426

Tentuk = tento, sesilněný tvar. U Tišň.,
v Brněn. Brt. D. II. 173., l93.

Tentumhlečke = tento. U Tišnova. Brt.
D. II. 193.

Tentutok = tento. U Tišnova. Brt. D. II.
193.

Tentýž. O skloň. cf. Mus. fil. I. 318.

Tenulký = tenounký. Slov. Phľd. 1896.
285.

Tenž. 1658. Mtc. 1896. 121. Že tenž (týž)
Hans a Ambros s týmž Cechem v rozepři jsou.
1574. Pras. Řem. 7., 25. V tomž střielení.
AlxB. v. 46. Tenž 79., 257., těchž zámyslov
309. Lok. fem. tejž 279. Cf. Krok 1892. 8. —
Tenže k označení totožnosti; lid ho neužívá
maje: ten samý. Vz Mus. fil. I. 316.

Tepati. T. dobytek = porážeti. 1748. NZ.
III. 407. — se oč (tlouci, bíti a p.). Lidé
o to se tepou, pálí atd. Chč. (Vlč. Lit. 176.).

Tepec. T. a bijce kněží. Wtr. Živ. c. I.
214.

Tepenstvo, a, n. = souhrn tepen. Am.
Orb. 101.

Teperiť co kam: do ulice = nésti, ta-
hati se s čím. Phľd. XII. 402.

Těpkati. Cf. Potěpkati.

Teplá, é, f., potok v Tekovsku. Phľd. XII.
338.

Teplica, osad. v Gemer. Phľd. 1895. 351.,
339. Kunová Teplica. Ib. 1895. 349.

Teplice. Od T-ce přišed do Stadic. Arch.
XIV. 13. Do Teplice. Kat, z Žer. II. 104.
V T-ci. Wtr. Živ. c. I. 93. Příchozí z Teplice
povídají. Jg. (Zl. Jg. 357.). Když do Teplice
městečka přitáhli. Břez. Font. V. 505. Na
T-ci z Prahy sem vyjel; Z Prahy na T-ci se
vrátil; Umřel v T-ci; vypraven z T-ce. Borb.
122., 123., 124., 127. a j. často. Cf. předcház.
Teplica.

Teplisko, a, n. = ohnisko. Am. Orb. 34.

Teplo. T. ako v starej izbe. Phľd. XIV.
314.

Teplodárný. T. poloha. Stč. P. př. 64.

Teploměr vodíkový, Vstnk. III. 288., ma-
nipulační 286., alkoholický 297., toluolový
297., kalorimetrický. 301. Ť. Celsiův jest roz-
dělen na 100°, Reaumurův na 80", Fahren-
heitův na 212° (20 R, = 24 C); lihový k mě-
ření veliké zimy. Vz Am. Orb. 32., 34.

Teplomlunný. T. stroj. Am. Orb. 32.

Teplota. Samočinný oznamovatel t-ty. Vz
KP. VIII. 302.

Teplotvorný. T. ústředí (v těle). Ott. XI.
573. a.

Teplovní. T. vlnění. Am. Orb. 81.

Teplovod, u, m., Calorifer. Sterz. I. 587. a.

Teplý. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 84. —
s inft. Voda píti teplá. Kabt. 19.

Tepráv = teprv. U Jaroměřic. Brt. D. II.
221.

Teprem m. teprv, v v m. Gb. II. ml. I.430.

Tepró, teprová — teprv. V Chromecku.
List. lil. 1894. 365.

Tepruv m. teprv. Bl. Gr. 267. Posud ve
vých. Cech. Mus. 1895. 183.

Tepruva, mor., agrestis vox. Bl. Gr. 267.

Těr, u, m. = rybí semeno (ryby se trou).
Brt. 1). II. 402. Jikrám rybím říká se těr.
Ib. 498. Vz Potěr.

Tera m. teda, d v r. Chod. Šb. D.. 46.

Těřazg, u, m. = drobné, ostré kamenci
při tlučení na skálu pozodrážené. Val. Brt,
D. II. 326.

Terbegec, gce, m., míst. jm. na Slov. Phľd.
XII. 75.

Terbegoč, e, f., území v Hontě. Phľd. XII.
75., 553.

Terbík, u, m., terbium, prvek. Am. Orb. 59.

Terciár, a, m., u jezuitů kandidat kněž-
ský po vykonání třetí probací. Vz Wtr. Živ.
c. II. 764. Cf. Tertiář (násl.).

Terciola, y, f., malá ručnice. Wtr. Krj. I.
624.

Tercink, u, m. = trouba do pul kola za-
hnutá. 1610. Mus. 1894. 226.

Tercpozún, u, m., hud. nástroj. XVI. stol.
Vz Mus. 1894. 235., Zbrt. Tan. 240.

Terefere, vz Brkalo (3. dod.).

Tereferka, y, f., vz předcház. Terefere.

Terej = který. Dšk. Jihč. I. 31.

Terem, rus. = obydlí žen. Kolc. 76.

Terhovište, n., Vásárhely, míst. jm. na
Slov. Phľd. 1895. 383.

Teriepkať sa = batoliti se. Slov. Kal.
S. 184.

Těřiti m. těžiti. Vz Těžiti 3. Oni před
tiem pryč těří. Št. Pař. 104 a, (Gb. H. ml.
I. 517.).

Terkac = trkati. Phľd. 1893. 431.

Terlín, a, m., míst. jm. v Nitran. Phľd.
XII. 74.

Téřměř m. téžměř. Št. Op. 38.

Tern = trn, v dial. Gb. H. ml. I. 156.

Terpentýg1, terpentýkl, u, m. = perpen-
tykl u hodin, p v t. Dšk. Jihč. I. 23.

Terrazzo, a, n., it. = hmota stavební, jíž
užívá se zvl. na dlaždice, dlaždice terrazzové.
Ott. (Dláždění).

Terrazzový, vz předcház. Terrazzo.

Terrorisator, a, m. Nár. list, 1894. č, 70.

Terš, e, f. = tíže. Záp. Mor. Brt. D. II.
402.

Tertiář, e, m. T-ři = mniši přijavší ně-
které povinnosti řádové, nevzdavše se svět-
ského postavení; mohli dle libosti z řehole
vystoupiti. Vz Wtr. Živ. c, II. 727., předcház.
Terciár.

Tes, u, m. = útes. T. skal. skalní. Vrch.
Rol. XVII.—XXII. 192., XLIII. 46.

Tesák = nejkratší poboční zbraň v XVI.
stol. Cf. Wtr. Krj. I. 176., 610.

Tesař. T-ři vypovídají se ze Sekeřan přes
Sukov do Dřevěnice. NŽ. III. 229. — T., er-
gates, brouk. Vz Ott, V1II. 705. b.

Tesáre, obec v Tekovsku. Phľd. XII. 339.

Tesařský. T. cech. Cf. Mtc. 1896. 300. nn.

Tesklivosť. T. je kojnou šílenství. Slád.
Žen. 19.

Teskno. O jmenném skloň. cf. List. fil.
1895. 291.

Tesknost'. Kořen proti tesknosti. Zbrt.
Pov. 50.

Tesknota srdci a mysli vadí. Vrch. Tryz.
12.

Těsnina, y, f., těsné údolí, Engpass. Phľd.
XII. 529., Kub. Rol. 10.

Tesno m. teskno, k mezi s a n odpadlo.
Slov. Pastr. L. 148.

Tesový. T. vrata = prkenná. Kolc. 39.