416

Štraficír, u, m. = parádní selský vozík.
Nár. list. 1893. feuill.

Štráfka, y, f. = druh mouky. Brt. D. II.
478. — Š. = spodní sukně štrafovaná. U Míst-
ka. Hledíiková.

Štráfkový. S. reneta. Nár. list. 1896. č,
299. Příl.

Štramberčík, a, m., hora. Mtc. 1895. 128.

Štramberk ze Strahlenberg. Mtc. 1895.
23., Čern. Př. 37.

Štrampouch a Štamproch, z něm. Stein-
bruch, u Čásl. Čern. Př. 35.

Štrandlík, u, m. = přadenko, ze Strähn-
lein, d vsuto. Dšk. Jihč. I. 16.

Štrapecirovati, z vlas. strappazzare, fr.
strapasser. Čern. Př. 92.

Štrba, y, m. = štrbavý člověk. Cf. Štrbka
(3. dod.). — Š., y. f., míst. jm. v Liptovsku.
Phľd, 1894. 61.

Štrbáček = pápeří, pánbíčkovy vlásky,
húsenka, eriophorum animstitblium. rostl. Brt.
D. II. 502.

Štrbák, a, m. = štrba, chřest (3. dod.).
Cf. Štrbka, (3. dod.).

Štrbavý. Š-vému sa posmievajú, že sa mu
zuby režú. Phľd. 1894. 194.

Štrbka, y, f., vz Štrba, Štrbák. Phľd. 1891.
377.

Štrejcbolka. Utkané plátno hladí se štroj-
cholkou. NZ. VI. 80.

Štrempl = štempl, kolek. Us. Brt. D. II.
511. b.

Štrngať = cinkati. Čúť peniaze š. Phľd.

1894. 410. Poháre štrngly. Ib. 1893. 587.
Štrnkati = štrngati (3. dod.). Š. na ta-
nieri toliarami. NZ. IV. 416.

Štrofka, y, f., druh sukně. Laš. Brt. D.
II. 464.

Štrucle o vánocích, Stritzel. NZ. IV. 500.

Štroch, a, m., pole v Novohradsku na Slov.
Phľd. XII. 553.

Štruksa, y, f. = hlupák. V Krkonš. Čern.
Př. 83., Kotk. 175.

Štrukska, y, f., něj. oděv n. obuv ? Světz.

1895. 566. a.

Štrupla, y, f. = podpínka, řemen pod
bradu koně. Brt, D. II. 452.

Štrycke, pl. = posměch. Dělají si lidi ze
mě š. Mor. Nár. list, 1896. č, 298. odp.

Štrymfy = tkané nohavice, trikoty. XVI.
stol. Wtr. Krj. 1. 476.

Štrýmka, y, f., druh velikých jablek. Nár.
list. 1896. č. 299. Příl.

Štucka, y, f. = bezrohá kráva ČT. Tkč.
Štučiť = zkomoliti. Slov. Kal. S. 179.
Študý chudent m. chudý student. Gb. H.
ml. I. 551.

Študyrovať se s kým = vadili se. Ja
sem se s mu robu (ženou) zestudyrovał. Laš.
Brt. D. II. 518.

Štuchanie, n. = pchání. Slov. Phľd.XVlll.
205.

Šťukati. Šťukol jazykom (mlaskl). Phľd.
1893. 744. Šťukla klučka u dverí (vrzla). Phľd.
1895. 614.

Štukovaný = ze mnoha barevných kou-
sků sešitý. Š. kabát. Wtr. Krj. I. 69.

Štukverk, u, m. Š-kem něco nahraditi.
Bl. Gr. 869.

Štukverník, a, m. = dělník placený od
kusu? Arch. XIV. 458.

Štula, y, f. = podkop na roli, aby voda
odtékala. Záp. Mor. Brt. D. II. 399.

Štulířství, n. = štularství. 1633. Věst.
op. 1894. 16.

Štulisať = dopadati na nohu, kulhati;
klátivě choditi. Kunšt. Brt. D. II. 399.
Štumfař. 1453. Vz Arch. XIV. 465.

Stupat' nohami, bičom (do sněhu). Phľd.
1895. 301.

Stupený. Š. a postřižené sukno. Arch.
XIV. 445.

Šťúply = štíplý. Phľd. 1894. 34. Bol chla-
pík šťúply, iba do truhly (rakve) vložiť. Ib.

1892. 593.

1. Šťúr. Je zlý jako š. Ostrava.

Šturárství, n. A jestližeby po vyučení
(řezník) š. po vsech hleděti chtěl (provozo-
vání řemesla řeznického). Věst. op. 1891. 13.

Šturek, rka, m. = mol. Památní kniha
od šturků provrtána a sežrána. Mtc. 1895.
145.

Šturm Adam z Hranic, spis. Vz Bl. Gr.
290. — S. Šturm se všech stran k městu
pustil. Břez. Font. V. 478. a j. tam.

Šturmhaub, u, m. = morion, moriau,
podobný peklhaubu. Vz Wtr. Krj. I. 595.

Štvarti = čtvrtý. Ve Spiši. Phľd. 1893.
431.

Štvavý, Hetz-. Š. dopis. Světz. 1895. 609. b.

Štveračka, v, f. = lezení po čtyrech. Phľd.

1893. 474.

Štverák, vz Stehlík (3. dod.). Dení (3.
dod.).

Štvorka. Š. býkov táhla vôz (čtvero bý-
ků). Phľd. XII. 479.

Štvrtáčka, y, f. = '/, merice XVI. stol.
Phľd. 1893. 629.

Štvrtky, míst. jm. na Slov. Phľd. XII. 69.

Štvrtňa, ě, f. = štvrtně. Š. múky. 16 0.
Phľd. 1893. 371., 622. Š. = prešporská me-
rica, jíž užívali až do r. 1876.

Štvrtník, a, m., malý gruntovník. 1566.
L. posíl. II. 46.

Štycl, u, m. = podpínka, podpinadlo pod
okruží, aby stálo. Wtr. Krj. I. 330., 504.

-štýn m. -Hajn, -.štejn: Potštain, Potštýn.
Vz Gb. H. ml. I. 139.

Štyří. O skloň. na Žďár., Tišňov. Vz Brt,
D. II. 257., 194.

Štyry. O skloň. na mor. Krumlov. Vz Brt.
D. 11. 217.

Šuba, čuba. Dle Dvořáka z arab. džubba.
Wtr. Krj. II. 53. Š. = svrchní šat pod-
šívaný kožemi vzácnejšími, byl lehčí a pa-