Předchozí (422)  Strana:423  Další (424) |
|
|||
423
|
|||
|
|||
Ťapka, y, f., čásť přeslice. Phľd. 1894. 85.
U Liptova. Ťapša. Piekli koláče na ťapšiach. Phľd.
1894. 203.
Tarafovati se = omlouvati se. Darmo
se t-ješ. Bl. Gr. 296. Tarajčice, e, f., runde Zickzacklinie. Am.
Orb. 52. Tarajčitý. T. obrázek. Am. Orb. 30. Cf.
předcház. Taran = beran k zatloukání kolů. L.
posil. II. 16. (r. 1566.). Taras m. teras, fr. terrasse. Gb. H. ml. I.
286. — T. = příkop u silnice, svodnice. Tva- rožná. Hledík. Tarasinka, y, f. Mají t-ky a tuhé pavézy.
Wtr. Živ. c. I. 298. Taraska, y, f., druh hrušek. CT. Tkč.
Tarasovati. V tom se tarasují a ohrady
činie. Chč. S. 168. Tárati = klábositi a p. Len by ste netá-
rali, kmotre. Phľd. 1894. 388. Ale čo táraš zo sna. Phľd. 1896. 455. — se. Tára sa celé noci (toulá). Phľd. 1895. 485. Tarazgat = taráňat, pokřikovati. Val.
Brt. D. II. 401. Ťarbavo. Ť. choditi. Phľd. 1894. 321.
Ťarbavosť. Phľd. XII. 663., XIV. 84.
Ťarbavý. T. študent, Phľd. 1895. 44. Ť.
krok. Ib. 1894. 416. Cf. Olověný (3. dod.). Tarča, dle Káča = huba. Natahuje tarču
= má hubu na pekáč, pláče. Zlín. Brt. D. II. 401. — T. = obec v Šariši. Phľd. XII. 553. Tarcit se = durditi se. Zlín. Brt. D. II.
401. Tarh, u, m. = trh. Ve Spiši. Phľd 1893.
431. Ťarch, u, m. = potraviny vydielané sluhom,
valachom a rubárom, toľko čo merinda. Phľd. 185)5. 5. Ťarcha = obtíž. Nikomu nebyla na ťarchu;
Posádka bola by obyvatelstvu ťarchou. Vz Ošťara. Phľd. XII. 164., 1894. 602. Tarian, a, m., území v Novohrad. na Slov.
Phľd. XII. 553., 75. Tarlo, a, n. = struhadlo. Šariš. Phľd.
1895. 256.
Tarmark = menší trh před velkým trhem,
Tändel-Markt (Vormarkt). XVI. stol. Hrš. Nách. L 553. Tarnovský Jiří, vyhnanec čes., žil v Slez-
sku, potom v Uhřích; náleží mezi nejlepší veršovce svého věku (XVII. stol.). Vz Kat. z Žer. II. 341. Taška = jídlo z nudlového těsta, nadité
povidly n. krupicí, omaštěné. Val. Vck. Val. I. 23. — T. = pytlík senom nebo rezinami plnený a prišitý na dolní okraj životku. Sbor. slov. I. 44. Tašvice, e, f., Tasche. T. nosili muži a
ženy na páse zavěšené. Wtr. Krj. I. 49., 519. a jinde. Ťať v. utiť. U Kojet. Brt. D. II. 52.
1. Tatar = ukrutník, surovec. Phľd. 1894.
667. —' T. Porážka T-rův u Olom. Vz o ní zmínku z XV. stol. v Mus. 1893. 434. Tatarčok, vz Šišvorec (3. dod.).
|
Tatareček, čku, m. = kostěný knoflíček
u košile. Brt. D. II. 470. Tatarovati = tatarem bíti. Vck. Poh. 81.
Tater z tatrman. Gb. H. ml. I. 103.
Táti več. V soucit tála a cítila. Vrch. Rol.
XVII.—XXII. 166. Tatí — táta, tatínek. Cf. Mamí, Světz.
1894. 471. b. Slovo nové. Tatíček, vz Tchán (3. dod.).
Tatíkovsky, wie ein Vater, nach Art
eines Vaters. T. si vésti. Nár. list. 1894. č. 41. Tatínek. Rozšmelcovať t-ka = majetek
po otci zděděný promrhati. Herm. Bodř. Praž. 17. Tatko. Vodný t. = vodník. Mor. Mtc.
1894. 17. Tatobný. T. Řek. Am. Orb. 108.
Tatra, y, f. = špatné pole. Tá t. nestojí
ani dvadsať a on dal padesát. Phľd. 1893. 81. — T. = pohoří na Slov. Phľd. XII. 553. — T. = zatra. Dšk. Jihč. I. 37. Tatrápeně m. zatraceně. Dšk. Jihč. I. 37.
Tautoftalein, u, m. Vstnk. IV. 9.
Tautoměr, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 9.
Tautomerie, e, f., z řec. = jemný odstín
v isomerii, který objevuje se u jedné a též látky za různých podmínek reakčních. Vstnk. IV. 2. Tautoměrný. T. forma. Vstnk. IV. 2.
Tavák, u, m. = tabák, b v v. Us. Oestr.
Mon. (Böhm.) I. 495. Tavolníkový. T. sloučenina. Am. Orb. 67.
Tavon = ven. Všetko sa ťahalo t. Phľd.
1894. 413. Taxametr, u, m. = hodometr u drožek.
Vz Ott. XI. 442. b. Tázati. O tvarech cf. Gb. H. ml. I. 110.
Rytieři, kteříž sú Jana tázali o tom; Tázali sú Jana o tom, co by měli činiti. Chč. S. 117. Ťažadlo, ťažalo, a, n. = volská oj, na
které je založeno jarmo pro voly. Phľd. XII. 317. Ťažať, vz Táhnouti (3. dod.).
Tažený. T. poctivice -— ouzké, dlouhé,
přilehlé, celou nohu až do střevíce kryjící. Wtr. Krj. I. 476. Tažikorek, rku, m. = vývrtka, Stöpsel-
zieher, m. Am. Orb. 20. Tažitý = podlouhlý. T. kameň. Brt. D.
II. 401.
Ťažkať. Má ona prečo si naňho ť. (stěžo-
vati si). Phľd. XII. 667. a j. Ťažkovlak, u, m. = nákladní vlak. Slov.
Kal. S. 183. Ťažký. Ť. žena = těhotná. Phľd. XII. 3(5.
Tažný. T. robota = s potahem. Vz NZ.
III. 405. (r. 1748.).
Ťažoba = závrať. Mtc. 1894. 106.
tba- spodobeno v dba-: tbáti — dbáti. Cf.
Gb. H. ml. L 324. tc mění se a) v c: matce zní jako mace;
b) v ts: v fmutfye (smutce). Kat. Vz Gb. H. ml. I. 391., 503. tc se mění a) v č: statčiti — stačiti, sva-
čina m. svatčina, požičiti m. požitčiti; b) v tš v dial. mor.: otše m. otče. Ev. ol. 245. (Gb. H. ml. I. 393., 394., 525.). Ad a): svačna, očenáš, dobyče. Dšk. Jihč. I. 20. |
||
|
|||
Předchozí (422)  Strana:423  Další (424) |