418

1. Šustka. Š-ky = střevíčky z červené
skopoviny zelenou aksamítkou lemované. Val. I
Brt. D. II. 470. — Šustky = ledové kroupy. !
Záp. Mor. Ib.

2. Šustka, y, f. = žité. lehké děvce. Han.
Brt. D. II. 400".

Šustník, u, m. = otevřená prostora stře-
chou pokrytá na suché listí (stelivo). Kopanič.
Nár. list. 1894. č. 324. feuill.

Šustotať. Slyšeli něco š., jakoby se kola
otáčela. Kld. III. 111.

Šušeň. Fčel se prežení (přižení) ledajaké
š. do obce. Kojet. Brt. D. II. 56.

Šuška, y, f. = nepleška. Lomn. (Zbrt. Tan.
137.).

Šuškarový. Š. silice, Terpentinöl, n. Am.
Orb. 69.

Sušmať = zdlouhavě, neobratně pracovati.
Cf. Šiplať. Slov. Kal. S. 180.

Šušňák, a, m. = kdo loudavě práci koná.
Val. Brt. I). II. 400.

Šušňavý. Š. yankee. Ml. Hüb. 17.

Šušot, šuchot, u, m. = šustot. Slov. Kal.
S. 181.

Sušotať = šuchotati, šustiti. Slov. Kal. S.
181.

Šušulany, dle Dolany, obec v Požúnsku.
Phľd. XII. 553.

Šuta, y, f. = 20 žemliček lnu. NZ. II.
565., Brt. D. II. 441. Vz Sutý. — Š. = bez-
rohá koza, ovce. Phľd. 1894. 684.

Šútovec, vce, m, míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 68.

Šutrovat = těžkou věc spouštěti. Slov.
Kal. S. 181.

Sutý. Š. kráva = bezrohá, Phľd. XII. 56.
Vz Šuta.

Šúvarina, y, f. = plevel ve vymláceném
obilí. Nečisté obilí je samá š. Březová uh.
Brt. D. II. 400.

šv m. sv: svrček m. svrček, Gb. H. ml. I.
482., šveřepec m. sveřepec. Dšk. Jihč. I. 39.

Šva = čo. U Štítníku v Gemer. Phľd. !895.
355.

Šváb. Š-ba v podináslí mám radši než tebe.
Kozlov u CT. Tkč. Hemžili se tam, jako švábi
u pekára, Phl'd. 1895. 230. — Š. = kusý kůň.
Arch. XIII. 504.

Švábel = sirka. Slov. Zátur. — Š. =
luník, Selen (druh síry). Am. Orb. 56.

Švabelatka, y, f., v lučbé. Am. Orb. 63.

Švabelitka, y, f., v lučbě. Am. Orb. 63.

Švábka, y, f. = brambor. Š-ku škrabať.
Phľd. 1893. 155. — Š. = klobouk s malou
strechou a dlouhým vlasem. 1567. Wtr. Krj.
I. 423.

Švablec, v lučbe. Am. Orb. 63.

Švábočka, y, f. = brambor. Š-ku z opálky
sádzal. Phľd. 1893. 539.

Švábsky. Š. mše n. saracenská = pouhé
kázání, modlení a přijímání svátostí. Wtr. Živ.
c. I. 75.

Švácať koho prutem. Vck. Poh. 37.

Švačka. Š. zrobí vtačka a pri tému vola

zjí (sní). Šariš. Phľd. 1895. 378. S. (šička,
švadlena) vyšije ptáčka a vola ži. Mor. Nov.
Př. 224.

Švadlinka, y, f. = švadlena. Wtr. Krj.
I. 402.

Švadlinský. Š. nožnička, Wtr. Krj. I. 513.

Švadlír. Š. vyrábí dětské šatičky, spodni-
čky a župany a podobný domácí oděv jako:
spodky, kazajky a jupičky z plátna, z bar-
chánů, cvilinku a různých bavlněných látek,
ale nemá práva k výrobě mužského a žen-
ského šatstva vůbec, zvi. ze sukna a vlněných
a hedvábných látek, jež krejčí zhotovují. Nár.
list.

Šváf na koňskou hlavu. Wtr. Krj. I. 636.

Švagrina = švagrová. Phľd. XII. 714.

Švacli, a, m., vz Svatoslav (3. dod.).

1. Švacha, y, f. = kořalka. Šviháčina.
Brt. D. II. 520.

2. Švacha, Švácha, y, m., vz Svatoslav
(3.dod.).

Švajcar, a, m. = Švýcar. V. Kal. 5.

Švajciarka, y, f. = švýcarská kráva.
Phl'd. XII. 674.

Švajdat. Než on se přišvajdá = přibelhá!

Švajdavě. Š. chodit = šmatlavě, kolíbavě.
Jevíčko. Brt, D. II. 400.

Švajka, y, í'., vz Skybka (3. dod.).

Švalec. Phľd. XII. 317.

Švaľena, y, f. = drobková polévka. Na
mor. Slov. Brt. D. II. 483.

Švalka, y, f. = švadlena. Val. Brt. D. II.
400., Vck. Val. I. 13.

Švalkovica, e, f. = švaľena (3. dod.).

Švamberk, a, m., ze Schwanenberg. Čern.
Př. 37.

Šván. Koledníci vezmou švány a bijí jimi
Moučka. NZ. II. 582.

Švancara, y, f. = palice. U Velehr. Brt.
D.H. 400.

Švancarka, švejcarka, y, f. = malá há-
zecí sekerka. Wtr. Krj. I. 621.

Švanciperk, a, m., Schwarzenberg. Dšk.
Jihč. I. 40.

Švancar, švýcar, a, m. Š. v panském dvoře.
Slovo cizí. Brt. D. II. 519.

Švanda, y, m., vz Svatoslav. Kbrl. Sp. 10.,
19. — Š. dudák. Vz Zbrt. Tan. 221.

Švandák. Na Š-ku, poloha u Poděbr. NZ.
III. 520.

Švandračka. Německá š. = nesrozumi-
telný jazyk cizí. Brt. D. II. 400.

Švánek, nku, m, = spánek, p v v. Dšk.
Jihč. I. 23.

Švápka, y, f., vz Švábka (3. dod.). U Pol-
hory na Slov. Phľd. 1895. 59.

Svár. Sváry = léta v dřevě. Slov. Kal. S.
181.

Švářit koho. Také mor. NZ. IV. 508.

Švec. Spaste duši, š. se vztek (volají na
ševče rychle někam jdoucího). Nár. list. 1891
č. 107. odp. feuill. Skutečští ševci až se sejdou,
bude soudný den u Stradouně. Nov. Př. 487. —
Š. n. ševcovská, čes. tanec u Rychnova. Vz
NZ. II. 662. — S., vz Ševcovina (3. dod.).

Svedli = švadlí. Gb. Km. -a. 34.