152.

Šírokrový maločlenník, brouk. Vz Klim.
321.

Šírolemý blýskáček, brouk. Vz Klim. 341.

Šíroštítec, tce, m., cartodere, brouk. Š.
červenošt tý, c. ruficollis, nitkový, filiformis,
podlouhlý, elongata. Vz Klim. 324.

Šíroštítllík, a, m., ostoma, brouk. Š. po-
dlouhlý, o. oblongum, rezavý, ferrugineum,
tlustý, grossum. Vz Klim. 346.

Široký. Š-mu každý v cestě stojí. Slez.
Nov. Pŕ. 326.

Šíronehetný. Am. Orb. 108.

Šíroprsec, rsce, m., megasternum, brouk.
Š. tmavý, m. obscurum. Vz Klim. 129.

Šíropudný. Š. domek svěče. Am. Orb.
104.

Šírostřelec, lce, n., pteroloma, brouk. Vz
Klim. 288.

Šíroštítý, vz Šírník, Mraveništník (3. dod.).
Klim. 148.

Širouček, čku, m. = miska dvorních á pro
děti. CT. Tkč.

Šírovládný. Ten na moři jest š. Vrch.
Rol. XVII.—XXII. 133.

Širtink, u, m., bavlněná látka. Lizn.
Cenník.

Šiška = knedlík. Šišky a) kyslé (kysané,
púchlé) = z bílé mouky; máčejí se v mléce,
v němž se kus másla roztopí. Vých. Mor.
Brt. D. II. 482. -- b) Š. křesné (přesné):
těsto na dlouhé válečky rozválené se na
kousky rozkrájí a uvaří. Šišky uvařené se
omastí, perníkem a cukrem posypou Záp.
Mor. Brt. ib. 483. — c) Š. zdpařkové: mouka
se zadělá vroucí vodou, šišky z toho tšsta
uvařené se roztrhají, pomastí a posypou ma-
kem nebo tvarohem (han.). Ib. — Masopustní
šišky na blátě, velikonoční vejce za kamny.
Světz. 1894. 195. b. — Š. na stromech. Jsou-li
borové šišky na borovicích ve vršku, bude
veliká zima na kopcích, pakli na dolejších
větvích, tož bude tuhá zima v nížinách. Vcek.
Val. I. 164. — S. = visutý závěrek (čep) go-
tické klenby, Abhängling. Sterz. I. 29.

Šiškatý. Vz násl. Šiškoň.

Šiškoň, ě, m. = kdo má tuze naduté
(šiškaté) skráně, jakoby za nimi šišky (kne-
dlíky) měl. Přer. Brt, D. II. 395.

Šiškový. Š. setba lesní. Nár. list. 1893.

č. 277. 5.

Šišli, mysli, odešli, přišli (šeptá-li kdo
komu co). Slov. Nov. Př. 539.

Šišmati = špiniti. 1569. Wtr. Krj. I. 640.

Šišvor, u, m. = slepená v tvrdý chumáč
vlna. Val. Brt, D. II. 395.

ŠiŠVOrec = puškvorec, proškvorec, bru-
škvorec, tatarák, tatarcok, acorus calamus,
rostl. Laš. Brt. D. II. 499.

Šíti. Cosi se na vás šije = chystá. Už se
všeličo proti němu šilo. Brt. D. II. 395.

Šitý. Je to šité: ,Bratři, držme se, je nás
málo (řídké stehy). Mor. NZ. V. 546.

Siváčka, y, f. = švehla, jehla. Phľd. XII.
312.

Šizavý = šidlavý. S. nádoba, která vy-
padá, jakoby více pojala než skutečně pojme.
Slavkov. Brt. D. II. 395.

šk m. šťk; ť odsuto: tlouška m. tloušťka, drška
m. dršťka. Dšk. Jihč. I. 20. Cf. Gb. H. ml. I.
398., 526. — šk z sk: oskeruše, škála, škobla,
skráně, skořápka m. oskeruše, skála atd. Vz
Gb. H. ml. I. 483., Dšk. Jihč. I. 39., 38. -
Šk mění se v šč: hruška — hruščička. Vz
Gb. H. ml. I. 447.

Škádlivec, vce, m. = kdo jiné škádlí.
Us Tkč.

Škála m. skála a j. Zbirov. Šb. D. 22.,
Dšk. Jihč. I. 39.

Skalice m. skalice. Cf. Dšk. Jihč. I. 39.

Škamrať = škemrati. Jevíčko. Brt. D. II.
395.

Škamravý. Krčma osvětlovaná š-vými
lampami (blikavými?). Phľd. 1893. 584.

Škandálik, u, m. Pikantní š. Phľd. 1895.
427.



	405

	Širá, é, f., vz Plešivá. Širáf, u, m., z něm. Stirnreif, m. Čern. Př. 65. Širák, u, m. = beranice (na hlavu). NZ. III. 213. — Š. = deštník. Phľd. XII. 641. — Š. = střecha. Š. doskový. Slov. Pokr. Mrt. z. 19. Šiřák = širák (Brodsko). Brt. D. II. 468. Šířava, y, f., míst. jm. Brt. D. II. 395. Cf. Dálava = veliká vzdálenost. Šířeba, y, f. = šířka velikého rozměru. Jevíčko. Brt. D. II. 395. Šiřinový. Š. či komorové dobývání rud atd. Weitungs-, Kammerbau, m. Ott. XI. 599. b. Šíí'llík, a, m., euryusa, brouk. Š. chobot- natý, e. sinuata, šíroštítý, laticollis. Vz Klim. 170. Šírohlavec, vce, m., cymindis, brouk. Vz Am. Orb. 80. S. černoštítý, c. liumeralis (axillaris), hnědoramenný, cingulata, lopatko- skvrnný, angularis, modrý, variolosa, plsťnatý, vaporariorum, tmavohlavý, palliata. ochmý- řený, lineata žlutohnědý, rubrotestacea, Vz fil. Klim. 80. Šírohlavý lejnomil, brouk. Vz Klim. 208., 159. Šírohřbetka, y, f., eurygaster_; ploštice. Vz Ott. V1II. 828 Široko. Doklady ze staré čest. vz v List. 1895. 96. Širokohlavý. Š. klinčok. Phľd. 1893. 43. Širokokolejiiý. Š. dráha, Us. Širokokřídlý orel. Mus 1895. 217. Širokolupenný. Š. rostlina. Čch. Kand. 35. Širokoplecí. Š. měšťan. Phľd. XII. 411. Širokorobý korník (brouk). Klim. 159. (241.). Širokosecí stroj či rozsévači. Ott. XL 661. b. Šírokrký korník, hlubnoštítník (brouci). Klim. 157., 152. Šírokrový maločlenník, brouk. Vz Klim. 321. Šírolemý blýskáček, brouk. Vz Klim. 341. Šíroštítec, tce, m., cartodere, brouk. Š. červenošt tý, c. ruficollis, nitkový, filiformis, podlouhlý, elongata. Vz Klim. 324. Šíroštítllík, a, m., ostoma, brouk. Š. po- dlouhlý, o. oblongum, rezavý, ferrugineum, tlustý, grossum. Vz Klim. 346. Široký. Š-mu každý v cestě stojí. Slez. Nov. Pŕ. 326. Šíronehetný. Am. Orb. 108. Šíroprsec, rsce, m., megasternum, brouk. Š. tmavý, m. obscurum. Vz Klim. 129. Šíropudný. Š. domek svěče. Am. Orb. 104. Šírostřelec, lce, n., pteroloma, brouk. Vz Klim. 288. Šíroštítý, vz Šírník, Mraveništník (3. dod.). Klim. 148.	Širouček, čku, m. = miska dvorních á pro děti. CT. Tkč. Šírovládný. Ten na moři jest š. Vrch. Rol. XVII.—XXII. 133. Širtink, u, m., bavlněná látka. Lizn. Cenník. Šiška = knedlík. Šišky a) kyslé (kysané, púchlé) = z bílé mouky; máčejí se v mléce, v němž se kus másla roztopí. Vých. Mor. Brt. D. II. 482. -- b) Š. křesné (přesné): těsto na dlouhé válečky rozválené se na kousky rozkrájí a uvaří. Šišky uvařené se omastí, perníkem a cukrem posypou Záp. Mor. Brt. ib. 483. — c) Š. zdpařkové: mouka se zadělá vroucí vodou, šišky z toho tšsta uvařené se roztrhají, pomastí a posypou ma- kem nebo tvarohem (han.). Ib. — Masopustní šišky na blátě, velikonoční vejce za kamny. Světz. 1894. 195. b. — Š. na stromech. Jsou-li borové šišky na borovicích ve vršku, bude veliká zima na kopcích, pakli na dolejších větvích, tož bude tuhá zima v nížinách. Vcek. Val. I. 164. — S. = visutý závěrek (čep) go- tické klenby, Abhängling. Sterz. I. 29. Šiškatý. Vz násl. Šiškoň. Šiškoň, ě, m. = kdo má tuze naduté (šiškaté) skráně, jakoby za nimi šišky (kne- dlíky) měl. Přer. Brt, D. II. 395. Šiškový. Š. setba lesní. Nár. list. 1893. č. 277. 5. Šišli, mysli, odešli, přišli (šeptá-li kdo komu co). Slov. Nov. Př. 539. Šišmati = špiniti. 1569. Wtr. Krj. I. 640. Šišvor, u, m. = slepená v tvrdý chumáč vlna. Val. Brt, D. II. 395. ŠiŠVOrec = puškvorec, proškvorec, bru- škvorec, tatarák, tatarcok, acorus calamus, rostl. Laš. Brt. D. II. 499. Šíti. Cosi se na vás šije = chystá. Už se všeličo proti němu šilo. Brt. D. II. 395. Šitý. Je to šité: ,Bratři, držme se, je nás málo (řídké stehy). Mor. NZ. V. 546. Siváčka, y, f. = švehla, jehla. Phľd. XII. 312. Šizavý = šidlavý. S. nádoba, která vy- padá, jakoby více pojala než skutečně pojme. Slavkov. Brt. D. II. 395. šk m. šťk; ť odsuto: tlouška m. tloušťka, drška m. dršťka. Dšk. Jihč. I. 20. Cf. Gb. H. ml. I. 398., 526. — šk z sk: oskeruše, škála, škobla, skráně, skořápka m. oskeruše, skála atd. Vz Gb. H. ml. I. 483., Dšk. Jihč. I. 39., 38. - Šk mění se v šč: hruška — hruščička. Vz Gb. H. ml. I. 447. Škádlivec, vce, m. = kdo jiné škádlí. Us Tkč. Škála m. skála a j. Zbirov. Šb. D. 22., Dšk. Jihč. I. 39. Skalice m. skalice. Cf. Dšk. Jihč. I. 39. Škamrať = škemrati. Jevíčko. Brt. D. II. 395. Škamravý. Krčma osvětlovaná š-vými lampami (blikavými?). Phľd. 1893. 584. Škandálik, u, m. Pikantní š. Phľd. 1895. 427.