Předchozí (408)  Strana:409  Další (410) |
|
|||
400
|
|||
|
|||
Šľový. Š. putna, Hängebutte. Laš. Brt.
D. I. 397. Složení, n. = šlehnutí. Každé š. bylo sly-
šeli. Lomn. (Zbrt. Tan. 134.). Šłpec, pce, in. = sloupec n. zhlavík (záp.
Mor.). Š. kosy = tyč, ve které jsou rožeuce, prsty. Brt. D. II. 452. Šlufna. Křídla holubinky (čepce) skládala
se ze dvou šlufen a dvou konců. NZ. IV. 146. Slukovec, vce, m. Š. široký, Bandwurm,
bothryocephalus latus. Sterz. I. 387. Šlupat psa = šupati. Dšk. Jihč. 1. 7.
Šlupeň m. stupeň. Us. Gb. II. ml. I. 124.
Slupina m. šupina, l přisuto, ze Schuppe;
vlivem substantiva šlupka m. slupka. š m m. sm: šmyk m. smyk, šmytec, Gb. H.
ml. I. 482., ušmoliti m. usmoliti, šmytec. Dšk. Jihč. I. 39. — šm m. šv: šmihák m. švihák. Dšk. Jihč. I. 39. Šmacnúť = plácnouti, mlasknouti. Slov.
Kal. S. 177. Šmajíla, y, f. = kořalka.
Šmáň, šmáňa, ě, f. = každá dlouhá tráva.
Slov. Kal. S. 177. Šmarag, u, m. = smaragd. Wtr. Krj. I.
532. Mám prsten šmarak. 1583. Mus. 1896. 140. Šmáravica, e, f. = šmárava, metelice.
Slov. Zátur. Šmarovati = běžeti: Vlk šmaroval opět
k lesu. Vck. Poh. 56. Šmatera, vz násl. Šmatrcha.
Šmates = výdělek. Nár. list. 1895. č. 300. odp. Šmatlati. Sotva nohami š-te. Kat. z Žer.
I.167.
Šmatly = tlachy. To jsou š., bubly. Wtr.
Pr. nov. 22. Šmatrcha, šmatem, y, m. = kdo stále
klopýtá, do všeho vráží. Záp. Mor. Brt. D. II. 397. Cf. Šmatrka.
Šmejčíček, čku, m. Šťavnaté š-čky rost-
liny. Vck. Val. I. 127. Šmejholec, lce, m. Š. u tkadlcov. stavu
= řemínek n. silnější provázek, který drží brdo. NZ. IV. 40. Šmekrust. Us v Litomyšl. Vz Nár. list.
1894. č. 81. odp. feuill. Šmekůstr, u, m. = šmekrust. CT. Tkč.
Šmelc = černý čepec chudších měšťanek.
Vck. Val. I. 35. Šmelcový. Š. čepec = černý z krajek,
jenom dénko bylo zlatem vyšito. Vck. Val. I. 38. Šmelcovaný. Š. nohavice = černé. Wtr.
Krj. I. 482. Šmelcovati. Obuv kvasnicemi lejtrovati a
š. (černiti). Wtr. Krj. I. 165. Cf. Šmelcovaný (3. dod.). Šmětiti přehlas. ze šmatati. Dokud (já)
neuzri v jeho rukú jiezvy a šmyety (sic) svým prstem v to miesto. Krist. 110. a. Pošmyťte a vizte. Ib. 109. b. |
Šmetrliňk, u, m. = haléř. Rokyc. (Vlč.
Lit, 181.). Šmidec, dce, m., v obec. ml. šmitec (šmi-
čee). C f. Šmidati. Kotk. 72. Šmidelius Juro, kněz a spis. slov. v XVI.
a XVII. stol. Vz Phľd. 1894. 3. Šmidka, y, f. = skyvka. Š. chleba. Na
mor. Slov. Brt. D. II. 397. Šmidla, y, f. Š. chleba = krajíček, Schni-
tzel. Phľd. 1895. 739. Šmidrkati = šmidcem po houslích vrzavě
škrtati Kotk. 106. Šmihák, a, m., místo švihák, vz šm. Dšk.
Jihč. I. 25. Šmikaná, é, f., hra na schovávanou. Brn.
Brt. D. U. 397. Šmikó = šikmém. Han. Brt. D. II. 397.
Smikoranda, y. f., čes. tanec u Nimburka.
Vz WZ. III. 500., Tanec čes. (3. dod.). Smikovitý = střihovatý, v geol., schlech-
tig. Sterz. II. 829. Šminky. Cf. Anarrešt (3. dod.). Phľd. 1895.
443. Šmír, u. m. = kolomaz. Brt. D. II. 511. b.
Šmitna, y, f. = mincířská dílna. XV. st.
Čel. Pr. m. H. 1096. Šmodrchál, u, m. = kyprej, lythrum.
rostl. C. Brod. Nár. list. 1894. č.'244. feuill'. Šmochtať sa = dlho vyberať sa niekam,
dlho sem tam chodiť. Phľd. XII. 698. Šmolec = činel. Dšk. Jihč. I. 44. Šmollis, přípitek studentský z: sit mihi
mollis. Sterz. II. 418. Šmotliti se odkud = štrachati se. Š-la
sa z komory do izby. Phľd. 1894. 678. Šmŕlať dačím — nešetrně něčím házeti,
pohazovati. Myjava. Phľd. 1895. 446. Šmuk = ozdoba širáku. NZ. III. 424. —
Š. = halže. Wtr. Krj. I. 540. Šmúlo = nadávka židům. Slov. Kal. S.
178. Snmrac, e, m. = kdo šmurá, špatně píše,
kreslí a p. Laš. Brt. D. II. 397. Šmyčiar, a, m. Jako sa tento š. šmyčí
(had smýká). Phľd. 1896. 260. Šmygec = šmyčec. Vz Šudolit (3. dol).
Šmyka, y, f. = pokosně sříznutá plocha
námětku, která se ke krokvi připojuje, Schmie- gefläche, f. Sterz. II. 847. Šmynkavý. Š. píseň (smykavá, šmejkavá,
šoupavá, taneční). Dšk. Jihč. I. 11. Šmytec m. smyčec, gt. smyčce, šmycee, to
změněno v šmytce a z toho utvořen nom. šmy- tec. Gb. H. ml. I. 482. šn m. sn: češněk m. česnek. Dšk. Jihč. I. 39.
šň m. šťn: zlášní m. zvláštní, Kts. 15.,
kašna :n. kastna z Kasten. Vz Gb. H. ml. I. 397. Šňapati = tlouci. Koně otkou šňapá.
U Náchoda. NZ. III. 9. Šnejdar, a, Šnejdárek, rka, m., z Schnei-
der. Gb. H. ml. I. 150. |
||
|
|||
Předchozí (408)  Strana:409  Další (410) |