424

Tda = tehda, strč. Gb. H. ml. I. 179.

Tdyg (= kdy j', kdy jest) velikú bolest
měla. Um. R. 100. — Gb. II. ml. I. 152.

tě- změněno v ie-: téme, strsl. tême, tie-
mye, Ol. Deut. 33. 20., dial. těch m. těch,
tem m. těm. Vz Gb. H. ml. L 392.

Tebnosť m. temnosť. Severových. Čechy.
Oestr. Mon. (Böhm.) I. 495.

Téci. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 84.

Teěkokřídlec, dlce, m., pterostichus,
brouk. T. červenonohý, p. rufitarsis, černo-
hlavý, strenuus, černý, aterrimus, čilý, inter-
stinctus, dlouhotečký, oblongopunctatus, hlad-
koprsý, diligens, horský, aethiops, hrabavý,
fossulatus, chobotnatý, subsiuuatus, Illigerův,
Illigeri, jamkovaný, foveolatus, Jurinelův, Ju-
rineli, kovový, metallicus, kýlobřichý, nigrita,
ladný, concinus, malý, minor, mnohotečný,
multipunctatus, nejčernější, nigerrimus, ne-
stejný, inaequalis, něžný, gracilis, obecný,
vulgaris, obtížný, incommodus, Panzerův, Pan-
zeri, Prevostův, Prevosti, příčný, transversa-
lis, prodloužený, elongatus, Selmannův, Sel-
mauni, skvrněný, inquinatus, souměrný, mau-
rus, Sturmův, negligens Sturmi, světlooký,
'niger, tečkopásý, fasciatopunctatus, uhločerný,
anthracinus, úzký, macer, válcovitý, cylindri-
cus, vláhový, madidus, vyklenutý, melas, Wel-
lensův, Wellensi, zakrnělý, pumilio, ztlustlý,
unctulatus, zúžený, angustatus. Vz Klim.
34.—60.

Tečkopásý tečkokřídlec Klim. 39.

Tečkořadý zdobník, korohryz (brouci).
Klim. 84., 325. Cf. Vodnář (3. dod.).

Tečkorýhý. Vz Zárojník (3. dod.).

Tečkoštítý obloštítec, kružák, jamkatec,
maločlenník, jamník (brouci) Klim. 55., 172.,
270., 319., 328.

Teď = tam, tu. Cf. Krok 1892. 257.

Teda šp. m. tedy. To slovo zavrženo býti
má, neb jest zkaženo, užívají ho jen sedláci
aneb jim podobni. Bl. Gr. 123. Ale posud se
ho užívá.

Tede, strč., tunc, hic, tedy. Gb. H. ml. I.
179.

Tedé = teď. U Tišňov, a Kunšt. Brt, D.
IT. 197., 240.

Tedéčke = teď. U Tišňov. Brt. D. II. 197.

Tedej = teď. Brt. D. II. 260. (Žďár.).

Tedéky = teď. U Tišnov. Brt. D. II. 197.

Tédi = tehdy. U Kunšt. Brt. D. II. 229.

Tédivá = tehdy. U Kunšt. Brt. D. II. 229.

Teďkaj = teď. U Litovle. Brt. D. II. 111.

Teďkon = nyní. Dšk. Jihč. I. 11.

-tedln m. -teln, d vsuto: spasitedlný, sly-
šitedlný. Gb. H. ml. I. 409.

Tedyk = tedy. Dšk. Jihč. I. 31.

Tegl = neogenní jíl. Vz Mtc. 1895. 76.

Tehdavaž. 1684. L. posíl. 74.

Tehde = tehda. U Císařova. NZ. VI. 75.

Téhdi = tehdy. U Kunšt. Brt, D. II. 240.

Téhdivá = tehdy. U Kunšt. Brt. D. II.
240.

Tehdyto, lépe: tehdy. Bl. Gr. 270.

Tehdyvá = tehdy. U Litovle. Brt. D. II.
119.

Tehelná = cihelna. Mladý pán zo starej
t-ne. Phľd. 1894. 442.

Tehla, tihla, y, f. = cihla, dle Pastrn. L.
93. z mágy.

Těhniť sa = tlačiti se. Slov. a val. Brt,
I). II. 402. Vz Tohnat se.

Těhotenství. Cf. Mimoděložní (3. dod.).

Těcha. Těchy té se musím vzdát. Vrch.
Lingg. 71.

Těchavý = těkavý. Dšk. Jihč. I. 30.

Teige. Dr. Kar. T., prof. a spis. + 20/2.
1896. maje 36 let.

Tejcit = dychtiti, toužiti. Tejcí do domova.
N. město. Brt. D. II. 401.

Tejden m. tejžden. Bl. Gr. 268.

Tejdenek, nku, m. = týden. Kat. z Žer.
I. 251.

Tejdink. Mají s ním t-ky. 1459. Arch.
XIV. 97.

Tejka = teď. Žďár. Brt. D. II. 260.

Teka, týka, tyka, y, f. — tyč chmelová.
Han. Brt. D. II. 401.

Těkati. O pův. slova cf. Gb. II. ml. I. 25.,
39., 84.

Teknej = pěkný, p v t. Us. Gb. II. ml. I.
419.

Tekov v Nitran. Phľd. XII. 74., 72., 553.,
689.

Tekuť, i, f. Daj Bože sily do každej žily
a chuti do každej tekuti. Phľd. 1894. 195.
T. dle Šd. = extremitates corporis: ruce,
nohy. Pl. tekuty.

Tekutie, n.= tečení. Vod t. 1450. Čel.
Pr. m. 1. 245.

Tekutinový. T. souvislost částí (u vody,
líhu atd.). Am. Orb. T. rheostat. Vz KP.
VIII. 469.

Tekvice. Podzimní t,, bryonia alba, Mtc.
1894. 110.

Tekvici. Bujné t-čie. Phľd. 1894. 155.

Teky = také. Domžl. Dhnl. exc.

Teký m. taký. Domžl. Šb.

-tel. Subst, v -tel mají slabiku kořennou
zpravidla krátkou. Vz Gb. H. ml. I. 595.

Telautograf, teleautograf, u, m. = psací
stroj na dálku; transmitteur = díl jeho, na
kterém se skutečně píše. Vz Nár. list. 1893.
č. 263. str. 2., KP. VIII. 257.

Telce. Zlaté telce (tele). XV. stol. List.
fil. 1894. 112.

Tele. Mluva telete. Vz NZ. III. 331. Jem-
nosť tele, kráva má pane (o tom, kdo chce
hezky mluviti a neumí). Cf. Kobyla (3. dod.).
ČT. Tkč. T. za kravou (i. e. jde = připadá
tomu, čí je matka jeho). NZ. IV. 390. Hledí
jako t. na svět; Bučí jako t.; Bojí se toho jako
t. světla; Leze jako t. do plotu (o hloupém);
Má boty z rozběhaného telete (o tom, kdo se
doma nedrží). Ve Zďársku. Nár. list, 1894.
é. 149. odp. feuill. V tobě je tak jako v te-
leti (o hloupém). Vck. Val. I. 110. Skorej by
teľa naučil ako jeho; Chodí už ako teľa po
lade (opilý). Slov. Nov. Př. 568., 599. Po te-
leti kec (daleká přízeň). Mor. NZ. V. 546.

Teleautograf, vz Telautograf (3. dod.).

Telecí. Je to jako t. maso (o daru po-
chybné ceny. Chce-li kdo míti z něho pečeni,
aby prý je hodně omastil a srazí se na po-
lovic). Na Zďársku. Nár. list. 1894. č. 149.
odp. feuill. — T. zuby n. kroupky = přední
dolení. Duť. 21.

Telecinka. Šátek na hlavě vázaný na t-ku.
NZ. VI. 64.

Telefon, u, m. = přístroj, kterým se zvuk