427

Tesť. O tvarech ef. Gb. H. ml. I. 179. a
Gb. Km. -i. 40.

Tesť m. česť. Cf. Gb. H. ml. I. 525.

Těsta, y, f. = cesta. Bl. Gr. 274.

Testec, stce, m. = mé ženy otčim. Slov.
Kal. S. 184.

Testica, e, f. = mé ženy macecha. Slov.
Kal. S. 184.

Tesťovstvo, a, n., Phľd. 1894. 491.

Tešenit n. těšinit, u, m. = druh sopečné
horniny (od mě. Těšína). Mtc. 1894. 290.,
129., 130.

Tešenitový. T. horniny. Mtc. 1895. 323.

Těšimír, a, m., os. jm. Pras. Těš. 10.

Těšín od Těchův hrad. Vz Pras. Těš, 10.
nn. Lacinou útěchu lze v Těšíně dostati. Čern.
Př. 20.

Těšinka = ručnice na ptákv. Wtr. Krj.
I. 624.

Těšný. T. zpěv. Vrch. F. I. 39. Té hvězdy
těšný jas jsem zočil. Cch. Otr. 68.

Teta. Hra na paní tetu. Vz Duf. 107. Jedna
teta druhé tetě byla tetou tetě a ta t. před
tou tetou byla této tetě tetou, ale teta po této
tetě byla t. tetou tetě (říkej rychle po sobě).
Us.

Tetanisovati = strnulým učiniti. T. po-
vrch těla. Vstnk. II. 425.

Tetéč, e, m. = tetčin manžel. Val. Brt.
D. II. 460.

Tetel, u. m., Schwingung, f. Am. Orb. 29.
Cf. Tetelení.

Teti = teta. Slovo nové.

Tetička také = každá hospodyně v dě-
dině. Brt. D. II. 236.

Tetiva. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 55.

Tetkéj = teď. Vých. Čechy. Čes. 1. V.
80. b.

Tetovati. Již předhistorický člověk se
t-val a mnozí staří národové. Vz NZ. IV. 179.

Tetraacetat, u, m., v lučbě. Vstnk. III.
328.

Tetracetylethan, u, m., v lučbě. Vstnk.

III. 411.

Tetrafluorid, u, m., v lučbě. Vstnk. III.
328.
Tetrahydrodifenyl, u, m., v lučbě. Vstnk.

IV. 1.

Tetrahydrochinolin, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. IV. 1., 16.

Tetrachlorxylil, u, m., v lučbě. Vstnk.
IV. 16.

Tetrachord = řecká lyra o čtyřech stru-
nách. Nár. list. 1896. č. 296. feuill.

Tetřev. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 28.,
Krok 1893. 55.

Tetrov, a, m., tetřev, nadávka. Nečuješ,
tetrov! Phľd. 1896. 96.

Teil = thé. Pil teu, rum, víno. Phl'd. 1896.
41.

Teyblhaus, u, m. = dům v Praze po Janu
Teywlovi, kupci ok. r. 1592. Vz Wtr. Krj. I.
528.

Teyžden, lépe teyden (týden). Bl. Gr. 268.

Tezlín, a, m., potok v Nitran. Phľd. XII.
553.

-též u tvarů zájmena ten: tobotéž, s tou-
též a u příslovcí: tamtéž, taktéž. Lid ho ne-
užívá s ten maje: ten samý. Cf. Mus. fil. I.
316.

Téžeslabičný. T. slovo. Brt. I). II. 111.
a j.

Těžeti. Ten aby s tím na dědině ostal
(a) těžel a na jiné panství sebou nehýbal.
1417. List. fil. 1893. 401. Ta děvečka u mly-
náře těžela. Arch. XIV. 232.

Těžina. Zdvihněte t-nu na vás (na sebe).
Ev. víd. 112. Mat. 11. 29.

Těžiti. Poručili jsme je (pole) k užitku
našemu t. 1568. L. posíl. 54.

Těžko. O tom t. mož kto zpraviti lidi.
Chč. Olom. 231. b.

Těžkokrevný. T. myslitel. Šml. I. 56.

Těžkokyjí, claviger. Vz Mus. 1896. 474.

Těžkopádně. Za ním t. obr kráčí. Vrch.
Rol. XVII.—XXII. 20.

Těžkoštěpný. T. dřevo. Ott. VIII. 13. a.

Těžký čím. Ryž je těžká zrnem. Brt. D.

II. 287. Snět t-ká ovocem. Váňa. 28.

th m. t: létha, Háj. Herb. 26. a., Thomáš.
V. Kal. 141. a j. (Lišt. fil.)- Dle Gb. II. ml.
I. 303. změněno pův. th v t: státi, koř. stha.

Tham Václ. Vz Vlč. Bás. 1. nn.

Theorie. Jiná je t., jiný život. Nár. list.
1894. č. 284.

Thermický. T. růže pro teplotu. Stč. P.
př. 86. T. článek elektrický (thermoelektrický).
KP. VIII. 63.

Thermod, u, m.= síla, kterou teplo v sobě
chová. Am. Orb. 52.

Thermodynamický. T. princip. Vstnk.

III. 49.

Thermodynamika, y, f. Vstnk. III. 49.,
473.

Thermoelektrický. Vz předcház. Ther-
mický.

Thermoelektroskop, u, m. T. ku studiu
vyzařování tepla s povrchu těla. KP. VIII
464.

Thermoelement, u, m. Vstnk. III. 302.

Thermochemický. Vstnk. III. 410.

Thermometrie, e, f., řec. = měření te-
ploty. Vz Vstnk. III. 281. nn.

Thiazol, u, m., v lučbě. Vstnk. III. 247.

Thiofen, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. l.,10.

Thiofenol, u, m., v lučbě. Vstnk. IV. 23.

Thiooctan, u, m., v lučbě Vstnk. III. 409.

Thoma. Odpověděl Thoma. Ev. víd. 84.
Tehdy vece Thomč. Ib. 83. Job. 20. 27. Vok.
Thoma. Ib. 84.

Thomistický. T. filosofie. Vz Mus. 1894.
324.

Thomistika, y, f. Mus. 1894. 322.

Thur, a, m. Čemu (prečo) še robiš sobo-
lem, kedz ši thurem? Phľd. 1895. 187.

Thymin, u, m. C_SH₆N.₂O,. Vstnk. IV. 27.

tch. Z tch je tk: vetký m. vetchý, nátka
m. nátcha, Vz Gb. H. ml. I. 461.

Tchán. Toto slovo není mezi lidem mor.
známo. Tam mají: tatíček (zlín., han.), sva-
dební tata n. svat, svatík (v Podluží), sváko
(Hrozenk.), pantatík (záp. Mor.). Brt, D. II.
460.

Tchořovat = schořovat = krásti obilí.
Dšk. Jihč. I. 19.

Tchyně. Slovo toto není lidem mor. známo.
Tam mají: maměnka (zlín., han.), svadební
máma (v Podluží), svatka ib., cvegruša, paní-
matka (záp. Mor.). Brt. D. II. 460. Cf. Paní-
matka (3. dod.).