Předchozí (405)  Strana:406  Další (407)
406
Škandriť sa s kým = hádati se. Phľd.
1895. 295.
Škára. Proměna š-ry v useň. Vz KP.VI.
662. Ty škáro podšitá (nadávka)! Slád. Žen.
60. — Š. = skulina. Š-ry dvier (dveří). Phľd.
1895.  372., 387. Videl ich ces š-ru. 16. 1895. 1.
Škarbal. Hra na š. Vz Vck. Val. I. 76.,
Kld. II. 339.
Škarbička, y, f. = krabička. Tvarožná.
Hledík.
Škaredo = škaredé. Š. hledí. Zvolen.
Škaredý. Š. jako noc. Nov. Př. 606. Š.
oko mať na dokoho (zanevříti naň). Phľd.
1894. 549. Měl naň š-dou hubu = pomlouval
ho, huboval naň. Žd'ár. Nár. list, 1894. č. 219.
odp. feuill.
Škark, a, m., les u Horních Bor. Duf.
313.
Škarňoutek. Hra na š-tky (konôpky). Vz
Duf. 106.
Škarpák, u, m., druh jablek. Nár. list.
1896.  č. 299. Příl.
Škarpal, později skrampal, Wtr. Krj. I.
163.; škrbál později škarpetle = selská jedno-
podševní obuv, kus kůže pod nohy. XVI. stol.
Ib. 98. — Š. = harampátí, smeť. Ib.
Škarta. Bl. Gr. 294.
Škatka, y, f. místo chartka, lat. charta,
vz šk. Dšk. Jihč. L 36., 9., 44.
Škatule = jeden z hráčů ve hře na sto-
ličky. Vz Duf. 98. Škatulka na tkadleovský
člunek. NZ. IV. 40.
Šklába. Šklábu si z někoho dělati = po-
šklebky, smíchy. Vck. Val. I. 25. — Š. = sku-
lina.
Tk. X. 128.
Šklban, a, m .= šklaban. S. zverskej tváre.
Phľd. 1894. 508.
Šklbanec. Vz Šiby-ryby (3. dod.).
Šklbať = šklubati. Slov. Pastr. 85.
Škleb = pošklebek. Vrch. Rol. XLIII. 48.
To v š. nám bylo. Vrch. Linng. 32.
Šklebiti se. O pův. slova cf. Gb. H. ml.
I.  84.
Šklubavý. Š. nádcha Vz Nádcha (3. dod.).
Škňoural m. kňoural. Dšk. Jihč. I. 44.
Škňourati m. kňourati.
Šknuřiť se = upejpati se. Žďár. Brt. D.
II.  395.
Škobrla, y, f. = sejko pták (3. dod.).
Škobrtati se kam. Hadi š-li se do kře.
Kld. III. 229.
Škobrtek, skobrtel = kotrmelec, mor. Vz
Mz. v List. til. 1893. 9.
Škoda. S-du na něčem bráti. Chč. S. 70.
Z každé škody má někdo užitek. Nov. Př.
159. Š. ide po chasňa. Slov. Ib. 193.
Škodár. Slov. NZ. IV. 413.
Škodná, é, f. Plat za škodnou. 1714. Cf.
NZ. III. 521.
Škodně. Š. se někomu protiviti. Chč. S.
139. V tom byl lid š. oddělený (ku své škodě).
Břez. Font. V. 407.
Škodný čeho. Kdyby zemřel, hrubě bych
ho škodná byla a neřáda ztratila. Kat. z Žer. I.
252.
Škodolibě. Š. jednati. Bráb. 186.
Škodoradosť = škodolibost. Phľd. 1892.
329., 1893. 760., 1893. 68.
Škodoradostne. Smial som sa š. Phľd.
XII. 199.
Škodovati. Aby neškodoval na oddíle
svém. Půh. V. 230. Abych skrze to neško-
doval. 1460. Arch. XIV. 101. Š. co. Půh. VI.
255.
Školia, e, f. = lepenkovitý útvar čepcovitý
v Lanžhotsku. NZ. IV. 439.
Škola. Obecné š. v Poděbr. okolo r. 1698.
a platy učitelů. Vz NZ. III. 409. nn. Když
se dobytek na podzim zavře (už se venku ne-
pase), š. se otevře (chodí děti pilněji do školy).
Duf. 160. Ději vod (od) š-ly (které již 'ze
školy vyšly). Žďár. Brt. D. I. 287. Vidí se mi,
že jsme nechodili do jednej školy (nemáme
stejných zásad). Phľd. 1891. 470. Školy pľúca
sú národa. Phľd. 1896. 618.
Školniště, ě, n., jm. louky u Rovenska.
Mus. 1895. 513.
Školování. Ta věc bez š. se vyvinula.
NZ. IV. 44.
Školovaný, geschult. Rukou š-nou něco
provésti. NZ. IV. 45.
Školovie. Želka š. (ze školy, dcera uči-
telova). Phľd. XII. 139. aj.
Škop, a, m. místo skop. Brt. D. L 92.,
Phľd. 1895. 234.
Škopíček. Každý mladý švec musí prý se
napiti ze š-čku. Nár. list. 1891. č. 107. odp.
feuill.
Škopový m. skopový. Neor. 10.
Škořačka, y, f. = úložníček, lysimachia
nummularia, rostl. Brt. D. II. 504.
Škorka, y, f. Kŕmila (kuře) ako š. (kvo-
čna?). Phľd. 1896. 567.
Škorňaný, vrch na Frýdecku. Věst. op.
1894. 18.
Škorně, z kóra, strsl. skorá = kůže. Čern.
Př. 64., List, fil. 1896. 160. Š. v XV. a XVI.
stol Vz Wtr. Krj. I. 54., 162., 492., Boty (3.
dod.). Není dobře v cizích škorních choditi
(cizího užívati). Bl. Gr. 218. Ne každý umí
v cizích škorních choditi. Čes. 1. VI. 128.
Škornice, vz Sladkoměška (3. dod.).
Škornička, y, f. = kornout. Dšk. Jihč.
I. 44.
Škornout = kornout, š přisuto. Dšk. Jihč.
I. 44.
Škorňoutka, y, f. = kornout. Dšk. Jihč.
I. 44.
Škorvánek, nka, m., vz Skřivánek (3.
dod.).
Škovŕlikať. Škovránek vŕliká, vŕžiká,
škovŕliká. Vz Pastr. L. 88.
škr m. skr: škraloup. Dšk. Jihč. I. 39. a j.
Škráb, u, m. = škrampál. Duf. 66. Také
mor.
Škrabák, u, m. = kusý, useknutý, starý
srp na trávu.
Na Hané. Brt. D. II. 395.
Předchozí (405)  Strana:406  Další (407)