413

Šršeti za Šrubovník polož za Šroumati se,

Šršňák, a, m. = sršeň. Drahany. Brt. D.
II.399.

Šrub, u, m. = šleif u vozu. Brt. D. II. 444.

Šrůtka, y, f. = plat od nakládání a sklá-
dáuí různého zboží, hlavně sudů s vínem a
pivom. XX. stol. Hrš. Nách. I. 524.

šs mísí se a) v s: český m. češský, říský
m. říšský, mniský m. mnišský, Gb. H. ml. I.
511., vlaský m. vlašský, Háj. Herb. 889. b.,
V. Kal. 204.. říský, V. Kal. 104. a j.; b) v š
ve: příští, náští, vyští, veští, vzcští. Vz Gb.
H. ml. I. 512. Mění se v: js: pudej sem
(pudeš). Brt. D. II. 130.

šš splývá v š; vyší m. vyšší, Gb. H. ml. I.
511., Dšk. Jihč. I. 43.; vëši (vyšší) v Chro-
mecku. List, fil. 1894. 278.

št m. st: vlaštovice, štěnice, chvoštiště,
puština, náměští, Gb. H. ml. I. 482., postní
m. postní, koštěný, laštovka, paštucha, Dšk.
Jihč. I. 38.; m. sč: píštitý m. písčitý, Dšk.
Jihč. I. 38.; m. s: kouštíček m. kousíček. 1b.
19. — št změněno v šř: křišťál, vlaštovice. Us.
Gb. H. ml. I. 388.

šť mění se v šč: meščäne (měšťané), cšče
m. ještě. Cf. ť, sť (3. dod.). V Radkové. Phľd..
1894. 192. — šť m. š: lišfák m. lišák. Dšk.
Jihč. I. 19. — šť přisuto: Dyž semšť chtěl it.
Dšk. Jihč. I. 44.

Štabák, a, m., Stabsofficier. Us.

Štabarc. Phľd. 1895. 55.

Štábať = pospíchati? Šťábal, ani čo by
ho bol najal. Phľd. 1896. 160.

Štakor, a, m. = krysa, zastr. Cern. Př. 52.

Štálik. Hra na š-ka či dudka. Mor. NZ.
III. 26.

Štamsproch — kamenný lom před Kutnou
Horou. 1410. Arch. XIV. 899. a j. Snad lépe
než Štamproch.

Stana, y, f. = páka, kterou se pařezy vy-
lamují. Mor. Duf. 233.

Štandera, y, f. S š-rama jdou do pole.
Mor. Mtc. 1895. 177. Cf. Štandara.

Štangla. Brt. D. I. 15. Zlín.

Štarář, e, m. = neoprávněný řemeslník,
jinde šterer, kazíč, ze Störer. Pras. Kern. 38.

Štartiť m. stałtiť, zdobiti, z něm. gestalten.
Vz Brt. D. II. 518.

Šťasenka, y, m., vz Šťastný (3. dod.).

Šťáska, y, m., vz Šťastný (3. dod.).

Šťasťa, vz Šťastný (3. dod.). Cf. Bača,

Šťástka, y, m., vz Štastný (3. dod.).
Šťastný, ého, m. Odtud: Šťasenka, Šťáska,
Šťasta, Šťástka, Stech, Šticha, Štícha Štich,
Štís? Kbrl. Sp. 19.

Štatarialní, Standrechts-. S. súdce. Phľd.
XII. 307.

Šťátny = státní. Štátna cesta = hradská.
Slov. Kal. S. 178.

Štatule, e, f. = štatue. Dšk. Jihč. I. 7.

Šťavec, vce, m., grischrochilus, brouk. S.
čtveroďubký, g. quadriguttatus, čtverotečný,
(juadripunctatus, desítitečný, decemguttatus.
Vz Klim. 343.

Šťavlík, u. m.= šťovík, ze šťavel. Gb.H.
ml. I. 366.

Šťávník, a, m., pityophagus, brouk. Š.
plochý, p. laevior, rezavý, íerrugineus. Vz
Klim. 343.

Šťávoběžný. Š. cevy. Am. Orb. 66.

Šťávomil, a, m., soronia, brouk. Š. skvr-
natý, s. punctatissima, tečkovaný, grisea. Vz
Klim. 335.

Šťávovedoucí trubka. Am. Orb. 73.
štc m. šc: městec m. měšec ve tvarech:
měštc- m. měšc- Gb. II. ml. I.

Š-tě. Tak se popohání koza, Phľd. 1893.
634.

Štěbenec, nce, m. = klarinet. Plachtův
Cenník.

Štědřenec, galega, Cf. Ott. IX. 818.

Štědrovečerný. Š. pověry a obyčeje lidu
valašského v listu Sirotám příbramským po-
dal M. Václavek. l892.

Štědrý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 54.,
110. Š. den, večer (pověry). Vz Oester. Mon.
(Böhm.) I. 451. nn., Světz. 1894.187. Š. den na
našem venkově. Vz Z časů dávných a našich.
F. Vykoukal. V Praze.1893. Š. den lidu jiho-
českého. J. A. Krása v Českém jihu 1892. č. 13.
Š. večer na Mor. a na Slov. Vz Mtc. 1895. 158.,
Phľd. 1893. 522. nn., 1894. 714. Š. večer na
mor. Horácku. Vz Duf. 332., 353. nn. Š. večer
v okolí B. Bystrice. Vz Phľd. 1895. 132. Š.
večer na Valašsku. Vz Vck. Val. I. 50. nn.,
148., 165. Je-li na Š. večer jasno, urodí se
mnoho hrachu. Vck. Val. I. 165. Má na sebe
(sobě) štědrú halenu (je štědrý). Phľd. 1894.
468.

Štefan, a, m. V. Kal. 75., 57.

Šteffal, a, m., vz násl. Štěpán.

Šteffek, ffka, m., vz násl. Štěpán.

Štech Václ. spis. Vz Světz. 1894. 207.

Štěch, a, m., vz Šťastný (3. dod.).

Štecher, chru, m. = nejkratší rapír. Wtr.
Krj. I. 612.

Štěkanec, nce, m. = čekanec, praeparand,
zastr. Čern. Př. 83.

Štěkati. Ani pes darmo neštěka. Slez.
Nov. Př. 130. To mi štěká = to se mi líbí.
V mluvě praž. Pepíků. Herm. Bodř. Praž. 39.

Štekliti se = zlobiti se. Phľd. XII. 131.

Šum nadarmo šteklil mi ucho (lektal). Phľd.
1893. 105.

Šteklivosť. Oratorská š. nedá mu pokoje.
Phľd. 1893. 587. Cf. Čeklivosť, Sebäľublivý.

Šteklivý, vz Čeklivý, Ščeklivý.

Štěkutina, y, f. = štětina. Slov. Zátur.
Cf. Škutina.

Štellarský. Š. cech na Slov. Zbrt. Pov.
18.

Šteľovať se, štoľovať se = chystati se,
z něm. Co se naň obrajti našteľovali. Val.
Brt. D. II. 518.

Šternberk, a, m., ze Ste(r)nberk. Čern.
Př. 37., Gb. H. ml. I. 373., 353.

Štemfl. (Jeho) zdraví jako na štemflích
držíme. Kat. z Žer. I. 166.