411

Špadon, u, m. = koncíř, dvojsečný rovný
meč. XVI. stol. Ott. VIII. 753. b. Cf. Sejáč
(3. dod.).

Špachotný = lakomý. Slov. Kal. S. 178.

Špajs, u, m., místo špás. Dšk. Jihč. I. 47.

Špajza, y, f. = špižírna. Slov. Phľd. 1895.
53.

Špak, a, m., vz Špaček (3. dod.).

Špalda = druh žita, jež dobre sype, ale
špatně z klasu pouští. Vck. Val. I. 18.

Špalek = kramflek. Vck. Val. I. 35.

Špaléta, y, f. = pľévha, plevník, podpaž-
ník, místnosť na plevy a ohrabky. Brt. D. II.
437.

Špalkovitě. Sopečné horniny větrají slou-
povitě a š. Mte. 1895. 133.

Špán, a, m. — išpán. 1498. Dml. List. 6.

Špandle = špejle. Také slov. Phľd. 1893.
525.

Španěl, a, m., columba hispanica, holub.
Ott. XI. 511. b. Cf. násl. Špaňhel.

Španělky, druh třešní. Čejč. Hledík, NZ.

V. 522.

Špaňhel, a, m., jm. holuba s dlouhými
nohami a pyšnou postavou. CT. Tkč.

Špaňhelka, y, f. = spanelka. Us.

Šparejžeň, vz Sparejzeň (3. dod.).

Šparehat. V zubech si š. Phľd. 1895. 391.

Šparník, u, m. = železný kroužek, jímž
se bičík dole k lišni přitahuje. Brt. D. II. 446.

Spárno = parno, horko. Je tu horúco,
šparno. Slov. Phľd. 1896. 257.

Špás. Nedělej špásu se svoju chasu. Slez.
Nov. Př. 330. Cf. Špasovati.

Špásovna, y, f. = rodinná široká postel,
na které děti své rejdy provádějí. Čern. Př. 85.

Špasovati. Kdo s čeladku špasuje, tyn se
statku zbavuje. Slez. Nov. Př. 380. Cf. před-
cház. Špás.

Špatný. Melouny špatné na dobrotu. Kat,
z Žer. II. 154. Š. na Slov. = mrzký, škaredý,
nikdy zlý. Zátur.

Špavosť, i, f. =čpavosř. Háj. Herb. 147. b.
Špavý, m. čpavý. Cf. předcház.
Špěhón, a, m. = špehoun. Císařov. NZ.

VI. 75.

Špejlíkáři, vz Fundáci (3. dod.).

Špek. Tohoto slova dříve na Mor. neznali,
říkali jen slanina. Brt. D. II. 511. b. Dostal
ho na š. Ib.

Špelek, lku, m. Dostala š. = kvinde. Her-
špice. Rous.

Špeliti. Tož s nimi (m. jimi) špelil do
ostatních tak prudce, že ... (strčil). Nár. list.
1896. č. 128.

Špencl, u,m. = frydka. Na Hané. NZ.
III. 256. Cf. Špenzl, Špenzr.

Špenda, y, f. = bochánek pro žebráky.

Chod. NZ. III. 396.

Špenek, nku, m., vz Stonek (3. dod.).Špensl, u, m., vz Spenzr. Duť. 197., Čes.

1. V. 181.

Špenzr, u, m. Vyvatovaný š. = svrchní
šat ženský (už se nenosí); spenzerka (bez
vaty). Slez. Věst, op. 1894. 10.

Šperk. Š-ky v XVI. stol. Cf. Wtr. Krj. I.
525.

Šperka, y, ť. = Spek, slanina; také vůbec
všecka mastnota. Na Frýdecku. NZ. IV. 447.

Šperloch. Vůz pod š-chem. Ai-ch. XIII. 252.

Špetkovací stroj secí vypouští zrno do
řádků po špetkách. Vz Ott. XI. 661. b.

Špic = úštěpek. Nemám kapce pro tvý
špice. Heršpice. Rous.

Špicovník, u, m. = obloukář (hoblík).
Ott. XI. 422. a.

Špicramenat = ostrý oblouk ve sklepení.
Plk.

Špičák, u, m., druh vrcholu. Ott. XI. 645.

Špičatec, tce, m., oxytelus, brouk. Š. černý,
o. piceus, destičkový, laqueatus, leskločelý,
clypeomtcns, lesknavý, nitidulus, ozbrojený,
hamatus, rovný, complanatus, stlačený, tetra-
carinatus, třpytočelý, speculifrons, uťatý, inse-
catus, vráskočelý, rugifrons, vráskový, rugosus,
vykrojený, sculptus, vyseknutý, sculpturatus,
zahnědlý, inustus, zakrslý, pumilus. Cf. Klim.
237.

Špičec, čce. m., coryphium, brouk. Klim.
250.

Špička = zápalka, sirka. Brt. D. II. 398.
Š. = kabátek, nissula pratensis, houba. Brt.
D. II. 512. — Š. (Aby třešně a višně) sušili,
do špiček strkali a také do kytek vázali. Kat.
z Žer. II. 120.

Špičkobrvec, vce, m., acrulia, brouk. Š.
naduřelý, a. inflata. Klim. 256.

Špičkoň, ě, m., dilacra, brouk. Š. Fleische-
rův, d. Fleischeri, klamavý, fallax, žlutonohý,
luteipes. Vz Klim. 165.

Špičkonožec, žce, m., oxypoda, brouk. Š.

červenorohý, o. ruficornis, vzhledný, specta-

bilis, modrokrový, lividipennis, páskovaný, vit-

tata, tmavý, opaca, žlutonohý, humidula, oděný,

induta, váhavý, lentula, temný, umbrata, hed-

bávitý, sericea, vzrostlý, exoleta, úzký, exigua,

podlouhlý, longiuscula, zasmušilý, lugubris,

červený, rufa, podobný, vicina, zabalený, to-

gata, hnědobřichý, abdominalis, dvojbarvý,

j bicolor, ranní, praecox, pravidelný, formosa,

stěhovavý, alternans, krvořitní, haemorrhoea,

žlutorohý, amoena, tenký, filiformis, prstenný,

annularis, krátkokrový, brachyptera, mravenčí,

formiceticola. Vz Klim. 137.

Špičkořitník, a, m., acidota, brouk. Š.
krvoskvrnuý, a, eruentata, vykrojený, erenata.
Vz Klim. 252.

Špicné, ého, n. Forman od špičného nedá
clo. Hrš. Nách. I. 286.

Špičník, a, m., thectura, brouk. Š. obecný,
t. cuspidata, Vz Klim. 151.

Špieti m. ščpieti (šťpieti). Št. Uč. 156. a.

Špihólet = nerovně krájeti, špihlati. Brn.
Brt D. II. 398.

Špihovati. Arch. XI. 103.

Špichél, u,m. = špidlatý trn. Zábř. Brt.
D. II. 398. — Š. = hůl s příčkami, na níž
! se udí maso v komíně. Jevíčko. Ib.