Předchozí (411)  Strana:412  Další (413)
412
Špikfous, a, m. (kdo si špikoval vousy),
osob. jm. Wtr. Krj. I. 417.
Špíkovati koho = na kněžství mazati.
1549. Wtr. Živ. c. I. 453., 457.
Špíle, vz Spíle, ze stněm. spil žert. Gb. H.
ml. I. 159.
Špinák, a, m. = zlý člověk. Pšk. Jihč.
I.  21.
Špinávka, y. f. = uhelníček, parus ater,
pták. Vz Mtc. 1893. 301.
Špinčí = opadané jehličí, stel; ostenky.
Brušp. Hledíková.
Špinka, Stoppel. Špinky pro synky, peří
pro dcerky. Mor. Nov. Př. 415. — Š. (popelka),
druh jablek; druh hrušek. Nár. list. 1896.
č. 299. příl.
Špintati. Na sedliaka špince a žije z něho.
Phžd. 1892. 593.
Špírati = sem tam běhati. Kotk. 72.
Špoříž m. špiříž. Gb. H. ml. 1. 549.
Spis, u, m. = náčiní na sešívání cepu a
p. Chod. NZ. III. 21.
Špitální. Šat lidí špitálních v XVI. stol.
Wtr. Krj. I. 292.
Špitálský. Š. brána v Praze, později po-
říčská. Ned. Zábran. 26., Nár. list. 1895.
č, 314. feuill., Čel. Pr. m. I. 743.
Špitati. Mrská, semení, špitá virtuosně
nohama. Jan Váňa. Pláč. 19.
Špižek, žku, m. = dřevěná nádoba na
sýr dole širší než při vršku, faska Jevíčko.
Brt. D. II. 398.
Špížiti. Hrady špížoval pokrmy. GR. Nov. 9.
Šplachtati a šplechtati. Brt. D. L 29.
Hrozenk.
Šplhací tyč, Maibaum. NZ. IV. 262.
Šplhanec, nce, m. Pluh neuorát nic hliny,
ostát š. Zlín. Brt. D. II. 398.
Špluchov, a, m. = kolonie na Frýdecku.
Věst. op. 1894. 18.
Špluchovka, y, f., přítok na Frýdecku.
Věst. op. 1894. 18.
Špluchtance = kapánky do polévky.
Brt. D. II. 483.
Špluchtanina, y, f. = šplcóchta, polévka
ledajaká. Jevíčko. Brt. D. II. 398.
Špluchtavo. Gatě na š. = hodně volné.
Heršpice. Rous.
Špok, a, m., vz Špaček (3. dod.).
Špolec, lce, m., petromyzon fluviatile,
ryba, Vz Brt. D. II. 498.
Šporhéž, e, šporhélt, u, m., šporovňa, ě, f.,
z něm. Sparherd, m. Brt. D. II. 518.
Špračka, y, f. = hračka. Han. Brt. D.
II. 398.
Šprajcák, a, m. = mladík, který se chce
ženit a nevěstu hledá. V Plzeň. Škard. 51.
Šprliti se = lézti. Nohama na lavici se
š. NZ. III. 26.
Šprlový = ze šprlí, z latek. Š. plot. Brt.
I). II. 439. Š. dvéře (hořejší jejich čás skládá
se z několika tyček, ze šprlení). Na Hané.
NZ. III. 383.
Špŕňat sebú = házeti sebou. Zlín. Brt, 1).
II.  398.
Šprtat = škrabati nožem. — co: jabka.
Brt. D. II. 398.
Šprtka, y, f. = křivka sivá s šedými ka-
pečkami, loxia curvirostra, pták. Brt, D. II.
495.
Špruchel = šprušel, příčka žebrová. Je-
víčko. Brt. D. II. 398.
Špulák, a, m, = kdo souká cívky ku
tkaní. Duf. 162.
Špužáň, ě, m. = pulec. Val. Brt, D. II. 352.
Špúlati, vz Rváti (3. dod.).
Špužec, lee, m., vz Polňák (3. dod.).
Špundia, e, f. = pálená hubka, zlat. spon-
gia. Mor. Mtc. 1894. 332.
Špuněk, ňku, m., vz Culek (3. dod.).
Špunit se. Venku se špuní, je mlhavo,
poprchává. Záp. Mor. Brt. D. II. 399.
Špunkat. Ušpunkat sukni = šišvorci od
bláta umazati. Brt. I). II. 399. Cf. Špuněk.
Špunt. Má špunty v ušiach (o hluchém).
Slov. Nov. Př. 605.
Špuntovatý. Š. brambory = mající špunty,
nejedlé uzlíky. ČT. Tkč.
Špunty = veliká podlouhlá jablka, Telč.
Hledík.
Špůra, y, f. = stopa, pamě, z něm. Spur.
Val. Brt. D. II. 518.
Špurta, y, f. = kniha nějaká? A zdaž
sám se v špurtách rozličných nepreb.ráš?;
Špurtami a sexterny. Arch. XIV. 340., 342.
Šradník, a, m., dolina v Hontě. Phžd. XII.
75.. 513.
Šragle. Š. bričky. Phžd. 1893. 685. — Š.
sú podstavce (kobylinky) pod koryto.
Šrágy = šráky, kšandy. Ostrava,
Šráchati, šrachtati se = zvolna a se šra-
motem někam se vléci. Kotk. 95.
Šrajfajf, u, m. = hudeb. nástroj. XVI. st..
Vz Mus. 1894 235.
Šráky = postranní dřeva, v nichž upev-
něna jest pilka. Brt. D. II. 453.
Šramák, u, m. = špičák (motyka). Us.
Mtc. 1896. 315.
Šramka. Zahrada ohradena striebornými
š-kami. Phžd. 1896. 225.
Šramotivě. Tobolka š. na stolek zapadla
(se šramotem). Světz. 1895. 606. a.
Šramůvka, y, f. = šramovka. Us. Mtc.
1896. 315.
Šrankovství. 1547. Wtr. Krj. I. 630.
Šrankový. Š. hradby (ploty) = vodorovná
bidla, přivazují se ke kolům březovými houž-
vemi. Chod. NZ. IV. 319.
Šreja, e, f. Šrejú něco držeti = šikmem.
Ve svisžách je k vrchu š. Zlín. Brt. D. II. 399.
Šrófek, fku, m. = otáčení-se na patě a
potom ve vzduchu (vyskoče). NZ. III. 23.
Šrotovati se s kým kam. Aby se (čerti)
S ní (duší) š-li do pekla, XV. stol. Wtr. Krj.
I. 74.
Šroub. Š. na nohy (mučicí nástroj). Hrš.
Nách. I. 312.
Šroubovák, u, m. Pluh š. se zvláštní od-
hrnovačkou. Vz Ott. XL 661. a.
Šršeň m. sršeň. Brt. D. I. 14.
Předchozí (411)  Strana:412  Další (413)