425

do dálky sděluje. T. krabicový, lžícový. Cf.
KP. VIII. 324.-329., 356.

Telefonický. T. klíč. Vz KP. VIII. 377.

Telefonový. T. přístroje. Cf. KP. VIII.
339.

Telefot, u, m. = přístroj, kterým lze ně-
komu mluviti s někým daleko vzdáleným a
současné ho tam viděti. Vz KP. VIII. 378.

Telegraf jehlový, KP. VIII. 242., kopíro-
vací 254., psací 245., s ukazovatelem 243.,
odhlasovací 322.

Telegrafie, e, f. T. elektrická, optická,
zvuková, KP VIII. 241., mnohonásobná či
multiplexní 268., podmořská 257., podomní
271., tiskací n. tisková 252. T. podomní, po-
žárová, železniční, vz ib. 289., 3C0., 8C6.,
časoměrná. 213.

Telegrafování bez drátu. Vz KP. VIII.
299.

Telegrammový. T. blanket. Světz. 1894.
79. c.

Telektroskopie, e, f. Vz KP. VIII. 378.

Tělesnost', i, f. = ženský stydký úd. Laš.
Brt. D. II. 401.

Tělesoměřec, řce, m. Am. Orb. 49.

Tělesoměrnosť, i, i. Am. Orb. 86.

Tělesomíra, y, f. Am. Orb. 16.

Tělesonosný. T. trojnožka. Stč. P. př. 132.

Telesystolický = slyšitelný na samém
konci systoly. Vstnk. III. 470.

Telgart, a, m., míst. jm. v Gemer. Phľd.
1894. 61.

Telíř m. talíř. V Krkonš. Gb. H. ml. 1.122.

Telisko, a, n. = tlusté tele; vox inepta.
Bl. Gr. 326.

Teliti. Komu telie, tomu reve (řve). Phľd.
1894. 197.

Telivo, a, n. = lenoch, darebák. Phľd.
XII. 560.

Telký — tak veliký. Je telky, jak za graj-
car bělka. Slez. Nov. Př. 605.

Tělocvičiti. Nár. list. 1896. č. 163.

Tělocvičný. Dětské hry t-čné na Mor.
Vz NZ. III. 22.

Telunko. Velunko telunko, jedyn dejte.
Slez. Nov. Př. 279.

Tem = ten. U mor. Kruml. Brt. D. II. 217.

Temlov, a, m. = žráč. Slov. Kal. S. 184.

Temnec, asbolus, brouk. T. břežní, a. li-
toralis. Klim. 285.

Temník, a, m., tenebroides (brouk). T.
maurský, t. mauritanius. Vz Klim. 245. —
T., sciodrepa, brouk. T. horský, začoudlý
(fumata). Vz Klim. 280.

Temno. T. mluvit' = šeptem. Brt. D. II.
401.

Temnochlupý blýskáček (brouk). Klim.
338.

Temnokový blýskáček (brouk). Klim. 337.

Temnokrový. Vz Temnook (3. dod.).

Temnook, a, m., melanophthalma, brouk.
T. červenohnědý, m. transversalis, červeno-
žlutý, parvicollis, hnědavý, crocata (fuscula),
hrbatý, gibbosa, kýlokrový, similata, morav-
ský, moravica, temnonobý, fulvipes, tmavo-
krový, fuscipennis, zuboštítý, distinguenda.
Vz Klim. 326.

Temnosivý. T. hora. Phľd. XII. 529.

Temnozraký. T. dívka. Krs. Moor. 92.

Temný. T. souhlásky (tenues): ch, k, t, ť,

p, s, c, š, č, f. Gb. H. ml. I. 4. Vz Hláska, —
T. mše — ranní sloužená každou bílou so-
botu. Vz Wtr. Živ. c. II. 860.

Temný Kút, hora v Turci. Phľd. XII. 338.

Temtum = tento. U Tišňova. Brt. D. II.
193.

Těmu m. čemu. Gb. H. ml. I. 525.

Ten. O skloň. tohoto zájmena u Malenovic.
v N. Dědině vz Brt. D. II. 3., u Kvasic ib.
6., u Kojet. a místy na Přerov. 51., v Tý-
necku 94., u Litovle, Konice a Jevíčka 117.,
u Zábřehu 137., u Slavkova 149., u Letonic
157., v Brněn. 172., u Tišňova 193., u Kruml.
217., u Kunšt. 238., na Žďársku 256., u Jem-
nice 273., u Dačic. 281. T. v češt. Vz Kla.
Sklad. 269. Ta jest byla nejprvnější příčina
zlého (v. to bylo příčinou . . .). Tato vazba
není assimilací, attrakcí, nýbrž brachylogií
m.: Ta příčina byla nejprvnější příčina zlého
(kde se subst. výrokové opakovati může). Vz
Kla. Sklad. 103. — Hle připojené k ten v ná-
rodních písních. Vz Kla, Sklad. 151. nn.

Tendle polož před Tendr.

Tenhlek, k přisuto. Brt. D. II.

Ten jistý (istý) = týž. Potom ta jistá
Eudozia. Pass. mus. 395. Mluví tato panna
jistá. Kat. 2183. Z toho jistého oblaka. Ib.
2875. Takž ti jistí učenníci. Ib. 3160. Ten
istý. Slov. Kal. S. 184. Cf. Istý (3. dod.).

Ténka, týnka, y, f. = tyčka. Záp. Mor.
Brt, D. II. 401.

Tenknouti. Tenklo drevo (od zubu času,
od vichřice atd.), ale striedka zdravá bola
Phľd. XIV. 77.

Tenko = málo. Po tenku jich tam bylo.
Máme peněz po tenku. Brt. D. II. 401.

Tenkohlavec, vce, m. = jazýčkovec, mi-
croglossa. Vz Klim. 142.

Tenkolnpenný. T. břidlice. Mtc. 1895.
241.

Tenkonožec, žce, m., ischnopoda, brouk.
T. hnědý, i. umbratica. Vz Klim. 166.

Tenkorohý skrývač (brouk). Vz Klim.
217.

Tenkortý. T. ústa, Šml. I. 142.

Tenkotvar, u, m. T. hlati. Am. Orb. 90.

Tenkozubec, himantopus, bahňák sluko-
vitý. Vz Ott. XI. 297.

Ten který. Kvačka nad tou kterou písme-
nou. Phľd. 1893. 378.

Ten kterýsi šp. m. ten který. Nár. list.
1895. (i. 218.

Tenký. Tenká v drieku, že by ju mohol
preštiknúť. Slov. Nov. Př. 606. Dievča tenké
(štíhlé) ako topolík. Nov. Př. 606. Na tenšom
sa ľad láme. Slov. Ib. 177.

Tenie m. tenhle, h odsuto. Gb. H. ml. I.
466.

Ten samý m. týž také na Chromecku.
List. fil. 1894. 281. V mluvě lidové všeobecně;
nepovstalo z něm. derselbe. Vz Mus. fil. I.
316. nu.

Těnský. T. kultura počíná se asi ve IV.
stol. před Kristem a zaniká asi ve IV. stol.
po Kristu. Vz NZ. III. 73., Latěnský.

Tento — ten to = ten zde, ten tu. Vz
Kla. Sklad. 148. nn.

Tentovati = pořád tento říkati. Kotk. 73.

Tentuhlečka = tento.- U Tišňova. Brt. D.
II. 193.